Berchtoldové z Uherčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berchtoldové z Uherčic
Zámek Berchtold erb 4.jpg
Erb Berchtoldů z Uherčic na zámku Berchtold
země Moravské markrabství
tituly
zakladatel Jakub Berchtold z Uherčic
rok založení 1633
poslední vládce Alois a Zikmund Berchtold z Uherčic

Berchtoldové z Uherčic, hraběcí linie šlechtického rodu původem ze starobylé tyrolské rodiny Berchtoldů. Podle rodové pověsti měl jeden z předků být rytířem, který v bitvě na Moravském poli zasadil první smrtelnou ránu českému králi Přemyslu Otakarovi II. Do českých zemí se potomci rozvětveného rodu Berchtoldů dostali až po Bílé hoře. Zemský advokát Jakub Berchtold z Tridentu, povýšený císařem Matyášem do rytířského stavu zakoupil v roce 1628 moravské statky Uherčice, Vratěnín a Polici, podle nichž mu císař udělil rodový predikát. Ve druhé generaci byli povýšeni císařem Leopoldem do hraběcího stavu. Berchtoldové vlastnili též hrad Buchlov, zámek Buchlovice a několik statků v Čechách. Po druhé světové válce byl majetek posledním příslušníkům rodu Aloisovi a Zikmundovi zkonfiskován a jimi rod také vymřel.

Zakladatel rodu Jakob Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Zikmund Berchtold II. z Uherčic (1834 - 1900), šlechtic a politik rakousko-uherské monarchie.
Leopold I. Berchtold (Leopold I. František Xaver Antonín hrabě Berchtold z Uherčic, 1759 - 1809), moravský šlechtic, cestovatel, učenec a filantrop.
Marie hraběnka Chotková roz. Berchtoldová, před rokem 1873, akvarel na slonovině, autor Emanuel Thomas Peter)

O mládí Jakuba z Berchtoldu (Jakob von Berchtold, 1585-1641), zakladatele pozdějšího hraběcího rodu, není mnoho známo. Z díla Franze Karla WißgrillaSchauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels” (vyd. Ve Vídeň|Vídni roku 1800) víme jen tolik, že byl synem tyrolského šlechtice Matyáše a doktorem práv. Kde studoval a získal doktorát, slovník dolnorakouské šlechty taktéž neuvádí. V jeho rodné zemi Tyrolsku jej pak najdeme ve službách arcivévody Ferdinanda jako tajného písaře (Geheimschreiber). Svěřený úřad musel pravděpodobně vykonávat velmi pečlivě a dovedně, jelikož arcivévoda mu věnoval zvláštní přízeň a na jeho přímluvu byl nejprve 27. března 1618 jmenován císařským radou a regentem dolnorakouského pluku a 6. ledna 1626 jej císař Matyáš Habsburský pozvedl (také manželské potomky obou pohlaví) do rytířského stavu. V návaznosti na udělení rytířského titulu a erbu mu bylo 6. července 1627 potvrzeno, že se může nazývat podle vlastněných majetků a byl osvobozen od civilních zaměstnání.

V létě roku 1627 (31. srpna) byl rytíř Jakub Berchtold jmenován prezidentem dvorské komory (Hofkammerdirektor). Úřad spravoval několik let velmi úspěšně a na konec jej jeho dobrodinec a patron Ferdinand II., který se mezitím stal císařem, povýšil 4. května 1633 do stavu svobodných pánů (Reichsfreiherrn), taktéž jeho choť a všechny manželské potomky, dědice a potomstvo, syny a dcery přítomné i budoucí. Jakub byl dvakrát ženat. Jeho první chotí se stala Dorothea, dcera zemského podmaršálka Ruperta z Hegenmülleru na Thuberweilernu (ovdovělá von Süss), druhou 14. listopadu 1627 Regina Kateřina, dcera Christopha Carla Rüzena zu Grub und Pürgelstein, která zemřela 20. května 1655. První manželství zůstalo bezdětné a zd ruhého pošli potomci: synové František Benedikt, Matyáš Arnošt, Jakub Filip a dcery Marie Lucie, Marie Barbora a Marie Kateřina.

Jakob, rytíř von Berchtold, zakoupil v roce 1628 od Hannse Georga ze Schwarzenau panství Uherčice, které sestávalo ze vsi Nové Uherčice se zámkem, tržního městečka Vratěnína s pustým zámečkem, jedním dvorcem a mýtem, městečkem Frejštejn s pustým hradem, ze vsí Korolupy, Mešovice, Stálky s farou, Hluboká, lenní vsi Dešná s farou a 13 poddaných v  Zimní ulici (Winterzeil) v Rancířově. V roce 1631 získal olomoucké biskupské léno Dešnou a v  následujícím roce také léno Županovice (Zoppanz), v roce 1633 panství Police a 1636 Kojetice (Kojatiz), které připojil k polickému panství. Roku 1632 přikoupil u Kolína po Janu Zárubovi z Hustiřan konfiskát panství Radim. Zemřel ve Vídni 28. května 1641 ve věku 56 let. Je pochován ve vídeňské katedrále svatého Štěpána poblíž hrobky císaře Fridricha III. a oltáře sv. Leopolda.[1]

