Jiratice
| Jiratice | |
|---|---|
 Centrum obce s kaplí sv. Floriána | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 550591 |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′59″ s. š., 15°36′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 71 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,07 km² |
| Katastrální území | Jiratice |
| Nadmořská výška | 467 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 26 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jiratice 1 675 32 Třebelovice obec-jiratice@seznam.cz |
| Starosta | Josef Simandl |
| Oficiální web: www | |
  Jiratice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550591 |
| Kód části obce | 125270 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Jiratice (jinak též Jurzetitz, Zdieratitz, Irratitz, Iratitz, Iratice[3])se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 71[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Radotice, Kostníky, Jemnice a Police.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, do té doby měly být součástí majetku pustiměřského kláštera.[4] V roce 1498 měla vesnice spadat do bítovského panství a roku 1619 patřila ke kdousovskému statku a tak pod kapitulu v Kroměříži. Během třicetileté války nebyla vesnice téměř poškozena.[3] V roce 1526 existoval v Jiraticích farský dvůr, ten v obci fungoval více než 100 let.[4] Kdousov byl rozdělen mezi bítovské a polické panství, posléze spadal již jen pod polické panství. Adam z Bačkovic předal majetek dceři Anně, která vlastnila i Polici s tvrzí a tento majetek prodala v roce 1528 Janovi z Tavíkovic. Od té doby byly Kdousov a Jiratice spojeny s polickým panstvím.[5] Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[6]
V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[7]
Od roku 1960 pak patří Jiratice do okresu Třebíč, v ten samý rok byly správně začleněny pod národní výbor v Polici. Roku 1933 byla vesnice elektrifikována a po druhé světové válce v roce 1956 v obci vzniklo JZD Jiratice, to se roku 1961 sloučilo s JZD v Polici a bylo začleněno pod JZD Doubrava.[3]
Do roku 1849 patřily Jiratice do kdousovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1960 a 1990 patřily Jiratice pod Polici, následně se obec osamostatnila.[8]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Obec Jiratice obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2007 diplom za rozvíjení lidových tradic, v roce 2008 ocenění za společenský život, v roce 2010 ocenění Cena naděje pro živý venkov a v roce 2011 ocenění za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 111 | 108 | 120 | 123 | 121 | 115 | 135 | 101 | 101 | 101 | 100 | 99 | 86 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (45.61 %) | KDU-ČSL (39.21 %) | KDU-ČSL (41.66 %) | KDU-ČSL (34.04 %) | SPOLU (52.38 %) |
| 2. | ČSSD (26.31 %) | ČSSD (19.6 %) | ČSSD (12.5 %) | ANO (23.4 %) | ANO (28.57 %) |
| 3. | KSČM (15.78 %) | TOP 09 (13.72 %) | KSČM (12.5 %) | ČSSD (12.76 %) | Piráti+STAN (9.52 %) |
| účast | 89.06 % (57 z 64) | 85.00 % (51 z 60) | 77.42 % (48 z 62) | 83.93 % (47 z 56) | 70.49 % (43 z 61) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (55.31 %) | KDU-ČSL (40.47 %) | KDU-ČSL (48.78 %) | KDU-ČSL (40.47 %) |
| 2. | ČSSD (27.65 %) | KSČM (19.04 %) | ANO 2011 (12.19 %) | ODS+STO (19.04 %) |
| 3. | KSČM (10.63 %) | STO (19.04 %) | ČSSD (9.75 %) | Piráti (14.28 %) |
| účast | 74.60 % (47 z 63) | 73.77 % (45 z 61) | 67.21 % (41 z 61) | 71.19 % (42 z 59) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Zuzana Roithová (14 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 88.52 %, tj. 54 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 79.03 %, tj. 49 ze 62 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (18 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 87.27 %, tj. 48 ze 55 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (21 hlasů). Volební účast byla 88.89 %, tj. 48 ze 54 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (11 hlasů). Volební účast byla 77.59 %, tj. 45 ze 58 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (26 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (15 hlasů). Volební účast byla 71.67 %, tj. 43 ze 60 oprávněných voličů.[22]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple svatého Floriána, postavena roku 1865
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obecní úřad
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 736–737.
- ↑ a b Historie Jiratic [online]. Jiratice: Obec Jiratice [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 783–787.
- ↑ Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 113.
- ↑ Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiratice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Jiratice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Jiratice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
