Dalešice (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dalešice
Dalešické náměstí
Dalešické náměstí
Znak městyse DalešiceVlajka městyse Dalešice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0634 590517
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel560 (2022)[1]
Rozloha11,38 km²
Katastrální územíDalešice
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ675 54
Počet domů221 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseDalešice 87
675 54 Dalešice
mestys.dalesice@gmail.com
StarostaJiří Loukota
Oficiální web: www.obecdalesice.cz
Dalešice
Dalešice
Další údaje
Kód obce590517
Kód části obce24520
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalešice (zvuk Dalešice), (německy Daleschitz[3]; Dalleschütz) jsou městys ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 398 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 560[1] obyvatel. První zmínka o obci se nachází v darovacích listinách a pochází z roku 1101.

Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Valeč, Stropešín, Hrotovice, Slavětice a Kramolín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dalešický kostel svatých Petra a Pavla
Dalešický zámek, někdejší klášter magdalenitek
Kaple svatého Kříže

Zakládací listiny třebíčského kláštera se o Dalešicích zmiňují již v  roce 1101. Ve 12. století zde byl postaven románskogotický farní kostel svatých Petra a Pavla přiléhající k později postavenému baroknímu zámku, ve 13. století zde byl vybudován klášter kajícnic sv. Máří Magdalény (Magdalenitky) a ještě později, asi v roce 1708 byla postavena empírová kaple sv. Kříže u hřbitova.

V roce 1303 již existoval klášter v Dalešicích, kterému patřil i Stropešín. V roce 1546 získal dalešický klášter a jeho statky Karel z Žerotína a ten jej pak v roce 1553 prodal Burianovi Osovskému z Doubravice. Ten pak prodal klášter hned roku 1556 Jindřichovi Kralickému z Kralic, kolem roku 1560 pak zanikl klášter.[4]

Po smrti Jindřicha Kralického pak zdědili panství jeho manželka Ludmila z Náchoda a posléze jeho synové František Kralický z Kralic a Jan Bedřich z Kralic. Po jeho smrti roku 1609 pak zakoupil panství Jiřík z Náchoda, jeho syn pak roku 1650 prodal Hynkovi Jiřímu z Hodic. Posléze dědictvím po Hynkově manželce získal roku 1669 Dalešice Leopold Odkolek z Oujezda. V roce 1713 pak dalešický statek koupil Jan Antonín Pachta z Rájova, v roce 1724 jej zakoupil Jindřich Josef Daun, jeho syn pak panství prodal roku 1761 Heřmanovi Vavřincovi Kannegieserovi, posléze majetky zdědil Jáchym Albert Hess. V roce 1850 pak dalešický statek zakoupil baron Jiří Sina.[4]

Koncem 16. století byl v obci postaven pivovar, ve kterém se po ukončení výroby piva (1977) natáčel film Jiřího Menzela Postřižiny.

Alodiální panství Hrotovice s Krhovem, Myslibořicemi a Dalešicemi a se statky Slavěticemi a Valčí, které patřily pivovarskému průmyslníku Dreherovi, odkoupila hned v počátku pozemkové reformy v roce 1921 od Pozemkového úřadu pro účely parcelace Moravská agrární a průmyslová banka za 18 milionů Kč. Panství mělo rozlohu 7862 ha 82 arů. Z toho připadalo na lesy 4730 ha, na pole přes 2000 ha, na rybníky 52 ha, zbytek tvořily louky, zahrady, stavební parcely a jiná půda. Panství disponovalo 3 zámky (Hrotovice, Dalešice a Myslibořice), dále 12 dvory, 12 lihovary (u každého dvora), parní pilou nedaleko Hrotovic, kamennými lomy, 6 myslivnami, 13 hájenkami, 4 domy (dva v Hrotovicích a dva v Myslibořicích). Až na Slavětice, kde majitel hospodařil ve vlastní režii, bylo hospodářství v pronájmu.[5] Zbytkový statek Dalešice o výměře 137 ha byl v roce 1923 přidělen pozemkovým úřadem Vladislavu Tkanému.

