Chlístov (okres Třebíč)
| Chlístov | |
|---|---|
 Centrum Chlístova | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′8″ s. š., 15°44′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 305 (2023)[1] |
| Rozloha | 3,77 km²[2] |
| Katastrální území | Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| PSČ | 675 22 |
| Počet domů | 117 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Chlístov 11 675 22 Stařeč ou.chlistov@seznam.cz |
| Starosta | Martin Šulc |
| Oficiální web: www | |
  Chlístov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590703 |
| Kód části obce | 51331 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Chlístov (německy Chlistau; Clustau[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 305[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Pokojovice, Rokytnice nad Rokytnou, Předín a Markvartice.
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní podoba jména vesnice byla Chlustov (doloženo 1353 a 1360), odvozená od osobního jména Chlust totožného s obecným chlust - "sluha". Význam místního jména byl "Chlustův majetek". Po provedení přehlásky u > i bylo jméno spojováno s obecným chlíst - "škrkavka".[5]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Chlístovem prochází ze severu na jih silnice z Heraltic a Podheraltic do Veverky a Rokytnice nad Rokytnou, u Veverky se tato silnice kříží se silnicí I/23, která zároveň vede po jižním okraji území obce. Východně vede silnice směrem do Markvartic, západně pak silnička a lesní cesta směrem k Předínu a pod Kobylí hlavu. Přes Chlístov prochází cyklostezka 5217. Téměř celé území obce je zemědělsky využíváno, západní část je však poměrně svažitá a těsně za hranicí území obce se nachází lesy kolem vrcholů Kobylí hlava a Kobylí kopec, vrchol Kobylí hlava (688 m) se nachází téměř u západní hranice území obce.
Pod Kobylí hlavou se také nachází hájenka Kobylí hlava a pramen potoka Římovka, ten následně protéká podél západní hranice území obce přes místní koupaliště. Východní hranici území obce tvoří nepojmenovaný potok na jehož toku se nachází Hrochův rybník a rybník Sejto. Jižně od Chlístova pramení řeka Rokytná, která následně tvoří část jižní hranice území obce a následně teče směrem k Rokytnici nad Rokytnou.[6]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, kdy Radslav z Heraltic předal půl vsi své manželce. Chlístov patřil od počátku do heraltického panství. Část obce však patřil i tasovským pánům, kteří téhož roku prodali část Chlístova Mikuláši z Bezděkova. V roce 1358 pak prodala vdova po Mikuláši majetky v Chlístově Pokojovi ze Tří Dvorů. Jeho dcera pak prodala nabytý majetek v roce 1373. Majetek Radslava pak připadl Petrovi Hechtovi z Rosic, ale proběhly spory se Smilem z Heraltic, nicméně po té, co rod Hechtů z Rosic vymřel, tak král Jiří z Poděbrad majetky udělil Oldřichovi z Miličína, král Vladislav Jagellonský pak práva potvrdil a Oldřich mladší pak v roce 1505 prodal Chlístov Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna, kterým patřilo brtnické panství. Zbylá část Chlístova patřila pánům z Libivé a pánům z Marýže a v roce 1591 prodali Markvartice a Chlístov Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. V roce 1809 prošli Chlístovem francouzští vojáci, z nichž někteří byli v okolí vesnice pohřbeni.[7]
Roku 1893 byla v Chlístově zřízena jednotřídní škola, která byla roku 1924 rozšířena na dvoutřídní.[8] V roce 1922 byl postaven pomník obětem 1. světové války a v roce 1927 bylo rozhodnuto o elektrifikaci obce,[8] k tomu pak došlo v roce 1930.[9] V roce 1926 bylo zřízeno autobusové spojení s Želetavou.[7] V roce 1935 byl čestným občanem obce prohlášen T. G. Masaryk.[10] V témže roce se také vesnice Chlístov osamostatnila od obce Heraltice, jejíž byla součástí od roku 1872.[10] V roce 1938 bylo mobilizováno 38 mužů z obce, kteří se po dvou měsících vrátili zpět.[11] V roce 1940 byla opravena školní budova.[12] Roku 1943 na udání byly zatčeni dva občané z obce, byli to František Hrůza a Stanislav Trnka, byli propuštěni za 9 resp. 12 měsíců za dobré chování.[13] V roce 1947 byl v obci rozveden vodovod.[14] V roce 1957 bylo v obci založeno JZD,[15] v roce 1961 se pak sloučilo s JZD Markvartice.[16]
V roce 2019 bylo vysazeno nové ovocné stromořadí nedaleko obce.[17][18]
Do roku 1849 patřil Chlístov do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1873 patřil Chlístov pod Heraltice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Okříšky, následně se obec osamostatnila.[19]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 322 | 375 | 367 | 354 | 335 | 381 | 361 | 363 | 365 | 331 | 298 | 253 | 229 | 229 | 297 |
| Počet domů | 41 | 43 | 45 | 50 | 54 | 56 | 65 | 85 | 81 | 80 | 79 | 89 | 90 | 101 | 117 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Karel Růžička, od roku 2010 tuto funkci zastává Zdeňka Novotná.
