Přibyslavice (okres Třebíč)
| Přibyslavice | |
|---|---|
_-_ulice_Ka%C5%A1tanov%C3%A1_obr4.jpg) ulice Kaštanová a kostel Narození Panny Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 591459 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′38″ s. š., 15°46′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 795 (2022)[1] |
| Rozloha | 6,15 km² |
| Katastrální území | Přibyslavice nad Jihlavou |
| Nadmořská výška | 427 m n. m. |
| PSČ | 675 21 |
| Počet domů | 235 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Na Návsi 40 Přibyslavice 675 21 Okříšky obec@pribyslavice.cz |
| Starostka | Ivana Uhrová |
| Oficiální web: www | |
  Přibyslavice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591459 |
| Kód části obce | 135801 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Přibyslavice (německy Przibislawitz, Pschibislawitz[3]) se nachází v okrese Třebíč, v kraji Vysočina. Žije zde 795[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Číhalín, Červená Lhota, Zašovice, Okříšky, Petrovice a Nová Ves.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přibyslavice jsou situovány v kopcovité krajině Českomoravské vrchoviny asi 10 km SZ od města Třebíč. Obcí protéká řeka Jihlava.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1224, v tu dobu byly ústředím provincie, ke které patřily ještě vesnice Číchov a Nová Ves, v tu dobu však toto území patřilo do majetků třebíčského kláštera. Posléze Přibyslavice ztratily svoji významnost a v roce 1371 jsou uváděny jako součást Rokštejna. V roce 1558 byl farní statek v Přibyslavicích zastaven Zdeňkovi z Valdštejna, následně pak byla vesnice zcelena a následně ji získal v roce 1577 Hynek z Valdštejna a stala se součástí brtnického panství. V roce 1561 se farnost stala evangelickou, až roku 1622 odešel ze vsi evangelický kněz, ale katolický do vsi nepřišel a tak byla vesnice přifařena do Heraltic.[4]
Po roce 1600 pak převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno a bylo prodáno Rombaldovi do Collalto a San Salvatore. Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.[5]
V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, roku 1808 byla postavena školní budova. V roce 1896 byla postavena silnice z Okříšek přes Přibyslavice do Číchova a roku 1906 byly postaveny silnice do Radonína a do Nové Vsi.[6]
Při stavbě kostela Narození Panny Marie v 18. století nechal brtnický hrabě Antonín Rombaldo I. Collalto postavit i hostinec, důvodem bylo, aby měl kde bydlet dělníci, kteří chrám měli postavit. Stavba kostela pak začala v roce 1744, kdy již byl Antonín Rombaldo I. čtyři roky mrtev. V tu dobu v hostinci bydleli paulánští mniši, kteří vykonávali v oblasti duchovní správu. Mezi lety 1788 a 1808 v budově hostince působila škola. Chrám se dále rozšiřoval, v roce 1936 byly přistavěny věže, kdy dělníci opět bydleli v místním hostinci. Hostinec byl v padesátých letech 20. století zkonfiskován komunisty. V šedesátých letech byl hostinec uzavřen, fungovala v něm pouze prodejna a postupně se přeměnil na prostory k bydlení.[7]
Mezi velké závody patřila i velká papírna u Přibyslavic, na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.[8]
Do roku 1849 patřily Přibyslavice do brtnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč.[9]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
V obci funguje Základní škola T. G. Masaryka (1. až 5. ročník), mateřská škola a školní jídelna. K dispozici je místní veřejná knihovna. Duchovní správu zajišťuje Římskokatolická farnost Přibyslavice. Obec spravuje vlastní hřbitov. Šest dní v týdnu je možné nakupovat v prodejně smíšeného zboží. Vysoce rozvinuté je odpadové hospodářství – obec vybudovala kanalizaci s čistírnou odpadních vod, sběrný dvůr a kompostárnu. Třídění odpadů je praktikováno pomocí hojně rozmístěných kontejnerů. Dopravní spojení je možné buď autobusy (přímo z obce), nebo vlakem ze 2 km vzdálené stanice ČD Okříšky.
V obci funguje sbor dobrovolných hasičů a taktéž hasičská zásahová jednotka kategorie JPO III. Zbudována jsou dvě travnatá fotbalová hřiště, a jedno hřiště hokejbalové (s možností zalednění v zimním období) a tenisový kurt. Obec je členem svazku obcí Černé lesy a Cyklostezka Jihlava – Raabs.
