Berchtoldové z Uherčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berchtoldové z Uherčic
COA Berchtold z Uherčic.jpg
Erb Berchtoldů z Uherčic
země Moravské markrabství
tituly
zakladatel Jakub Berchtold z Uherčic
rok založení 1633
poslední vládce Alois a Zikmund Berchtold z Uherčic
větve rodu

Berchtoldové z Uherčic, hraběcí linie šlechtického rodu původem ze starobylé tyrolské rodiny Berchtoldů. Podle rodové pověsti měl jeden z předků být rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakarovi II. Do českých zemí se potomci rozvětveného rodu Berchtoldů dostali až po Bílé hoře. Zemský advokát Jakub Berchtold z Trientu, povýšený císařem Matyášem do rytířského stavu zakoupil v roce 1628 moravské statky Uherčice, Vratěnín a Polici, podle nichž mu císař udělil rodový predikát. V druhé generaci byli povýšeni císařem Leopoldem do hraběcího stavu. Berchtoldové vlastnili též hrad Buchlov, zámek Buchlovice a několik statků v Čechách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi a Zikmundovi zkonfiskován a jimi rod také vymřel.

Zakladatel rodu Jakob Berchtold[editovat | editovat zdroj]

O mládí Jakuba z Berchtoldu/Jakob von Berchtold (1585 - 1641), zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Z díla Franze Karla Wißgrilla „Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels” (Vídeň 1800) víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Mathiase a doktorem práv. Kde studoval a získal doktorát slovník dolnorakouské šlechty taktéž neuvádí. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Matyáš Habsburský pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání.

V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II., který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherrn), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta von Hegenmüller auf Thuberweilern (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Katharina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a z druhého pošli potomci: synové Franz Benedikt, Mathias Ernst, Jakob Philipp a dcery Maria Lucia, Maria Barbara a Maria Katharina.

Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga von Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v následujícím roce také léno Županovice/Zoppanz, v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice/Kojatiz, které připojil k polickému panství. Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.[1]

Franz Benedikt Berchtold[editovat | editovat zdroj]

František Benedikt Berchtold, první syn Jakuba Berchtolda, se narodil 4. března 1631. Po smrti svého otce a po rozdělení majetku 15. prosince 1655 obdržel rodinné sídlo Uherčice a 7. října 1657 se oženil s Marií Elisabeth, hraběnkou z Sprinzensteinu. Císař Leopold I. udělil 19. července 1673 všem třem bratrům titul říšských hrabat (Reichsgrafenstand) s přídomkem z Uherčic, Vratěnína a Police (Herr von und zu Ungarschhiz, Fratting und Pulliz). Podruhé se oženil 22. září 1666 se Zuzanou Eleonorou/Susanna Eleonora, paní von Zollern‚ která zemřela 17. ledna 1676. Třetí chotí se stala 3. dubna 1677 Eva Elisabeth, svobodná paní von Schiffer. Po sobě zanechal pouze dcery: Maria Anna, (hraběnka von Schrattenbach)‚ Maria Isabella (hraběnka von Braida), Maria Eleonore (svobodná paní von Witten), Maria Maxmiliana (hraběnka von Berchtold) a Maria Josepha (svobodná paní von Wilczek). C. k. komoří hrabě Franz Benedikt zemřel 7. července 1690.[2]

Hlavním rodovým sídlem na Moravě se stal zámek v Polici a hlavním hospodářským centrem dvůr v Budkově. František Benedikt byl velkým milovníkem umění a mecenášem. Právě on se zasloužil o barokní zámeckou výzdobu Uherčic, donaci a založení kláštera bosých augustiniánů a výstavbu nového farního kostela ve Vratěníně, dále pak kaple před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze (dnes zbořené). Roku 1692 jeho pět dcer prodalo Uherčice novému majiteli Donátu Heisslerovi z Heitersheimu.[3]

