Stařečský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stařečský potok
Stařečský potok v zimě
Stařečský potok v zimě
Základní informace
Délka toku 18,8 km
Plocha povodí 50,5 km²
Průměrný průtok 0,27 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 4-16-01-088
Pramen
jižně od Zašovic
49°14′58,5″ s. š., 15°42′53,9″ v. d.
606 m n. m.
Ústí
do Jihlavy
49°12′58,5″ s. š., 15°52′37,4″ v. d.
400 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (kraj VysočinaStařeč, Třebíč)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Jihlava

Stařečský potok je potok, pravostranný přítok řeky Jihlavyokrese Třebíč a vodohospodářsky významný tok. Měří 18, 8 km a plocha jeho povodí činí 50, 5 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení jižně od Zašovic nedaleko hájovny Na Kříži a heraltickým lesem teče na jih až k hájence Troják. Tam přijímá z pravé strany vody krátkého přítoku Bukovce, sbírajícího vody pod stejnojmenným kopcem (678 m n. m.). V této oblasti jsou zdroje Jubilejního skupinového vodovodu pro město Třebíč, vybudovaného ve druhé polovině 30. let 20. století podle projektu Ing. Oldřicha Nikla.[2]

Dál potok směřuje na východ na jih od Heraltic, Pokojovicemi, za nimiž přijímá vody Chlístovského potoka, a Hvězdoňovicemi. Na východ od nich protéká Stařečský potok rybníkem Steklým a Pastvištním. V tom posiluje vody Stařečského potoka potok Markvartický. Potok dál protéká samým středem městyse Starče, kde přijímá pravostrannou trojici dalších kratších přítoků, a k východu míří na Borovinu. Tam jeho vody zdržuje Borovinský rybník.

Potok protéká areálem někdejší borovinské továrny a vtéká do třebíčského městského parku Libušina údolí. V Libušině údolí vytváří poslední větší vodní plochu – Máchovo jezírko a podtéká pod viaduktem borovinského železničního mostu. Poslední úsek toku Stařečského potoka je již zaklenutý, vede pod zemí a sleduje hranice městských částí Horky a Stařečky ulicí Na Potoce. Pod autobusovým nádražím a prasečím pláckem na hranicích Stařečky a Vnitřního Města podtéká potok křižovatku u Jihlavské brány a vlévá se do řeky Jihlavy.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtokústí do Jihlavy činí 0,27 m³/s.[3]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Část zdrojových vod je od konce 30. let 20. století svedena do heraltického vodovodu,[4] sloužícího k zásobování pitnou vodou; tato voda je k prodeji i jako heraltická kojenecká voda a vyrábí se z ní nápoje ZON.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav, PÍŠE, Jan, et al. Vodní toky a nádrže. Příprava vydání Vlček, Vladimír. 1. vyd. Praha : Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon České socialistické republiky). S. 253.  
  2. a b ZEJDA, Radovan; VOSÁTKA, Pavel; HEDBÁVNÝ, Jaroslav, et al. Třebíčsko, krajina mnoha tváří. Příprava vydání Zejda, Radovan. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2007. 159 s. S. 137–138.  
  3. KESTŘÁNEK, Jaroslav; KŘÍŽ, Hubert; NOVOTNÝ, Stanislav, PÍŠE, Jan, et al. Vodní toky a nádrže. Příprava vydání Vlček, Vladimír. 1. vyd. Praha : Academia, 1984. 316 s. (Zeměpisný lexikon České socialistické republiky). S. 233.  
  4. ČERNÝ, Kamil. Mostišťská voda teče už 50 let. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-12-15 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.