Přibyslavice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přibyslavice
ulice Kaštanová a kostel Narození Panny Marie
ulice Kaštanová a kostel Narození Panny Marie
Znak obce PřibyslaviceVlajka obce Přibyslavice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591459
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel795 (2022)[1]
Rozloha6,15 km²
Katastrální územíPřibyslavice nad Jihlavou
Nadmořská výška427 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů235 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa Návsi 40
Přibyslavice
675 21 Okříšky
obec@pribyslavice.cz
StarostkaIvana Uhrová
Oficiální web: www.pribyslavice.cz
Přibyslavice
Přibyslavice
Další údaje
Kód obce591459
Kód části obce135801
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Přibyslavice (německy Przibislawitz, Pschibislawitz[3]) se nachází v okrese Třebíč, v kraji Vysočina. Žije zde 795[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Číhalín, Červená Lhota, Zašovice, Okříšky, Petrovice a Nová Ves.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přibyslavice jsou situovány v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny asi 10 km SZ od města Třebíč. Obcí protéká řeka Jihlava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Papírna v Přibyslavicích na konci 19. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, v tu dobu byly ústředím provincie, ke které patřily ještě vesnice Číchov a Nová Ves, v tu dobu však toto území patřilo do majetků třebíčského kláštera. Posléze Přibyslavice ztratily svoji významnost a v roce 1371 jsou uváděny jako součást Rokštejna. V roce 1558 byl farní statek v Přibyslavicích zastaven Zdeňkovi z Valdštejna, následně pak byla vesnice zcelena a následně ji získal v roce 1577 Hynek z Valdštejna a stala se součástí brtnického panství. V roce 1561 se farnost stala evangelickou, až roku 1622 odešel ze vsi evangelický kněz, ale katolický do vsi nepřišel a tak byla vesnice přifařena do Heraltic.[4]

Po roce 1600 pak převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno a bylo prodáno Rombaldovi do Collalto a San Salvatore. Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.[5]

V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, roku 1808 byla postavena školní budova. V roce 1896 byla postavena silnice z Okříšek přes Přibyslavice do Číchova a roku 1906 byly postaveny silnice do Radonína a do Nové Vsi.[6]

Při stavbě kostela Narození Panny Marie v 18. století nechal brtnický hrabě Antonín Rombaldo I. Collalto postavit i hostinec, důvodem bylo, aby měl kde bydlet dělníci, kteří chrám měli postavit. Stavba kostela pak začala v roce 1744, kdy již byl Antonín Rombaldo I. čtyři roky mrtev. V tu dobu v hostinci bydleli paulánští mniši, kteří vykonávali v oblasti duchovní správu. Mezi lety 1788 a 1808 v budově hostince působila škola. Chrám se dále rozšiřoval, v roce 1936 byly přistavěny věže, kdy dělníci opět bydleli v místním hostinci. Hostinec byl v padesátých letech 20. století zkonfiskován komunisty. V šedesátých letech byl hostinec uzavřen, fungovala v něm pouze prodejna a postupně se přeměnil na prostory k bydlení.[7]

Mezi velké závody patřila i velká papírna u Přibyslavic, na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.[8]

Do roku 1849 patřily Přibyslavice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč.[9]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje Základní škola T. G. Masaryka (1. až 5. ročník), mateřská škola a školní jídelna. K dispozici je místní veřejná knihovna. Duchovní správu zajišťuje Římskokatolická farnost Přibyslavice. Obec spravuje vlastní hřbitov. Šest dní v týdnu je možné nakupovat v prodejně smíšeného zboží. Vysoce rozvinuté je odpadové hospodářství – obec vybudovala kanalizaci s čistírnou odpadních vod, sběrný dvůr a kompostárnu. Třídění odpadů je praktikováno pomocí hojně rozmístěných kontejnerů. Dopravní spojení je možné buď autobusy (přímo z obce), nebo vlakem ze 2 km vzdálené stanice ČD Okříšky.