  1. Franz Benedikt (* 4. březen 1631; † 7. červenec 1690), svobodný pán, později hrabě von Berchtold, c. k. komoří a přísedící zemského soudu ∞ 1657 hraběnka Maria Elisabeth von Sprinzenstein, ∞ 1666 Susanna Elenora von Zollern († 17. leden 1676), ∞ 1677 Freiin Eva Elisabeth von Schiffer[4]
    1. Maria Anna, hraběnka von Schrattenbach
    2. Maria Isabelle, hraběnka von Braida
    3. Maria Eleonore, svobodná paní von Witten
    4. Maria Maximiliana, hraběnka von Berchthold
    5. Maria Josepha, svobodná paní von Wlček

Mathias Ernst Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Matyáš Arnošt/Mathias Ernst, druhorozený syn Jakuba Berchtolda, se narodil 26. února 1632. Při dělbě dědictví obdržel rakouské panství Pottendorf a moravské panství Polici, sestávající ze vsí Police, Bačkovice, Dědice, Kostníky, Hornice, Kojetice, Lovčovice, Plačovice a Radotice. V roce 1660 se oženil se svobodnou paní Anna Amabilia Schwihowsky von Riesenburg, druhou chotí se stala v roce 1662 Eleonore Polyxena, dcera Filipa V., hraběte z Mannsfeldu. Roku 1666 přikoupil Budkov a Mladoňovice. Zemřel 4. července 1678 a zanechal po sobě šest dcer: Maria Elisabeth, Maria Anna, Maria Agnes, Anna Theresia, Maria Barbara, Maria Katharina a dědice Františka Karla/Franz Carl a druhého syna Františka Ferdinanda/Franz Ferdinand, který se oženil s Marií Františkou, hraběnkou z Vrtby a zemřel bezdětný.

Franz Carl Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě František Karel se narodil 24. května 1664. Po svém otci zdědil polické panství, ke kterému přikoupil roku 1711 Žerotice. Oženil se roku 1686 s Elisabeth Reginou, slezskou hraběnkou von Praschmann (zemřela roku 1708) a podruhé v roce 1710 s Marií Antonií, hraběnkou Krakovskou z Kolovrat. Z každého manželství pošly dva synové a podle poslední vůle z 2. května 1717 po sobě zanechal panství Police, Budkov a vsi Želetice a Žerotice. Polici, Želetice a Žerotice s lénem Dešná a Županovice obdrželi synové z prvního manželství Franz Anton a Adam Ignaz. František Karel zemřel v 56 letech 19. září 1720. Jeden ze synů z druhého manželství zemřel dva roky po něm a poslední syn Carl Norbert zůstal svobodný. Synové Franz Anton a Adam Ignaz se 23. listopadu 1722 dohodli na dělbě majetku, tajný rada, vrchní zemský komoří a hejtman Znojemského kraje hrabě Adam Ignaz si ponechal panství Polici s lény Dešnou a Županovicemi, Budkov, Želetice a Žerotice. Zemřel roku 1786. Zanechal po sobě pět dětí.

Franz Anton Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Berchtoldů v Neznašově

Hrabě František Antonín se narodil 10. března 1691 a roku 1736 se oženil s Marií Esther Elisabeth, hraběnkou von Sinzendorf-Ernstbrunn (narozená 28. srpna 1716). Zemřel roku 1746 a zanechal po sobě nezletilého syna Prospera Antonína.

Prosper Anton[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Prosper Anton, syn Františka Antonína, svobodný pán z Uherčic, c. k. Oberstleutnant (podplukovník) a později také c. k. důlní rada (Bergrath) v Čechách prodal roku 1757 po otci zděděné majetky své matce, která se po smrti prvního manžela hraběte von Walldorf znovu provdala. V Čechách zakoupil Stráž nad Nežárkou/Platz a Neznašov. V roce 1754 se oženil s Marií Terezou Petřvaldskou z Petřvaldu/Peterswaldsky von Peterswald, vdovou po svobodném pánovi Otislavu/Ottislaw von Kopeniz a paní na Buchlově.

