Dalešice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Dalešice
Zámek – jižní průčelí
Zámek – jižní průčelí
Základní informace
Sloh barokní
Architekt Josef Fischer z Erlachu
Výstavba před rokem 1303 (klášter)
Přestavba kolem roku 1540 (panské sídlo), po roce 1724 (zámek)
Stavebník neznámý
Současný majitel Wessels s.r.o.
Další majitelé Kraličtí z Kralic, Pachtové z Rájova, Daunové, Hiller-Hesseové, Seriové, Sinové
Poloha
Adresa Dalešice 58, Dalešice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dalešice (zámek)
Dalešice (zámek)
Dalešice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 14473/7-2601 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Dalešice se nachází v areálu bývalého kláštera v městyse Dalešice. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] U zámku stojí kostel sv. Petra a Pavla.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě zámku původně stál klášter, poprvé zmiňovaný v roce 1303. Někdy okolo roku 1540 došlo k zániku kláštera a majetek získali Kraličtí z Kralic. Ti zároveň provedli přestavbu objektu na panské sídlo. Roku 1713 se novým majitelem Dalešic stal Jan Antonín Pachta z Rájova, jenž jej roku 1724 daroval hraběti Jindřichu Josefu Daunovi. Za něj došlo k přestavbě jedné z budov bývalého kláštera na barokní zámek. Autorem přestavby byl Josef Fischer z Erlachu. Postupně se zde vystřídala řada dalších majitelů – Hiller-Hessové, Seriové, A. Dreher aj. Ve 2. polovině 19. století za Sinů došlo k úpravám pro kanceláře a ubytování úředníků. Ve 2. polovině 20. století jej využíval národní podnik Průmstav Brno. Od 2. poloviny 70. let zde mělo své sídlo vedení výstavby jaderné elektrárny Dukovany.

V roce 1973 celý areál koupil národní podnik Průmstav Brno. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny v Dukovanech začali s postupnou přeměnou na kanceláře, sklady a rekreační zázemí s lázněmi. Rekonstrukční práce probíhaly až do roku 1989, kdy byly přerušeny v podstatě ze dne na den z důvodu politicko-společenských změn. Tyto rozdělané práce jsou dodnes viditelné v krovu severního křídla.[2]

Během 90. let stihl zámek obdobný osud jako řadu v restitucích navrácených objektů. Objekty a pozemky byly vráceny potomkům rodiny Tkaných, původně hospodařící na zámku, ti je však na základě nevýhodné smlouvy převedli na firmu Integral s.r.o., následovala zástava majetku u banky, zpronevěra těchto prostředků jednateli firmy, na movitý majetek byla uvalena konkurzní správa. V té době ze zámku zmizelo veškeré zařízení a objekty byly v podstatě vybydleny. Došlo k požáru skladu LTO a kotelny umístěné na 1.np v hlavní zámecké budově.[2]

V roce 2007 získal objekt zámku s předzámčím, přilehlým parkem a dalšími pozemky ve veřejné dražbě z důvodu konkurzu uvaleného na společnost Integral spol. s.r.o. současný majitel – společnost Wessels s.r.o. Vzápětí po převodu do vlastnictví zajistil nový vlastník základní udržovací práce, jako byla oprava střechy a okapů.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o čtyřkřídlou stavbu s rizalitem uprostřed a čestným dvorem. Portál zámku má bohatou barokní výzdobu, která přechází i do přízemních křídel. Bohatou štukovou výzdobu mají také stěny a stropy interiérů. Kolem zámku se rozkládá park.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Zámek se nachází při silnici II/399 (od křižovatky se silnicí II/351 směrem na Stropešín), po které vede cyklostezka 5107 (od Stropešína na hráz VN Dalešice) a Pivovarská cyklostezka od dalešického pivovaru následující cyklotrasu 5107 směrem na hráz VN Dalešice.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-09-30]. Identifikátor záznamu 124831 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Zámek Dalešice - Historie [online]. Wessels [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]