Dne 7. května byly Dalešice bombardovány, podle odkrytých archivů Rudé armády to mělo být záměrně. Celkem na území obce dopadlo asi 400 bomb. Při náletu zemřelo 27 lidí. Celkem bylo poškozeno 45 domů a kostel.[6]

Dne 17. ledna 1948 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo. JZD Vesmír Dalešice Během prvního zasedání, kterého se účastnili zástupci místních národních výborů a rolnických komisí z příslušných obcí, se komise usnesla na záboru půdy nad 50 ha pro účely drobného přídělu také u zbytkového statku Dalešice majitelů V. Tkaného a M. Tkaného. Zábor se týkal 77 ha.[7]

V roce 2001 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce a obnova vaření piva. Také bylo otevřeno muzeum Rakousko-uherského pivovarnictví a stylové ubytování v pivovarnické budově. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[8] V roce 2007 došlo k rekonstrukci návsi, kdy ta má čtvercový tvar, náves získala ve veřejném hlasování v roce 2015 ocenění nejhezčí náves v Česku.[9]

V roce 2021 byl opraven silniční průtah městysem, městys také uloží elektrické vedení do země a v souvislosti s tím také opraví chodníky v části městyse.[10] Další velkou opravu čeká budova bývalého hostince v rohu návsi, ta je majetkem města a původní vedení města muselo část budovy zbourat, plánem bylo z budovy po přestavbě vytvořit sociální bydlení a komunitní centrum. Nové vedení města v roce 2020 oznámilo, že v budově bude z důvodu legislativních změn umístěno pouze komunitní centrum a sídlo městyse, které sídlí v nevyhovujících prostorách. Součástí budovy byla i místní knihovna, pošta a ordinace lékaře, Rekonstrukce byla dokončena roku 2022.[11][12]

Do roku 1849 patřily Dalešice do dalešického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 a také později do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[13]

Vývoj počtu obyvatel Dalešic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 718 786 797 778 801 844 841 705 734 644 577 492 567

Pivovar Dalešice[editovat | editovat zdroj]

Dalešický pivovar, pohled od příjezdové cesty
Podrobnější informace naleznete v článku Pivovar Dalešice.

Historie pivovaru[editovat | editovat zdroj]

Pivovar byl založen pravděpodobně koncem 16. století, písemně doložená jeho existence je až v roce 1609. Nejstarší budovy pochází ze 17. století, tedy z raného baroka. Roku 1882 bylo panství i s pivovarem koupeny Antonem Dreherem (velkopodnikatelem v oboru pivovarském). Za něj došlo k modernizaci celého provozu a k přechodu ze svrchního na spodní kvašení, roční produkce piva se tehdy pohybovala kolem 3000 hl. Zařízení se používala až do zániku pivovaru v roce 1977. V roce 1921 byl pivovar v rámci pozemkové reformy s celým panstvím Hrotovice odkoupen pro účely parcelace za 18 milionů Kč Moravskou agrární a průmyslovou bankou.[15] Pivovar v Dalešicích získala během parcelace Zemědělská jednota Československá se sídlem pobočky v Hrotovicích (Zemědělská jednota v Hrotovicích, z. sp. s r. o.); většina z 12 lihovarů připadla ke zbytkovým statkům, ostatní lihovary byly združstevněny.[16][17] Pivovar fungoval jako družstevní pivovar a sodovkárna. V době socialismu byl pivovar zestátněn ve prospěch podniku PIVOVARY A SLADOVNY Praha. Dne 19. srpna 1977 byla stočena poslední várka piva.

V květnu roku 1980 byly v prostorách pivovaru natočeny Jiřím Menzelem Hrabalovy Postřižiny.

V dalších letech pivovar chátral a v roce 1991 byl pivovar dán do zástavy bance a málem zdemolován, zarůstal náletovými dřevinami a stal se terčem vandalství. Teprve v roce 1999 byl odkoupen v dražbě za vyvolávací cenu 390 000 Kč současnými majiteli, kteří obnovili pivovarní výrobu a zachránili objekt pivovaru jako celek.[18] V roce 2006 rozhodnutím ministerstva kultury byl prohlášen pivovar za nemovitou kulturní památku. Vlastník pivovaru Archatt s.r.o. navýšil postupně kapacitu až na dnešních 15 000 hl.