Z manželství pošli děti: Crescenzia Anna, narozená roku 1756, provdaná 19. února 1766 (?) za Franze hraběte von Stubenberg, c. k. komořího a generálmajora; Franz Meriz, narozen roku 1757; Leopold, narozen roku 1759; Carl Gustav, narozen roku 1761, c. k. komoří, sloužil v armádě (Oberstwachtmeister), pán na Neznašově, zemřel v 51. letech. Jeho první manželkou byla Anna, hraběnka von Edlingen; druhou manželkou Emilie, svobodná paní von Schell; Kajetána, narozená roku 1765, provdaná nejprve za Johanna, hraběte von Stomm, c. k. komořího a po jeho smrti za Franze Josefa, svobodného pána von Königsbrunn (šlechtický diplom od roku 1685; titul svobodného pána od roku 1716), který zemřel 18. května 1815.

Po smrti matky Marii Tereze roku 1768, hraběnce von Berchtold, rozené z Petřvaldu, bylo panství za nezletilé děti dočasně spravováno a v roce 1786 panství převzala neprovdaná starší sestra zemřelé Marii Terezy, Eleonora, svobodná paní z Petřvaldu, jejímž synovcem byl Leopold, hrabě von Berchtold. S Eleonorou vymřel 15. června 1800 rod Petřvaldských z Petřvaldu po přeslici.

  1. Matthias Ernst (* 26. únor 1632; † 4. červenec 1678), hrabě von Berchtold
    1. ∞ 1660 Anna Ludomilla Schwikowsky Freiin von Schwikow
      1. Maria Elisabetha (* 20. listopad 1660) ∞ hrabě Rudolf Christoph von Witten, pán na Chudobíně
    2. ∞ 1662 Susanna Polyrena hraběnka von Mansfeld († 1693), dcera Filipa z Mansfeldu (1589–1657), později znovu provdaná za svobodného pána Leopolda Julia z Hodic
      1. Maria Anna (* 10. duben 1663 Vídeň; † 30. březen 1737), představená kláštera v rakouském Leobenu
      2. Anna Theresia ∞ svobodný pán Johann Hartmann von Welz auf Eberstein
      3. Maria Barbara, jeptiška v klášteře ve Vídni (Himmelspforte)
      4. Maria Katharina ∞ hrabě Sigismund Ladislaus von Eberstein zu Hirschbach
      5. hrabě Franz Karl von Berchtold (* 24. květen 1664; † 19. září 1720) ∞ 1686 Esther Isabella Regina hraběnka von Praschma ze Slezska († 1708) ∞ 31. březen 1710 Maria Antonia hraběnka Krakovská z Kollovrat
        1. Franz Anton von Berchtold (* 10. březen 1691; † 1746) ∞ 1736 hraběnka Maria Elisabeth von Sinzendorf (* 28. srpen 1716); později ∞ hrabě von Walldorf
          1. Prosper Anton von Berchtold ∞ Theresia Petřvaldská z Petřvaldu († 1768, paní na Buchlově, vdova po Ottislavu von Kopeniz
            1. Crescenzia (* 1756) ∞ hrabě Franz von Stubenberg, c. k. komoří a generálmajor
            2. Franz Moritz (* 1757; † in Brno)
            3. Leopold (* 19. červenec 1759; † 1809) ∞ hraběnka Johanna Nepomucena von Magnis auf Strassnitz
