Stařečský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stařečský potok
Stařečský potok v zimě
Stařečský potok v zimě
Základní informace
Délka toku18,8 km
Plocha povodí50,5 km²
Průměrný průtok0,27 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-16-01-088
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (kraj VysočinaStařeč, Třebíč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stařečský potok je potok, pravostranný přítok řeky Jihlavyokrese Třebíč a vodohospodářsky významný tok. Měří 18,8 km a plocha jeho povodí činí 50,5 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení jižně od Zašovic nedaleko hájovny Na Kříži a heraltickým lesem teče na jih až k hájence Troják. Tam přijímá z pravé strany vody krátkého přítoku Bukovce, sbírajícího vody pod stejnojmenným kopcem (678 m n. m.). V této oblasti jsou zdroje Jubilejního skupinového vodovodu pro město Třebíč, vybudovaného ve druhé polovině 30. let 20. století podle projektu Ing. Oldřicha Nikla.[2]

Dál potok směřuje na východ na jih od Heraltic, Pokojovicemi, za nimiž přijímá vody Chlístovského potoka, a Hvězdoňovicemi. Na východ od nich protéká Stařečský potok rybníkem Steklým a Pastvištním. V tom posiluje vody Stařečského potoka potok Markvartický. Potok dál protéká samým středem městyse Starče, kde přijímá pravostrannou trojici dalších kratších přítoků, a k východu míří na Borovinu. Tam jeho vody zdržuje Borovinský rybník.

Potok protéká areálem někdejší borovinské továrny a vtéká do třebíčského městského parku Libušina údolí. V Libušině údolí vytváří poslední větší vodní plochu – Máchovo jezírko a podtéká pod viaduktem borovinského železničního mostu. Poslední úsek toku Stařečského potoka je již zaklenutý, vede pod zemí a sleduje hranice městských částí Horky a Stařečky ulicí Na Potoce. Pod autobusovým nádražím a prasečím pláckem na hranicích Stařečky a Vnitřního Města podtéká potok křižovatku u Jihlavské brány a vlévá se do řeky Jihlavy.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí do Jihlavy činí 0,27 m³/s.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Část zdrojových vod je od konce 30. let 20. století svedena do heraltického vodovodu,[3] sloužícího k zásobování pitnou vodou; tato voda je k prodeji i jako heraltická kojenecká voda a vyrábí se z ní nápoje ZON.[2] V roce 2018 se ve Stařečském potoce objevili bobři.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav; PÍŠE, Jan; VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon ČSR). Heslo Stařečský potok, s. 253. 
  2. a b ZEJDA, Radovan; VOSÁTKA, Pavel; HEDBÁVNÝ, Jaroslav, et al. Třebíčsko, krajina mnoha tváří. Příprava vydání Zejda, Radovan. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2007. 159 s. S. 137–138. 
  3. ČERNÝ, Kamil. Mostišťská voda teče už 50 let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-15 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  4. MAHEL, Luděk. Bobři se zabydleli na Stařečském potoce. Staví tam nové hráze. Třebíčský deník. 2018-03-13. Dostupné online [cit. 2018-04-12]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]