Římov (okres Třebíč)
| Římov | |
|---|---|
 Centrum obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′12″ s. š., 15°45′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 421 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,16 km²[2] |
| Katastrální území | Římov na Moravě |
| Nadmořská výška | 506 m n. m. |
| PSČ | 675 22 |
| Počet domů | 148 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Římov 1 67522 Stařeč ourimov@seznam.cz |
| Starosta | Rostislav Novák |
| Oficiální web: www | |
  Římov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591645 |
| Kód části obce | 145734 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Římov (německy Rzimau, Rimau[4], starší názvy Rzymow, Rymaw[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 421[1] obyvatel. Součástí obce je osada Vísky. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
Obcí protéká potok Římovka a prochází jí silnice II/410.[6]
Sousedními obcemi sídla jsou Štěměchy, Čáslavice, Cidlina a Rokytnice nad Rokytnou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec má název odvozený od osobního jména Řím nebo Hřím, zkratka z Pelhřim od latinského Peregrinus (přespolní).[7]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřil Římov k novoříšskému klášteru. V roce 1315 byl blízký hrad Sádek majetkem Jimrama z Boskovic, který z něj podnikal výpady do okolních vesnic nebo do Třebíče. Kolem poloviny 14. století patřila obec Hrutovi z Čechočovic.[5] Od roku 1371 Římov, Stařeč a Čáslavice vlastnil Jan Soběslav Lucemburský, pozdější moravský markrabě. Později vlastnila vesnici zřejmě drobná šlechta, ale v roce 1499 se stal majitelem vesnice Vilém z Pernštejna, ten v tu dobu vlastnil již i hrad Sádek a další okolní vesnice. V témže roce zakoupil i Stařeč, Čáslavice, Slavice a Přibyslavice.[6]
Do roku 1551 panství patřilo Pernštejnům, v tomto roce jej však odkoupil Zdeněk z Valdštejna a připojil je tak k brtnickému panství. V roce 1620 pak byl Zdeněk Brtnický z Valdštejna za účast ve stavovském povstání uvězněn a byly mu zabaveny majetky a tak sádecké panství i s Římovem získal hrabě Thomas Cerboni. V roce 1775 byli občané Římova perzekvováni za účast na nevolnickém povstání. Posléze získal panství Ignác z Walldorfu, ale v polovině 18. století zdědil panství František Kajetán Chorinský. V roce 1821 povstali poddaní z Římova a dalších obcí a požadovali zrušení nevolnictví.[6]
V roce 1866 zasáhla Římov epidemie úplavice, která si zde vyžádala 31 obětí.[8] V roce 1894 byla v obci po dlouhých průtazích postavena budova školy a roku 1895 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována, mezi lety 1928 a 1929 byla postavena silnice z Římova do Čáslavic.[6] Roku 1921 byl vybudován památník padlým občanům v první světové válce.[9] Roku 1933 bylo za účast na Židenickém puči zatčeno 12 občanů Římova, jeden z nich – František Nedvědický byl odsouzen na osm let.[6]
Na konci druhé světové války při operaci Spelter dopadly tři shozy materiálu do katastru Římova, po skončení války v roce 1948 byla elektrifikována část Vísky a v roce 1951 byl do Římova přiveden telefon. V témže roce byli uvězněni a odsouzeni někteří občané Římova za účast v případu Babice. V roce 1957 bylo ve vsi založeno JZD, v letech 1960–1963 byl postaven nový kravín s půdním prostorem, posléze byly vyasfaltovány cesty ve vsi a bylo postavenou koupaliště. Roku 1972 byla otevřena mateřská škola a mezi lety 1971 a 1975 bylo rekonstruováno veřejné osvětlení, byly opraveny požární nádrže a byla vybudována kanalizace v obci, v roce 1975 byla také rekonstruována škola a bylo sloučeno JZD v Římově s JZD Vysočina v Čáslavicích. V roce 1980 byl správně začleněn Římov pod MNV v Čáslavicích, osamostatnil se po sametové revoluci v roce 1990. V roce 1995 byla Otakarem Mareinem rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého na návsi. Roku 1998 se vesnicí prohnala průtrž mračen, která způsobila materiální škody a v roce 2000 byla započata plynofikace vesnice.[6]
V roce 2001 pak obec získala právo používat znak a prapor.[6] Plynofikace byla dokončena v roce 2001, roku 2005 pak byl rekonstruován památník padlým občanům v první světové válce, v témže roce byla zrušena výuka na základní škole v Římově.[9] V letech 2009 a 2010 byla rekonstruována vodní nádrž u sv. Jana Nepomuckého a v roce 2009 byla také rekonstruována socha sv. Floriána.[10] V roce 2011 byla rekonstruována socha sv. Jana Nepomuckého a byla přemístěna na břeh místního rybníka.[11] Roku 2013 bylo započato rozšíření kanalizace a vodovodu v obci,[12] to pokračovalo až do roku 2014. V témže roce byly také rekonstruovány boží muka a čtyři kříže na území vesnice.[13] V letech 2019 a 2020 byla bývalá škola přebudována na obecní byty.[14]
Do roku 1849 patřil Římov do sádeckého panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Římov pod Čáslavice, následně se obec osamostatnila.[15]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Místní knihovna získala v roce 2016 ocenění II. stupně v soutěži Knihovna Vysočiny 2016.[16] Obec Římov v roce 2010 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky.[17]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 518 | 535 | 567 | 579 | 575 | 605 | 592 | 498 | 526 | 472 | 458 | 420 | 402 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[19] | 2010[20] | 2013[21] | 2017[22] | 2021[23] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (39,31 %) | ČSSD (27,98 %) | KSČM (23,3 %) | ANO (29,18 %) | ANO (32,38 %) |