              1. Sigmund Friedrich Alois (* 4. únor 1799; † 26. listopad 1869) ∞ 1828 hraběnka Ludmilla Wratislaw z Mitrowitz a Schönfeldu (* 26. červenec 1808 Praha; † 2. srpen 1869 Buchlov)
                1. Sigismund Samuel Koloman (* 6. únor 1834 Buchlov; † 19. březen 1900) ∞ hraběnka Josephine Gabriela z a na Trauttmansdorffu (* 13. červen 1835; † 28. březen 1894 Vídeň)
                  1. Leopold Anton Johann Sigismund Joseph Corsinus Ferdinand (1863–1942)
                2. Walpurgis (* 13. srpen 1829; † 21. únor 1856) ∞ 1852 hrabě Friedrich Hartig (1818–1877)
                3. Ludmilla Gizella Theresia (* 20. duben 1831; † 5. červenec 1915) ∞ 1848 hrabě Hubert Heinrich de la Fontaine a d'Harnoncourt-Unverzagt (1827–1897)
              2. Anton Ludwig Johann von Nep. (13. duben 1801)
            4. Carl Gustav (* 1761), c. k. komoří a služba v armádě (Oberwachtmeister), pán na Neznašově ∞ hraběnka Anna von Edlingen; ∞ svobodná paní Emilie von Schell
            5. Cajetana (* 1763; † 18. květen 1815) ∞ hrabě Johann von Stomm; ∞ svobodný pán Franz Josef von Königsbrunn
            6. Alois (* 1773; † po roce 1794)
            7. Ernst (* 1775; † 1799) ∞ Caroline Laszhoff
            8. Heinrich (*/† 1787)
            9. Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
            10. Maria Josepha (* 1770)
            11. Marie Eleonore, (* 1772; † 1848) ∞ 1793 Joseph Friedrich Ghislain von der Trenck († 1835)
            12. Franziska (1777–1795)
            13. Anna (* 19. červenec 1780; † 18. březen 1826) ∞ 1803 hrabě Peter Prokop Morzin (1768–1855)
            14. Therese (* kolem 1783)
            15. Maria Anna (1786–1873) ∞ 1812 Franz hrabě von Stomm († 1849)
            16. Clara (*kolem 1789) m.N Riegl
            17. Johanna Antonia (1791–1849) ∞ 1812 Anton Johann Novak
        2. Ferdinand Leopold († 1722)
        3. Adam Ignatz von Berchtold (29. březen 1701; † 1786) ∞ hraběnka Maria Anna von Aichbichl († 1774)
          1. Leopold Anton (26. říjen 1731) ∞ hrabě des Fours
          2. Joseph Johann (5. červen 1735)
          3. Maria Antonia (* 1736) ∞ svobodný pán Marinus Joseph von Andlau
          4. Maria Anna (1737–1760)
          5. Maria Carolina (* 17. srpen 1738; † 1. duben 1788) ∞ svobodný pán Anton Georg von Grechtler
          6. Maria Wilhelmina (* 30. červen 1739) ∞ hrabě Josef von Schafgotsch
          7. Franz Joseph (* 30. září 1740; † 1755)
        4. Franz Joseph
        5. Karl Norbert
        6. Maria Eleonora
        7. Maria Anna
        8. Maria Antonia († 1793)
      6. Franz Ferdinand Filip (* 18. červen 1667) ∞ Maria Franziska hraběnka z Vrtby
      7. Maria Agnes ∞ svobodný pán R. von Poppen ve Slezsku