V obci funguje sbor dobrovolných hasičů a taktéž hasičská zásahová jednotka kategorie JPO III. Zbudována jsou dvě travnatá fotbalová hřiště, a jedno hřiště hokejbalové (s možností zalednění v zimním období) a tenisový kurt. Obec je členem svazku obcí Černé lesy a Cyklostezka Jihlava – Raabs.

V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[10] V roce 2021 byla rekonstruována budova místní školy.[11]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Přibyslavice představují významné mariánské poutní místo a jedno z duchovních center Třebíčska. Poutě v kostele Narození Panny Marie se konají každou první sobotu v měsíci, o svátku Seslání Ducha Svatého a ve svátek Narození Panny Marie (pouť hlavní). Hojně navštěvovanou se stala v okolí známá pohádková cesta.

Vývoj počtu obyvatel Přibyslavic[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 567 475 524 604 716 737 729 643 668 793 791 812 814

Politika[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2014 působil jako starosta Roman Vrbka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Ivana Uhrová.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Přibyslavice
2006[13] 2010[14] 2013[15] 2017[16] 2021[17]
1. ČSSD (36.24 %) ČSSD (24.42 %) ČSSD (23.34 %) ANO (24.53 %) ANO (26.89 %)
2. KSČM (20.08 %) TOP 09 (18.89 %) KSČM (19.6 %) KDU-ČSL (16.58 %) SPOLU (23.52 %)
3. KDU-ČSL (18.77 %) KSČM (17.74 %) KDU-ČSL (16.07 %) KSČM (14.48 %) SPD (13.23 %)
účast 74.27 % (459 z 618) 67.76 % (435 z 642) 68.41 % (457 z 668) 67.14 % (429 z 639) 74.42 % (479 z 645)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Přibyslavice
2008[18] 2012[19] 2016[20] 2020[21]
1. ČSSD (38.07 %) ČSSD (25.91 %) ČSSD (18.08 %) KDU-ČSL (20.47 %)
2. KSČM (22.18 %) KSČM (23.07 %) KDU-ČSL (18.08 %) ANO (19.11 %)
3. KDU-ČSL (15.56 %) KDU-ČSL (18.21 %) KSČM (16.66 %) STAN+SNK ED (10.58 %)
účast 48.34 % (306 z 633) 41.95 % (280 z 677) 43.64 % (288 z 660) 46.55 % (297 z 638)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (112 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (67 hlasů). Volební účast byla 70.38 %, tj. 468 ze 665 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (326 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (144 hlasů). Volební účast byla 71.67 %, tj. 473 ze 660 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (261 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (71 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (46 hlasů). Volební účast byla 72.12 %, tj. 463 ze 642 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (353 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (153 hlasů). Volební účast byla 79.28 %, tj. 509 ze 642 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (189 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (120 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (61 hlasů). Volební účast byla 74.88 %, tj. 480 ze 641 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (249 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (239 hlasů). Volební účast byla 77.29 %, tj. 490 ze 634 oprávněných voličů.[24]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně patří mezi nejvýznamnější firmy v okolí MANN+HUMMEL Group. Společnost byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení.

Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi na Třebíčsku: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců.

Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně.

Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v  Technologickém parku v Brně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 74. 
  4. ZAORALOVÁ, Marie. Kapitoly z dějin Přibyslavic. Vlastivědný věstník moravský. 1992, roč. 44, čís. 2, s. 156–168. Dostupné online. 
  5. PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 246 s. S. 128–140. 
  6. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 344–353. 
  7. BLAŽEK, Tomáš. Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti. iDNES.cz [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
  8. Dvorský, s. 30–33
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 248. 
  10. JAKUBCOVÁ, Hana. Lípy přátelství zastíní lavičku na hranici s Přibyslavicemi, plánují v Okříškách. Třebíčský deník. 2020-06-24. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. 
  11. ŘÍHOVÁ, Ivana. Zub času se na ní nepodepsal. V Přibyslavicích zachovají historický ráz školy. Třebíčský deník. 2021-05-24. Dostupné online [cit. 2021-08-10]. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  23. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  24. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]