| 2. | ODS (28,2 %) | ODS (18,34 %) | ČSSD (22,81 %) | SPD (19,31 %) | SPD (18,62 %) |
| 3. | KSČM (14,52 %) | TOP 09 (12,84 %) | KDU-ČSL (14,07 %) | Piráti (10,72 %) | SPOLU (18,21 %) |
| účast | 68,22 % (234 z 343) | 63,01 % (218 z 346) | 60,06 % (209 z 348) | 68,02 % (234 z 344) | 69,19 % (247 z 357) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[24] | 4KOALICE (20,83 %) | ODS (18,05 %) | SV (15,27 %) | 24,31 % (80 z 329) |
| 2004[25] | ODS (35,23 %) | KDU-ČSL (24,76 %) | KSČM (20,95 %) | 30,61 % (105 z 343) |
| 2008[26] | ČSSD (34,72 %) | ODS (23,61 %) | KSČM (15,27 %) | 41,62 % (144 z 346) |
| 2012[27] | KSČM (31,7 %) | ČSSD (22,76 %) | Pro Vysočinu (17,88 %) | 38,26 % (132 z 345) |
| 2016[28] | ČSSD (23,14 %) | KDU-ČSL (19,44 %) | ANO 2011 (17,59 %) | 31,59 % (109 z 345) |
| 2020[29] | ANO (29,35 %) | Piráti (18,34 %) | ČSSD (11,92 %) | 31,5 % (109 z 346) |
| 2024[30] | ANO (45,13 %) | ODS+TOP 09+STO (13,27 %) | STAN+SNK ED (11,5 %) | 32,95 % (114 z 346) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (48 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 62,97 %, tj. 216 ze 343 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (149 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 62,94 %, tj. 214 ze 340 oprávněných voličů.[31]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (121 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (35 hlasů). Volební účast byla 65,32 %, tj. 226 ze 346 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (74 hlasů). Volební účast byla 70,85 %, tj. 243 ze 343 oprávněných voličů.[32]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (106 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (58 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (34 hlasů). Volební účast byla 70,61 %, tj. 245 ze 347 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (122 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (118 hlasů). Volební účast byla 69,16 %, tj. 240 ze 347 oprávněných voličů.[33]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Socha svatého Floriána z roku 1756, od roku 1968 zapsaná do státního seznamu kulturních památek[34][13]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1824, v roce 1968 zapsaná do státního seznamu kulturních památek[35][13]
- Svinkův obrázek, v lese u cesty do Dašova, postaven po druhé světové válce na památku Jana Svinky, který byl v tom místě zastřelen v roce 1942 německými vojáky[13]
- Suchnův kříž z roku 1937[13]
- Boží muka[13]
- Kříž v Borovíčku z roku 1931[13]
- Zvonička, rekonstruována byla v letech 1947 a 1996,[13] nová byla postavena v roce 2024[36]
- Památník padlých z roku 1921[13]
- Kříž u Novákových z roku 1911[13]
- Velký kříž u cesty do Rokytnice nad Rokytnou[13]
- Kámen s dvěma kříži[13]
- Černý křížek u výjezdu z Vísek[13]
- Kaplička Narození Panny Marie ve Vískách z roku 2015[37]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Bobek (1882–1959), spisovatel a dramatik
- Josef Novák (1875–?), právník, spisovatel
- Jan Šnoflák (1891–1954), pedagog a entomolog
- Jan Šnoflák (1922–?), veterinář
- Josef Bartík (1940–2020), starosta
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 77.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 30. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g NOVÁČKOVÁ, Eva; BÁRTÍK, Josef. Římov 1257-2000. Hrotovice: JAS Hrotovice, 2001. 48 s. Dostupné online. S. 7–44.
- ↑ Historie [online]. Obec Římov [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
- ↑ a b BÁRTÍK, Josef; COUFAL, Karel. Římov 2006. Římov: Obec Římov, 2006. 36 s. Dostupné online. S. 3–35.
- ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov 2009 [online]. Římov: Obec Římov, 2009 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce ŘÍMOV [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2011 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce ŘÍMOV [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2013 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2014 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. OBRAZEM: Z bývalé školy v Římově jsou obecní byty. Třebíčský deník. 2020-01-22. Dostupné online [cit. 2020-02-06].
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 271.
- ↑ Redakce. Knihovny ve Slavičkách a Římově získaly ocenění. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Floriána - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
- ↑ UHER, Jan. Nová zvonička již zdobí náves. Horácké noviny [online]. Yashica, 2024-06-01 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rostislav. Zpravodaj obce Římov 2015 [online]. Římov: Obecní úřad Římov, 2015 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Římov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Římov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Římovu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Římov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Seznam drobných sakrálních památek v Římově