Jakob Philipp Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Jakub Filip/Jakob Philipp, třetí syn Jakuba Berchtolda, se narodil 7. dubna 1634. Po otci obdržel panství Radim a oženil se s Kateřinou z Říčan, založil tak v Čechách vedlejší mladší linii, která se označovala taktéž přídomkem z Uherčic. Radimské panství odkoupila v roce 1679 Anna Kateřina, hraběnka z Herbeštejna, která jej po šesti letech přepustila Johaně Emercianě, hraběnce Galasové.

  1. Jakob Philip, hrabě von Berchtold ∞ Kateřina Dorota/Katharina Dorothea, svobodná paní/Freiin z Říčan
    1. Anton, hrabě von Berchtold ∞ Sophia von Egersperg
      1. Anton
      2. Franz von Berchtold († 1793), první biskup v Bánské Bystrici
      3. Joseph von Berchtold ∞ 1750 svobodná paní Elisabeth von Paluska
    2. Johann Franz Ferdinand (1657–1720) ∞ 1688 hraběnka Elisabeth Regina Notthaft von Wernberg; ∞ 1691 hraběnka Uršula Barbora z Vrtby (1659–1720)
      1. Johann Anton Franz Josef Ignaz (1693–1739) ∞ Sophie Elisabeth Eyerl von Eyerlsberg (1704–1759)
        1. Anton Paul Johann Nepomuck Kajetan (1725 či 1728–1795) ∞ 1752 Maria Anna Reviczky von Revisnye (1735–1755); ∞ 1770 hraběnka Terézia Nyáry de Bedegh et Berencs (* 1749)
          1. Maria Anton Nikolaus Peter Ferdinand Heinrich, hrabě Berchtold, svobodný pán na Uherčicích, Vratěníně a Polici (1754–1819) ∞ 1792 Maria Anna Franziska Huszár de Szent-Baráth (1771–1847)[5]
            1. Anton Maria (1796–1875) ∞ 1833 Mathilde Strachan (* 12. května 1813 Londýn; † 25. srpna 1899 Benátky)
              1. ...
            2. Joseph (1799–1840) ∞ 1823 hraběnka Franziska Romana Radetzky von Radetz (1806–1825); ∞ 1826 hraběnka Ottilie Forgach von Ghymes
              1. Anton (1825–1830)
              2. Ladislaus (1829–1885) ∞ 1855 hraběnka Anna Török de Szendro (1836–1865); ∞ 1866 hraběnka Josephina Maria Johanna Nepomucena Török de Szendro (1834–1909)
              3. Johanna-Eugenie (1831–1872) ∞ 1854 hrabě Miklós Wass von Szent-Egyed († 20. květen 1887)
              4. Henriette (1837–1903) ∞ 15. duben 1858 Gottfried svobodný pán/Freiherr von Mattencloit (1827–1873)
            3. Maria Sophia (1794–1878) ∞ 1817 hrabě Karel Chotek z Chotkova (1783–1868)
            4. Marie Karoline (1791–1870) ∞ 1821 hrabě Johann Nemes von Hidvég und Oltszem (1792–1868)
            5. Marie Therese (* 1802; † kolem 1802)
          2. Maria Anna Antonia (1753–1826) ∞ 1783 svobodný pán/Freiherr Karl Schell von Bauschlott († 1802)
        2. Franz (* kolem 1732; † 1793)
        3. Joseph Emmerich (1734–1799) ∞ Anna Maria Poluska; ∞ 1798 Barbara Weiss von Horstenstein, jeho neteř
          1. Maria Anna Barbara (* před rokem 1784; † 1839) ∞ 1799 svobodný pán/Freiherr Joseph Edmund Weiss von Horstenstein
        4. Maria Anna (* 1731) ∞ svobodný pán/Freiherr Johann Weiss von Horstenstein († 1795)
          1. Barbara Weiss von Horstenstein; ∞ hrabě Joseph Emmerich Berchtold (1734–1799), její strýc
        5. Sophie (1738)
      2. Wenzel-Franz (1694–1737)
      3. Johann Joseph Franz (1696–1697)
    3. ...

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

První rytířský erb sestával z modrého štítu, na kterém byl vyobrazen stoupající zlatý lev, držící v pravé tlapě meč a v levé kruhový bílý a uprostřed do špičky vypouklý štít. Nad štítem helmice s otevřeným hledím a modro-zlatým klenotem a zcela nahoře znovu již popsaný lev.

Erb svobodných pánů měl čtyři pole. Ve zlatém prvním a čtvrtém poli se nacházela rozkročená korunovaná černá orlice s rozevřenými křídly, v druhém a třetím poli byl na černé špici sahající až k hornímu okraji vyobrazen již popsaný zlatý lev s mečem a štítem a zbytek pole byl vyplněn po obou stranách třemi šikmými červenými pruhy s uvnitř dvěma bílými. Nahoře byly vyobrazeny tři otevřené helmice, na první stála korunovaná černá orlice, na druhé onen zlatý lev s mečem a štítem a na třetí vlevo dvojité uzavřené kose červeno-stříbrně šrafované křídlo. Klenot helmice byl na pravé straně zlato-černý a na levé stříbrně-červený.[6]

Po několika úpravách nakonec čtvrcený erb obsahoval černou říšskou orlici na zlatém poli a lva se stříbrným štítem s červeným a stříbrným kosmým pruhem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Berchtoldové z Uherčic, s. 18-19.  
  • Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Bd. I-V., Svazek 1, Vídeň 1794, s. 329 (německy)
  • František Pluskal Moravičanský: Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund: Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia, Brno 1859 (německy)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brünn 1859, s. 4
  2. F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brünn 1859, s. 11
  3. Zámek Uherčice, Historie do roku 1945, oficiální webová prezentace zámku.
  4. Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Bd. I-V., Svazek 1, Vídeň 1794, s. 329
  5. Genealogie Berchtold
  6. Franz Karl Wißgrill und Karl von Odelga: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Band 1, Franz Seizer, Wien 1794, s. 337

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]