Přibyslavice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přibyslavice

ulice Kaštanová a kostel Narození Panny Marie
Znak obce PřibyslaviceVlajka obce Přibyslavice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0634 591459
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Třebíč
Historická země Morava
Katastrální území Přibyslavice nad Jihlavou
Katastrální výměra 6,14 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 815 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 427 m n. m.
PSČ 675 21
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Na Návsi 40
Přibyslavice
67521 Okříšky
Starostka Ivana Uhrová
Oficiální web: www.pribyslavice.cz
Email: obec@pribyslavice.cz
Přibyslavice
Přibyslavice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Přibyslavice (německy Przibislawitz, Pschibislawitz[2]) se nachází v okrese Třebíč, v kraji Vysočina. Žije zde 815[1] obyvatel.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Přibyslavice jsou situovány v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny asi 10 km SZ od města Třebíč. Obcí protéká řeka Jihlava.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Papírna v Přibyslavicích na konci 19. století

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224.

Při stavbě kostela Narození Panny Marie v 18. století nechal brtnický hrabě Antonín Rombaldo I. Collalto postavit i hostinec, důvodem bylo, aby měl kde bydlet dělníci, kteří chrám měli postavit. Stavba kostela pak začala v roce 1744, kdy již byl Antonín Rombaldo I. čtyři roky mrtev. V tu dobu v hostinci bydleli paulánští mniši, kteří vykonávali v oblasti duchovní správu. Mezi lety 1788 a 1808 v budově hostince působila škola. Chrám se dále rozšířoval, v roce 1936 byly přistavěny věže, kdy dělníci opět bydleli v místním hostinci. Hostinec byl v padesátých letech 20. století zkonfiskován komunisty. V šedesátých letech byl hostinec uzavřen, fungovala v něm pouze prodejna a postupně se přeměnil na prostory k bydlení.[3]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V obci funguje Základní škola T. G. Masaryka (1. až 5. ročník), mateřská škola a školní jídelna. K dispozici je místní veřejná knihovna. Duchovní správu zajišťuje Římskokatolická farnost Přibyslavice. Obec spravuje vlastní hřbitov. Šest dní v týdnu je možné nakupovat v prodejně smíšeného zboží. Vysoce rozvinuté je odpadové hospodářství - obec vybudovala kanalizaci s čistírnou odpadních vod, sběrný dvůr a kompostárnu. Třídění odpadů je praktikováno pomocí hojně rozmístěných kontejnerů. Dopravní spojení je možné buď autobusy (přímo z obce), nebo vlakem ze 2 km vzdálené stanice ČD Okříšky.

V obci funguje sbor dobrovolných hasičů a taktéž hasičská zásahová jednotka kategorie JPO III. Zbudována jsou dvě travnatá fotbalová hřiště, a jedno hřiště hokejbalové (s možností zalednění v zimním období) a tenisový kurt. Obec je členem svazku obcí Černé lesy a Cyklostezka Jihlava - Raabs.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Přibyslavice představují významné mariánské poutní místo a jedno z duchovních center Třebíčska. Poutě v kostele Narození Panny Marie se konají každou první sobotu v měsíci, o svátku Seslání Ducha Svatého a ve svátek Narození Panny Marie (pouť hlavní). Hojně navštěvovanou se stala v okolí známá pohádková cesta.

Do roku 2014 působil jako starosta Roman Vrbka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Ivana Uhrová.

Vývoj počtu obyvatel Přibyslavic[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 567 475 524 604 716 737 729 643 668 793 791 812 814

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné firmy[editovat | editovat zdroj]

Aktuálně patří mezi nejvýznamnější firmy v okolí MANN+HUMMEL Group. Společnost byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení.

Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi na Třebíčku: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců.

Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně.

Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v  Technologickém parku v Brně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 74.  
  3. BLAŽEK, Tomáš. Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti. iDNES.cz [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.  
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]