Horní Smrčné
| Horní Smrčné | |
|---|---|
 Centrum Horního Smrčného | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0634 550612 |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′43″ s. š., 15°45′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 54 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,33 km² |
| Katastrální území | Horní Smrčné |
| Nadmořská výška | 520 m n. m. |
| PSČ | 675 07 |
| Počet domů | 22 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Smrčné 20 675 07 Čechtín starosta@hornismrcne.cz |
| Starosta | Jaromír Křívánek |
| Oficiální web: www | |
  Horní Smrčné | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550612 |
| Kód části obce | 138509 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Smrčné (1939 něm. Ober-Smrtschna, do roku 1869 Horní Smrčná, později i Horní Smrčný[3]) je obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 54[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Kamenice, Brtnice, Radošov a Chlum.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice svoji historii spojuje s Chlumem se kterým byla od dávna spojena. První zmínka o obci pochází z roku 1556, kdy byli v obci 4 láníci. Nicméně první zmínka o Chlumu pochází již z roku 1341, kdy byl zmíněn farář z Chlumu. V roce 1490 byl Chlum i s přilehlými obcemi zakoupen Vilémem z Pernštejna, který jej začlenil do majetku třebíčského kláštera. V roce 1579 po mnohých soudech získal majetek kláštera Hynek Brtnický z Valdštejna a v roce 1613 darovala Kateřina z Valdštejna patronátní právo kostelu v Chlumě.[4]
Do roku 1849 patřilo Horní Smrčné do třebíčského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1960 patřilo Horní Smrčné pod Chlum a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna pod Radošov, následně se obec osamostatnila.[5][3]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 68 | 72 | 68 | 75 | 86 | 93 | 116 | 84 | 63 | 63 | 68 | 53 | 51 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[7] | 2010[8] | 2013[9] | 2017[10] | 2021[11] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (44.68 %) | ČSSD (27.27 %) | ANO 2011 (28.57 %) | KDU-ČSL (22.5 %) | SPOLU (29.54 %) |
| 2. | KDU-ČSL (21.27 %) | TOP 09 (20.45 %) | ČSSD (26.19 %) | ODS (12.5 %) | ANO (25.0 %) |
| 3. | ODS (17.02 %) | KDU-ČSL (13.63 %) | KDU-ČSL (11.9 %) | SPD (12.5 %) | Piráti+STAN (15.9 %) |
| účast | 95.92 % (47 z 49) | 95.65 % (44 z 46) | 91.30 % (42 z 46) | 86.96 % (40 z 46) | 93.62 % (44 z 47) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[12] | 2012[13] | 2016[14] | 2020[15] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (28.94 %) | KSČM (25.71 %) | KDU-ČSL (20.68 %) | ODS+STO (22.85 %) |
| 2. | ČSSD (28.94 %) | ČSSD (25.71 %) | ČSSD (17.24 %) | ČSSD (17.14 %) |
| 3. | ODS (15.78 %) | KDU-ČSL (20.0 %) | SPD + SPO (13.79 %) | Piráti (14.28 %) |
| účast | 80.85 % (38 z 47) | 84.09 % (37 z 44) | 65.91 % (29 z 44) | 74.47 % (35 z 47) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (7 hlasů). Volební účast byla 93.02 %, tj. 40 ze 43 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (9 hlasů). Volební účast byla 93.18 %, tj. 41 ze 44 oprávněných voličů.[16]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (4 hlasů). Volební účast byla 97.73 %, tj. 43 ze 44 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 95.45 %, tj. 42 ze 44 oprávněných voličů.[17]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (9 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 84.78 %, tj. 39 ze 46 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (28 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů). Volební účast byla 89.13 %, tj. 41 ze 46 oprávněných voličů.[18]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Josef Němec (* 1948), fotograf
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Praha: Český statistický úřad 2 volumes s. Dostupné online. ISBN 80-250-1277-8, ISBN 978-80-250-1277-2. OCLC 85844975
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. 1.. vyd. Brno: GARN 449 s., [1] složený leaves obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0, ISBN 80-86347-95-8. OCLC 773170516
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ČECH, Luděk. Chráněná území ČR. Sv. VII., Jihlavsko. 1. vyd. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 526 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-54-9, ISBN 978-80-86064-54-3. OCLC 53274290 S. 275.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolická farnost Chlum u Třebíče
- Habří – přírodní památka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Smrčné na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Smrčné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Smrčné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce
- Statistické informace o obci