Pivo[editovat | editovat zdroj]

Pivo se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že použít se smí jen voda, slad, chmel a kvasnice a do vaření se nesmí nijak zasahovat. Vaří se zde jedenácti- i dvanáctistupňový světlý ležák i třináctistupňový tmavý i světlý kvasnicový speciál.

Sládci[editovat | editovat zdroj]

  • pan Estl
  • pan Frey
  • pan Kittl
  • František Nikodém
  • Štěpán Kříž
  • Ladislav Němeček

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Dalešice
2006[19] 2010[20] 2013[21] 2017[22] 2021[23]
1. ČSSD (31.91 %) KSČM (25.34 %) KSČM (30.28 %) KDU-ČSL (21.08 %) ANO (30.72 %)
2. KSČM (24.82 %) KDU-ČSL (20.54 %) KDU-ČSL (19.01 %) ANO (20.06 %) SPOLU (25.7 %)
3. KDU-ČSL (24.11 %) ČSSD (19.17 %) ČSSD (15.84 %) KSČM (19.04 %) Piráti+STAN (13.79 %)
účast 66.28 % (285 z 430) 61.30 % (293 z 478) 58.44 % (284 z 486) 59.88 % (297 z 496) 67.36 % (322 z 478)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Dalešice
2008[24] 2012[25] 2016[26] 2020[27]
1. ČSSD (30.85 %) KSČM (31.57 %) KDU-ČSL (30.76 %) KDU-ČSL (27.6 %)
2. KDU-ČSL (26.28 %) KDU-ČSL (31.57 %) KSČM (20.71 %) ANO (15.95 %)
3. KSČM (25.71 %) ČSSD (16.31 %) SPD + SPO (13.6 %) Piráti (15.33 %)
účast 39.56 % (178 z 450) 43.30 % (209 z 485) 33.53 % (170 z 507) 34.24 % (163 z 476)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (100 hlasů), druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (50 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (44 hlasů). Volební účast byla 63.96 %, tj. 307 ze 480 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (212 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (94 hlasů). Volební účast byla 63.04 %, tj. 307 ze 487 oprávněných voličů.[28]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (157 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (52 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů). Volební účast byla 60.72 %, tj. 303 ze 499 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (220 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (117 hlasů). Volební účast byla 68.36 %, tj. 337 ze 493 oprávněných voličů.[29]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dalešicích (okres Třebíč).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Karl Frühwald: Neuestes Orts-Lexicon für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, Manz, 1877, s. 83.
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Hrotovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916. 336 s. S. 80–97. 
  5. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.4.1921, 61(93, ranní vydání). s. 3.
  6. ČTK. Tragický konec války. Dalešice bombardovali Sověti záměrně - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-05-07 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  7. Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 18.01.1948, s. 7. ISSN 0323-1143.
  8. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  9. VONDRÁK, František. Nejhezčí náves v Česku mají Dalešice. Je krásná a funkční [online]. Třebíčský deník, 2015-11-26 [cit. 2015-12-29]. Dostupné online. 
  10. ŘÍHOVÁ, Vlasta Tomková ,Ivana. Dalešičtí budou mít v obci rušno. Opraví se silnice, chodníky i sítě. Třebíčský deník. 2021-01-15. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  11. ŘÍHOVÁ, Ivana. Obří přestavba v Dalešicích: chátrající hostinec nahradí multifunkční budova. Třebíčský deník. 2021-01-20. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  12. ŘÍHOVÁ, Ivana. Oživí krásu hostince nebo zámeckého pivovaru. Na Třebíčsku obnovují brownfieldy. Třebíčský deník. 2021-08-23. Dostupné online [cit. 2021-12-06]. 
  13. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 50. 
  14. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  15. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.4.1921, 61(93, ranní vydání). s. 3.
  16. Jižní Morava: vlastivědný sborník 2001, s. 182.
  17. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství 1939. Dalešice: Pivovary — Bierbrauereien, Zemědělská jednota v Hrotovicích, z. sp. s r. o. [online]. [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  18. ZÍDEK, Svatopluk. Záchrana dalešického pivovaru. iMateriály [online]. Business Media One, 2020-03-30 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  26. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  27. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  29. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]