Čikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čikov
Centrum Čikova
Centrum Čikova
Znak obce ČikovVlajka obce Čikov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590495
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel192 (2022)[1]
Rozloha9,67 km²
Katastrální územíČikov
Nadmořská výška471 m n. m.
PSČ675 78
Počet domů72 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Čikov
čikov č. p. 68
675 78 Čikov
ou.cikov@seznam.cz
StarostaJan Požár
Oficiální web: www.cikov.eu
Čikov
Čikov
Další údaje
Kód obce590495
Kód části obce23787
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čikov (dříve také Czykow, Scykow, Tschikow[3]) je moravská obec ležící severovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 471 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde 192[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v Zemském archivu v Brně a pochází z roku 1371.

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Jasenice, Pyšel, Naloučany, Zahrádka a Tasov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce Čikov pochází od štik snad dříve chovaných v okolních rybnících. Obec se dříve jmenovala Štikov, označení čikov se dosud v jihoslovanských jazycích užívá pro rybu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). První písemná zmínka je z roku 1377, kde se připomíná mezi 14 vesnicemi náležejícími k panství Velké Meziříčí.[4] Podle jiných zdrojů měla však první písemná zmínka pocházet již z roku 1368[3] nebo z roku 1371, kdy Jan z Meziříčí zapsal Čikov a další vesnice své manželce.[5] Od roku 1437 obec Čikov patřila k náměšťskému panství a tasovské farnosti. Obec přečkala třicetiletou válku téměř bez škod.[5]

Majiteli náměšťského panství byli od roku 1408 páni z Kravař, dalším majitelem byl Ctibor Tovačovský z Cimburka, roku 1481 získali náměšťské panství pánové Mezeříčtí z Lomnice, po letech vlády pánů z Lomnice získal panství Jan starší ze Žerotína. Jeho syn Karel po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu a v roce 1628 prodal panství Albrechtovi z Valdštejna. Dalším majitelem byl zanedlouho Jan Křtitel z Verdenberka, Verdenberkové vlastnili panství až do vymření po meči v roce 1733. Náměšť zdědil Václav z Enkenvoirtu a roku 1752 panství prodal Bedřichu Vilému Haugvici, Haugvicové vlastnili město až do roku 1849.[6]

V osmnáctém století obec získala pečeť.[3] Během roku 1874 byla v obcí postavena škola.[5]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Čikov je jednou z podpořených obcí.[7]

Do roku 1849 patřil Čikov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí, posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Čikov pod Tasov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Tasov, následně se obec osamostatnila.[8]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Čikova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 293 333 316 330 327 319 326 252 255 272 269 241 223

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Čikov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (32.81 %) TOP 09 (18.11 %) KSČM (22.22 %) ANO (25.86 %) ANO (27.92 %)
2. ODS (24.21 %) ODS (15.74 %) ČSSD (19.44 %) KSČM (19.82 %) Piráti+STAN (18.01 %)
3. KSČM (18.75 %) VV (14.96 %) ANO 2011 (12.96 %) Piráti (12.06 %) PŘÍSAHA (12.61 %)
účast 72.73 % (128 z 176) 72.99 % (127 z 174) 64.53 % (111 z 172) 66.67 % (120 z 180) 65.29 % (111 z 170)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Čikov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (34.88 %) KSČM (28.57 %) STAN+SNK ED (20.31 %) ANO (23.52 %)
2. ODS (19.76 %) ČSSD (28.57 %) KSČM (18.75 %) Piráti (19.6 %)
3. KSČM (15.11 %) ODS (17.85 %) ANO 2011 (17.18 %) STAN+SNK ED (15.68 %)
účast 53.05 % (86 z 164) 33.70 % (61 z 181) 38.20 % (68 z 178) 31.43 % (55 z 175)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (22 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (18 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (86 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (43 hlasů). Volební účast byla 72.88 %, tj. 129 ze 177 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (14 hlasů). Volební účast byla 72.38 %, tj. 131 ze 181 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (76 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (52 hlasů). Volební účast byla 69.95 %, tj. 128 ze 183 oprávněných voličů.[20]

Zajímavosti a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • kaple sv. Máři Magdalény
  • památník obětem první světové války na návsi
  • rybník

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 15. Dostupné online.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247
  5. a b c ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská - Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 130 s. S. 85–86. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 66–96. 
  7. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. a b Petr Válek. Pomník Obětem 1. a 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě, díl I., Jižní Morava. Ladislav Hosák, Metoděj Zemek a kolektiv autorů. Svoboda Praha 1981, s. 247.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]