Čikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čikov
Centrum Čikova
Centrum Čikova
Znak obce ČikovVlajka obce Čikov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590495
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel201 (2021)[1]
Rozloha9,67 km²
Katastrální územíČikov
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ675 78
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Čikov
čikov č. p. 68
675 78 Čikov
ou.cikov@seznam.cz
StarostaJan Požár
Oficiální web: www.cikov.eu
Čikov
Čikov
Další údaje
Kód obce590495
Kód části obce23787
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow[2]) je moravská obec ležící severovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 471 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 201[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v Zemském archivu v Brně a pochází z roku 1371.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Jasenice, Pyšel, Naloučany, Zahrádka a Tasov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce Čikov pochází od štik snad dříve chovaných v okolních rybnících. Obec se dříve jmenovala Štikov, označení čikov se dosud v jihoslovanských jazycích užívá pro rybu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). První písemná zmínka je z roku 1377, kde se připomíná mezi 14 vesnicemi náležejícími k panství Velké Meziříčí.[3] Podle jiných zdrojů měla však první písemná zmínka pocházet již z roku 1368[2] nebo z roku 1371, kdy kdy Jan z Meziříčí zapsal Čikov a další vesnice své manželce.[4] Od roku 1437 obec Čikov patřila k náměšťskému panství a tasovské farnosti. Obec přečkala třicetiletou válku téměř bez škod.[4]

Majiteli náměšťského panství byli od roku 1408 páni z Kravař, dalším majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, roku 1481 získali náměšťské panství pánové Mezeříčtí z Lomnice, po letech vlády pánů z Lomnice získal panství Jan starší ze Žerotína. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici, Haugvicové vlastnili město až do roku 1849.[5]

V osmnáctém století obec získala pečeť.[2] Během roku 1874 byla v obcí postavena škola.[4]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Čikov je jednou z podpořených obcí.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Čikova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 293 333 316 330 327 319 326 252 255 272 269 241 223

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaple sv. Máři Magdalény
  • památník obětem první světové války na návsi
  • rybník

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 15. Dostupné online.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247
  4. a b c ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská - Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 130 s. S. 85–86. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 66–96. 
  6. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  8. a b Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]