Pucov (okres Třebíč)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pucov
Boží muka
Boží muka
Znak obce PucovVlajka obce Pucov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591491
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel159 (2022)[1]
Rozloha4,91 km²[2]
Katastrální územíPucov
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ675 71
Počet domů73 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPucov č. p. 19
675 71 Náměšť nad Oslavou
ou.pucov@volny.cz
StarostkaMgA. Galina Brožková
Oficiální web: www.obecpucov.cz
Pucov
Pucov
Další údaje
Kód obce591491
Kód části obce136701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pucov (německy Putzow, Butzau[4]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 159[1] obyvatel. Rozloha obce je 4,92 km².

Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Jinošov, Jasenice a Naloučany.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní podoba jména vesnice byla Pučov a byla odvozena od osobního jména Puč (založeného na slovese pučěti - "zvětšovat objem, nadouvat se"). Význam místního jména byl "Pučův majetek". Jméno bylo přejato do němčiny jako Putzau/Putzow a německá podoba zpět do češtiny při zachování německé výslovnosti základu. Obnovení podoby Pučov v 19. století se neujalo.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci pochází z roku 1255, v ten rok majitel Pucova Vít byl zmíněn jako jeden ze signatářů listiny žďárského kláštera. Jeho potomky byly vladykové z Kralic nad Oslavou a byli majiteli majetků ve vsi až do konce 15. století. V roce 1374 však jeden ze dvorů v Pucově koupil Černín z Petrovic a stal se tak majitelem části vesnice, v roce 1376 pak zakoupil další statek ve vsi. Černínův bratr Ješek z Otradic koupil ve vsi také jeden lán a v roce 1380 pak Černín koupil 3 lány od Víta z Kralic a v roce 1399 koupil chalupu od Mikše z Kralic. Po jeho smrti pak jeho dcery Eliška a Barbora se staly majitelkami vesnice a posléze vedly o majetek ve vsi spory s Artlebem z Říčan. V roce 1437 pak bylo rozhodnuto, že Artleb a Ondřej z Říčan mají právo na 2 lány a jeden podsedek, tyto majetky od nich odkoupila Barbora z Pucova a její manžel Oldřich.[6]

V roce 1464 se pak Barbora spolčila se synem Hynkem ze Lhoty, který pak odkoupil od vladyků z Kralic poslední jejich majetky ve vsi. Hynek, který neměl dědice odkázal svoje majetky Matějovi z Náchoda, který tak získal Pucov a v roce 1492 se spojil se svými syny Jindřichem, Oldřichem a Brikcim. Syn Brikciho Jan Březnický z Náchoda získal v roce 1535 Jinošov a až v roce 1615 byly obě vesnice společně prodány Žerotínům a staly se součástí náměšťského panství.[6]

Následně v roce 1629 zakoupili náměšťské panství Verdenberkové a roku 1752 pak získali panství Haugvicové a ti pak vlastnili panství až do roku 1848.[7]

V roce 1924 byl založen spolek Domovina.[4]

Do roku 1849 patřil Pucov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Pucov pod Jasenici a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Jinošov, následně se obec osamostatnila[8]

Vývoj počtu obyvatel Pucova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 302 317 321 304 293 289 297 242 226 214 164 160 133 127

V Pucově bylo při sčítání lidu 2011 zjištěno 127 obyvatel.[10] Největší podíl měl moravský národ, a to 60 lidí (47,24 %). Druhý byl český národ, který měl 44 osob (34,65 %) a následoval jej slovenský národ, který deklarovala 1 osoba (0,79 %). 15 lidí (11,81 %) národnost neuvedlo.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]

Volby do PSP ČR v obci Pucov
2006[11] 2010[12] 2013[13] 2017[14] 2021[15]
1. ČSSD (35.06 %) ČSSD (32.83 %) ANO 2011 (25.71 %) ANO (43.05 %) ANO (49.39 %)
2. ODS (25.97 %) VV (25.37 %) KDU-ČSL (15.71 %) SPD (19.44 %) SPD (10.84 %)
3. KDU-ČSL (15.58 %) ODS (13.43 %) Úsvit (15.71 %) ČSSD (8.33 %) PŘÍSAHA (9.63 %)
účast 70.00 % (77 z 110) 66.34 % (67 z 101) 60.87 % (70 z 115) 54.14 % (72 z 133) 69.75 % (83 z 119)

Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]

Volby do krajského zastupitelstva v obci Pucov
2008[16] 2012[17] 2016[18] 2020[19]
1. ČSSD (38.77 %) ČSSD (31.91 %) ČSSD (29.54 %) ANO (54.54 %)
2. ODS (20.4 %) KDU-ČSL (19.14 %) ANO 2011 (22.72 %) KDU-ČSL (9.09 %)
3. KSČM (16.32 %) KSČM (14.89 %) KSČM (11.36 %) Piráti (9.09 %)
účast 47.12 % (49 z 104) 45.45 % (50 z 110) 36.29 % (45 z 124) 34.92 % (44 z 126)

Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů). Volební účast byla 71.68 %, tj. 81 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 73.68 %, tj. 84 ze 114 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 62.69 %, tj. 84 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (70 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 66.92 %, tj. 89 ze 133 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Boží muka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 106. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 332.
  6. a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 284–288. 
  7. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 83–95. 
  8. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 250. 
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  10. Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]