V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jindřich z Lichtenburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich z Lichtenburka
Narození 13. století
Úmrtí 1296
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Smil z Lichtenburka
matka neznámá
bratr Smil II. z Lichtenburka
bratr Oldřich z Lichtenburka
bratr Rajmund z Lichtenburka
manželka Domaslava ze Strakonic
syn Hynek Krušina I. z Lichtenburka
manželka Matylda
syn Václav Žlebský z Lichtenburka
syn Smil III. z Lichtenburka
syn Čeněk Žlebský z Ronovce

Jindřich z Lichtenburka (také Hynek, Heinman či Heriman) (asi 1240? – 1296) byl nejstarší syn Smila z Lichtenburka pravděpodobně z prvního manželství, český šlechtic a v letech 12631267 nejvyšší maršálek Českého království, praotec dvou lichtenburských větví – Krušinů a Žlebských.

Mezi králi[editovat | editovat zdroj]

V dobových pramenech se Oldřich objevuje jako nejmenovaný Smilův syn od roku 1251 a u dvora pravidelně od roku 1261. V roce 1271 se Jindřich z Lichtenburka zúčastnil králova úspěšného tažení do Uher a podpisu následných mírových smluv a o rok později se z neznámých důvodů s Přemyslovým královským dvorem rozloučil. Ovšem bitvy na Moravském poli se Jindřich společně s bratry Smilem a Oldřichem pravděpodobně zúčastnil. V době regentské vlády Záviše z Falkenštejna Lichtenburkové nějakou dobu podporovali jeho stranu – v tomto období také došlo ke sňatku Jindřichova prvorozeného syna Hynka Krušiny se Závišovou nejmenovanou dcerou.

Lichtenburkové však někdy během roku 1287 změnili politickou stranu a názor a výsledkem bylo oloupení Záviše o svatební dary při jeho cestě na námluvy do Uher. Loupežné přepadení mohlo být způsobeno nejen politikou, ale i nesrovnalostmi ohledně věna Závišovy dcery. V každém případě již Lichtenburkové mocného Falkenštejna nepodporovali a stáli na straně jeho protivníků a v okamžiku Závišova uvěznění byli na straně krále Václava. Oldřich z Lichtenburka (Jindřichův bratr) byl dokonce v družině Mikuláše Opavského při obcházení Vítkovci obsazených hradů se zajatým Falkenštejnem.

Na konci 13. století byl Jindřich společně s bratrancem Hynkem z Dubé hlavním představitelem Ronovců a založil tradiční ronovské sjezdy ve Žďárském klášteře, které se v různých intervalech konaly až do konce 14. století. Se svými bratry měl rodový majetek v tzv. nedílu, avšak pravděpodobně to byl on, kdo ho z velké části spravoval. Po jeho smrti byly rodové statky rozděleny mezi příslušníky rodu.

Jindřich z Lichtenburka je pohřben v rodové klášterní hrobce ve Žďáru.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich z Lichtenburka se oženil v roce 1256 a na tento sňatek potřeboval papežský dispens, protože Domaslava (dcera Bavora ze Strakonic) s ním byla ve čtvrtém nebo pátém stupni příbuzenství. Prokazatelně spolu počali Falkenštejnova budoucího zetě Hynka Krušinu. Zbylí Jindřichovi potomci jsou pravděpodobně z druhého sňatku s o mnoho mladší Matyldou neznámého rodu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]