V roce 2020 bylo oznámeno, že na stezce mezi Přibyslavicemi a Okříškami na hranici obcí budou vysázeny Lípy přátelství a umístěny lavičky.[10] V roce 2021 byla rekonstruována budova místní školy.[11]
Společenský život[editovat | editovat zdroj]
Přibyslavice představují významné mariánské poutní místo a jedno z duchovních center Třebíčska. Poutě v kostele Narození Panny Marie se konají každou první sobotu v měsíci, o svátku Seslání Ducha Svatého a ve svátek Narození Panny Marie (pouť hlavní). Hojně navštěvovanou se stala v okolí známá pohádková cesta.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 567 | 475 | 524 | 604 | 716 | 737 | 729 | 643 | 668 | 793 | 791 | 812 | 814 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Do roku 2014 působil jako starosta Roman Vrbka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Ivana Uhrová.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36.24 %) | ČSSD (24.42 %) | ČSSD (23.34 %) | ANO (24.53 %) | ANO (26.89 %) |
| 2. | KSČM (20.08 %) | TOP 09 (18.89 %) | KSČM (19.6 %) | KDU-ČSL (16.58 %) | SPOLU (23.52 %) |
| 3. | KDU-ČSL (18.77 %) | KSČM (17.74 %) | KDU-ČSL (16.07 %) | KSČM (14.48 %) | SPD (13.23 %) |
| účast | 74.27 % (459 z 618) | 67.76 % (435 z 642) | 68.41 % (457 z 668) | 67.14 % (429 z 639) | 74.42 % (479 z 645) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[18] | 2012[19] | 2016[20] | 2020[21] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.07 %) | ČSSD (25.91 %) | ČSSD (18.08 %) | KDU-ČSL (20.47 %) |
| 2. | KSČM (22.18 %) | KSČM (23.07 %) | KDU-ČSL (18.08 %) | ANO (19.11 %) |
| 3. | KDU-ČSL (15.56 %) | KDU-ČSL (18.21 %) | KSČM (16.66 %) | STAN+SNK ED (10.58 %) |
| účast | 48.34 % (306 z 633) | 41.95 % (280 z 677) | 43.64 % (288 z 660) | 46.55 % (297 z 638) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (145 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (112 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (67 hlasů). Volební účast byla 70.38 %, tj. 468 ze 665 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (326 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (144 hlasů). Volební účast byla 71.67 %, tj. 473 ze 660 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (261 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (71 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (46 hlasů). Volební účast byla 72.12 %, tj. 463 ze 642 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (353 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (153 hlasů). Volební účast byla 79.28 %, tj. 509 ze 642 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (189 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (120 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (61 hlasů). Volební účast byla 74.88 %, tj. 480 ze 641 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (249 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (239 hlasů). Volební účast byla 77.29 %, tj. 490 ze 634 oprávněných voličů.[24]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svaté Anny – starobylý kostel, pozůstatek přemyslovského dvorce
- Kostel Narození Panny Marie – významný mariánský poutní a farní kostel
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Karel Havliš (* 1944), architekt a spisovatel
- Vladimír Netolička (1952–?), malíř
- František Palík (* 1932), konstruktér
- Zdeněk Procházka (1913–1995), pilot RAF
- Mária Jana Terrayová (1922–1993), muzikoložka
- Marie Zaoralová (* 1933), archivářka
- Jaromír Zeman (* 1945), germanista
Významné firmy[editovat | editovat zdroj]
Aktuálně patří mezi nejvýznamnější firmy v okolí MANN+HUMMEL Group. Společnost byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení.
Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi na Třebíčsku: MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. a MANN+HUMMEL Service s.r.o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s.r.o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců.
Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s.r.o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně.
Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s.r.o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 74.
- ↑ ZAORALOVÁ, Marie. Kapitoly z dějin Přibyslavic. Vlastivědný věstník moravský. 1992, roč. 44, čís. 2, s. 156–168. Dostupné online.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 246 s. S. 128–140.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 439 s. S. 344–353.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Hospoda vznikla pro dělníky stavící kostel, pak do „nálevny“ chodily děti. iDNES.cz [online]. 2017-09-23 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Dvorský, s. 30–33
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 248.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Lípy přátelství zastíní lavičku na hranici s Přibyslavicemi, plánují v Okříškách. Třebíčský deník. 2020-06-24. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Zub času se na ní nepodepsal. V Přibyslavicích zachovají historický ráz školy. Třebíčský deník. 2021-05-24. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přibyslavice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Přibyslavice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Přibyslavice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
