Třebelovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebelovice
Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána
Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána
Znak obce TřebeloviceVlajka obce Třebelovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJemnice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel437 (2023)[1]
Rozloha11,44 km²[2]
Katastrální územíTřebelovice
Nadmořská výška468 m n. m.
PSČ675 32
Počet domů145 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebelovice 76
675 32 Třebelovice
obec-trebelovice@quick.cz
StarostkaBc. Jana Frühaufová
Oficiální web: www.obectrebelovice.cz
Třebelovice
Třebelovice
Další údaje
Kód obce591858
Kód části obce169480
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebelovice (starší názvy Trziebolowicz, viliam Trzebelowicz, Trebolovicz,[4] Triebolowicz, Trzebelowitz, Trzebelowicze, Stržebelowitz, Třebelowitz, Třebolowice[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 437[1] obyvatel.

Obcí prochází železniční trať z Jemnice do Moravských Budějovic, postavená v roce 1895, první vlak po trati projel 8. listopadu, obcí také prochází silnice druhé třídy II/152.

Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Rácovice, Kojatice, Hornice, Oponešice a Budkov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, roku 1498 daroval král Vladislav II. Václavovi z Ludanic Jaroměřice nad Rokytnou a s nimi mimo jiné i Třebelovice. V roce 1523 byl majitelem vesnice Jindřich z Litchtenburka a na Bítově, ten tohoto roku přenechal Třebelovice, pustý Střechov a zaniklou ves Chobot Arklebovi z Boskovic. Roku 1530 pak odkoupil Třebelovice Jindřich Meziříčský z Lomnice, v roce 1609 Kateřina Meziříčská prodala svému druhému manželovi Zikmundovi z Teufenbachu Jemnici a Třebelovice a ty se tak staly součástí jemnického panství.[5]

V roce 1617 pak byl majitelem jemnického panství Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek, ten zemřel v roce 1627 a v roce 1628 zakoupili Jemnici Jankovští z Vlašimi. V roce 1736 zemřel bez synů Maxmilián Arnošt Jankovský z Vlašimi a panství tak získala pro svého syna jeho dcera, ale vzhledem k tomu, že syna neměla, tak po jejím úmrtí roku 1755 získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun, ten zemřel v roce 1790 a po jeho smrti panství vlastnil jeho syn Jan a posléze druhý syn František de Paula. V roce 1815 zakoupil panství Jan Filip Stadion, ale Stadionové pak hned roku 1826 prodali panství Marii Terezii Trauttmansdorfové, která již byla majitelkou sousedního panství Staré Hobzí. V roce 1841 pak koupil jemnické panství Alfons Pallavicini.[6]

Mezi lety 1895 a 1896 byla v obci a okolí stavěna železniční dráha, první jízda pak proběhla 8. listopadu 1896.[4] V témže roce byla také otevřena železniční stanice ve vsi. V roce 1847 byla založena samostatná škola ve vsi, roku 1873 byla rozšířena na dvojtřídní. Roku 1887 byla postavena nová školní budova a škola pak byla v roce 1959 rozšířena na trojtřídní.[5]

Roku 1888 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1907 byla založena Hospodářská besídka, v roce 1908 byla založena Omladina, sbor dobrovolných hasičů, učitelská jednota a spolek Slavia, v roce 1918 pak také Domovina. Po skončení první světové války byl odhalen pomník obětem války. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo roku 1949 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Rácovice a v roce 1975 i s JZD Mladoňovice. Sloučené JZD sídlilo v Třebelovicích a bylo pojmenováno JZD Československo-sovětského přátelství.[5]

V říjnu 2016 byla převzata místní pobočka České pošty v rámci programu Pošta Partner majiteli Hospody u Valů.[7]

Do roku 1849 patřily Třebelovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[8]

Vývoj počtu obyvatel Třebelovic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2018
Počet obyvatel 608 622 643 686 718 668 609 538 531 516 518 465 372

Politika[editovat | editovat zdroj]

Místní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. František Čajka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Bc. Jana Frühaufová.

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Třebelovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (37.97 %) ČSSD (28.5 %) ČSSD (31.27 %) ANO (31.66 %) ANO (30.76 %)
2. KDU-ČSL (24.47 %) KDU-ČSL (16.0 %) KDU-ČSL (23.78 %) KDU-ČSL (20.41 %) SPOLU (29.48 %)
3. KSČM (13.5 %) KSČM (12.0 %) ANO 2011 (17.18 %) ČSSD (10.0 %) Piráti+STAN (13.67 %)
účast 65.65 % (237 z 361) 58.31 % (200 z 343) 66.76 % (227 z 340) 69.57 % (240 z 345) 67.05 % (236 z 352)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třebelovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (49.19 %) ČSSD (28.88 %) KDU-ČSL (29.41 %) ANO (24.16 %)
2. KDU-ČSL (18.54 %) KDU-ČSL (28.14 %) STO (18.62 %) KDU-ČSL (20.0 %)
3. KSČM (11.29 %) STO (13.33 %) ANO 2011 (15.68 %) Piráti (15.0 %)
účast 34.93 % (124 z 355) 40.46 % (142 z 351) 30.52 % (105 z 344) 34.96 % (122 z 349)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (45 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 244 ze 349 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (54 hlasů). Volební účast byla 60.64 %, tj. 208 ze 343 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 67.25 %, tj. 230 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (132 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 68.62 %, tj. 234 ze 341 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (101 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (43 hlasů). Volební účast byla 73.22 %, tj. 257 ze 351 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (155 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (109 hlasů). Volební účast byla 76.81 %, tj. 265 ze 345 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třebelovicích.
  • Kaple svatého Floriána
  • Kříž u kaple
  • Boží muka u železniční stanice
  • Domy čp. 106 a 109 – lidová architektura z konce 18. století
  • Pomník občanům padlých v první světové válce

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
  5. a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 799–802. 
  6. NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Musejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 693–701. 
  7. ČERNÝ, Kamil. Lepší než mezi salámy. Dvě obce převezmou provoz pošty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]