Pucov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pucov
Boží muka
Boží muka
Znak obce PucovVlajka obce Pucov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591491
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel163 (2021)[1]
Rozloha4,91 km²[2]
Katastrální územíPucov
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ675 71
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Pucov
č. p. 19
675 71 Náměšť nad Oslavou
ou.pucov@volny.cz
StarostkaMgA. Galina Brožková
Oficiální web: www.obecpucov.cz
Pucov
Pucov
Další údaje
Kód obce591491
Kód části obce136701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pucov (německy Putzow, Butzau[3]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 163[1] obyvatel. Rozloha obce je 4,92 km².

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Jinošov, Jasenice a Naloučany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1255, v ten rok majitel Pucova Vít byl zmíněn jako jeden ze signatářů listiny žďárského kláštera. Jeho potomky byly vladykové z Kralic nad Oslavou a byli majiteli majetků ve vsi až do konce 15. století. V roce 1374 však jeden ze dvorů v Pucově koupil Černín z Petrovic a stal se tak majitelem části vesnice, v roce 1376 pak zakoupil další statek ve vsi. Černínův bratr Ješek z Otradic koupil ve vsi také jeden lán a v roce 1380 pak Černín koupil 3 lány od Víta z Kralic a v roce 1399 koupil chalupu od Mikše z Kralic. Po jeho smrti pak jeho dcery Eliška a Barbora se staly majitelkami vesnice a posléze vedly o majetek ve vsi spory s Artlebem z Říčan. V roce 1437 pak bylo rozhodnuto, že Artleb a Ondřej z Říčan mají právo na 2 lány a jeden podsedek, tyto majetky od nich odkoupila Barbora z Pucova a její manžel Oldřich.[4]

V roce 1464 se pak Barbora spolčila se synem Hynkem ze Lhoty, který pak odkoupil od vladyků z Kralic poslední jejich majetky ve vsi. Hynek, který neměl dědice odkázal svoje majetky Matějovi z Náchoda, který tak získal Pucov a v roce 1492 se spojil se svými syny Jindřichem, Oldřichem a Brikcim. Syn Brikciho Jan Březnický z Náchoda získal v roce 1535 Jinošov a až v roce 1615 byly obě vesnice společně prodány Žerotínům a staly se součástí náměšťského panství.[4]

Následně v roce 1629 zakoupili náměšťské panství Verdenberkové a roku 1752 pak získali panství Haugvicové a ti pak vlastnili panství až do roku 1848.[5]

V roce 1924 byl založen spolek Domovina.[3]

Do roku 1849 patřil Pucov do náměšťského panství, od roku 1850 patřilo do okresu Moravské Budějovice, následně od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 je součástí okresu Třebíč. Obec byla mezi lety 1850 a 1867 součástí obce Jasenice a mezi lety 1976 a 1990 součástí obce Jinošov, následně se obec osamostatnila[6]

Vývoj počtu obyvatel Pucova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 302 317 321 304 293 289 297 242 226 214 164 160 133 127

V Pucově bylo při sčítání lidu 2011 zjištěno 127 obyvatel.[8] Největší podíl měl moravský národ, a to 60 lidí (47,24 %). Druhý byl český národ, který měl 44 osob (34,65 %) a následoval jej slovenský národ, který deklarovala 1 osoba (0,79 %). 15 lidí (11,81 %) národnost neuvedlo.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Boží muka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 106. 
  4. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 284–288. 
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 83–95. 
  6. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 250. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  8. Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]