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[21] | 2010[22] | 2013[23] | 2017[24] | 2021[25] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (42.06 %) | ČSSD (27.65 %) | ČSSD (23.44 %) | ANO (36.87 %) | ANO (32.62 %) |
| 2. | ODS (18.25 %) | KSČM (14.18 %) | ANO 2011 (21.37 %) | Piráti (11.87 %) | SPOLU (24.06 %) |
| 3. | KDU-ČSL (18.25 %) | TOP 09 (14.18 %) | KDU-ČSL (17.93 %) | KSČM (8.12 %) | Piráti+STAN (12.83 %) |
| účast | 67.91 % (127 z 187) | 71.00 % (142 z 200) | 70.53 % (146 z 207) | 70.00 % (161 z 230) | 78.42 % (189 z 241) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[26] | 2012[27] | 2016[28] | 2020[29] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (47.32 %) | ČSSD (22.47 %) | KDU-ČSL (23.8 %) | Piráti (25.0 %) |
| 2. | KSČM (12.5 %) | KSČM (21.34 %) | ANO 2011 (20.0 %) | KDU-ČSL (18.96 %) |
| 3. | DOHODA pro Vysočinu (12.5 %) | KDU-ČSL (13.48 %) | ČSSD (16.19 %) | STAN+SNK ED (16.37 %) |
| účast | 57.44 % (112 z 195) | 49.51 % (99 z 206) | 46.32 % (107 z 231) | 50.21 % (118 z 235) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (28 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů). Volební účast byla 70.59 %, tj. 144 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (101 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (41 hlasů). Volební účast byla 70.10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů.[30]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (31 hlasů). Volební účast byla 73.48 %, tj. 169 ze 230 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (96 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (80 hlasů). Volební účast byla 76.19 %, tj. 176 ze 231 oprávněných voličů.[31]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (84 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (39 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (38 hlasů). Volební účast byla 80.75 %, tj. 193 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (105 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (81 hlasů). Volební účast byla 78.48 %, tj. 186 ze 237 oprávněných voličů.[32]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- kaple svatých Cyrila a Metoděje (z roku 1869 či 1871,[8] zvon z roku 1929,[33] roku 1935 byla kaple opravena[10])
- kříž u kaple
Čestní občané[editovat | editovat zdroj]
- Tomáš Garrigue Masaryk, uděleno v roce 1935[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 60.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 318.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 11. 4. 2023
- ↑ a b Historie obce [online]. Chlístov: Obec Chlístov [cit. 2021-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola Úvod.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov Dostupné online. Kapitola 1930, s. 25–27.
- ↑ a b c d BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1935, s. 37–41.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1938, s. 45–48.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1940, s. 52–56.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1943, s. 58–60.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1947, s. 75–81.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1957, s. 133–138.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1961, s. 168–178.
- ↑ MAHEL, Luděk. Nové ovocné stromořadí lemuje oblíbenou vycházkovou cestu. trebicsky.denik.cz. 2019-04-14. Dostupné online [cit. 2019-05-01].
- ↑ ŠTEFÁNKOVÁ, Jana. Ovocné osvěžení cestou za koupáním vyroste v Chlístově na Třebíčsku – Vysočina news [online]. 2019-04-08 [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 98.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ BARBOŘÍK, František. Pamětní kniha obce Chlístova založená roku 1929. Chlístov: Obec Chlístov, 1929. Dostupné online. Kapitola 1929, s. 18–24.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlístov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Chlistov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Chlístov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