František Benedikt Berchtold[editovat | editovat zdroj]

František Benedikt Berchtold, první syn Jakuba Berchtolda, se narodil 4. března 1631. Po smrti svého otce a po rozdělení majetku 15. prosince 1655 obdržel rodinné sídlo Uherčice a 7. října 1657 se oženil s Marií Alžbětou, hraběnkou ze Sprinzensteinu. Císař Leopold I. udělil 19. července 1673 všem třem bratrům titul říšských hrabat (Reichsgrafenstand) s přídomkem z  Uherčic, Vratěnína a Police (Herr von und zu Ungarschhiz, Fratting und Pulliz). Podruhé se oženil 22. září 1666 se Zuzanou Eleonorou, paní z Zollernu‚ která zemřela 17. ledna 1676. Třetí chotí se stala 3. dubna 1677 Eva Alžběta, svobodná paní von Schiffer. Po sobě zanechal pouze dcery: Marii Annu, (hraběnka ze Schrattenbachu)‚ Marii Isabelu (hraběnka z Braidy), Marii Eleonoru (svobodná paní von Witten), Marii Maxmlianu (hraběnka Berchtoldová) a Marii Josefu (svobodná paní von Wilczek). C. k. komoří hrabě František Benedikt zemřel 7. července 1690.[2]

Hlavním rodovým sídlem na Moravě se stal zámek v Polici a hlavním hospodářským centrem dvůr v Budkově. František Benedikt byl velkým milovníkem umění a mecenášem. Právě on se zasloužil o barokní zámeckou výzdobu Uherčic, donaci a založení kláštera bosých augustiniánů a výstavbu nového farního kostela ve Vratěníně, dále pak kaple před kostelem Panny Marie Sněžné v Praze (dnes zbořené). Roku 1692 jeho pět dcer prodalo Uherčice novému majiteli Donátu Heisslerovi z Heitersheimu.[3]

  1. František Benedikt (4. březen 1631 - 7. červenec 1690), svobodný pán, později hrabě von Berchtold, c. k. komoří a přísedící zemského soudu ∞ 1657 hraběnka Marie Alžběta ze Sprinzensteinu, ∞ 1666 Susanna Elenora z Zollernu († 17. leden 1676), ∞ 1677 svobodná paní Eva Alžběta von Schiffer[4]
    1. Marie Anna, hraběnka ze Schrattenbachu
    2. Marie Isabela, hraběnka z Braida
    3. Marie Eleonora, svobodná paní von Witten
    4. Marie Maxmiliana, hraběnka Berchtholdová
    5. Marie Josefa, svobodná paní Wilczeková

Matyáš Arnošt Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Matyáš Arnošt, druhorozený syn Jakuba Berchtolda, se narodil 26. února 1632. Při dělbě dědictví obdržel rakouské panství Pottendorf a moravské panství Polici, sestávající ze vsí Police, Bačkovice, Dědice, Kostníky, Hornice, Kojetice, Lovčovice, Plačovice a Radotice. V roce 1660 se oženil se svobodnou paní Annou Amabilií Švihovskou z Rýzmberka, druhou chotí se stala v roce 1662 Eleonora Polyxena, dcera Filipa V., hraběte z Mannsfeldu. Roku 1666 přikoupil Budkov a Mladoňovice. Zemřel 4. července 1678 a zanechal po sobě šest dcer: Marii Alžbětu, Marii Annu, Marii Anežkou, Annu Terezii, Marii Barboru, Marii Kateřinu a dědice Františka Karla a druhého syna Františka Ferdinanda, který se oženil s Marií Františkou, hraběnkou z Vrtby a zemřel bezdětný.

František Karel Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě František Karel se narodil 24. května 1664. Po svém otci zdědil polické panství, ke kterému přikoupil roku 1711 Žerotice. Oženil se roku 1686 s Alžbětou Reginou, slezskou hraběnkou z Pražmy (zemřela roku 1708) a podruhé v roce 1710 s Marií Antonií, hraběnkou Krakovskou z Kolovrat. Z každého manželství pošly dva synové a podle poslední vůle z 2. května 1717 po sobě zanechal panství Police, Budkov a vsi Želetice a Žerotice. Polici, Želetice a Žerotice s lénem Dešná a Županovice obdrželi synové z prvního manželství František Antonín a Adam Ignác. František Karel zemřel v 56 letech 19. září 1720. Jeden ze synů z druhého manželství zemřel dva roky po něm a poslední syn Karel Norbert zůstal svobodný. Synové František Antonín a Adam Ignác se 23. listopadu 1722 dohodli na dělbě majetku, tajný rada, vrchní zemský komoří a hejtman Znojemského kraje hrabě Adam Ignác si ponechal panství Polici s lény Dešnou a Županovicemi, Budkov, Želetice a Žerotice. Zemřel roku 1786. Zanechal po sobě pět dětí.

František Antonín Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Berchtoldů v Neznašově

Hrabě František Antonín se narodil 10. března 1691 a roku 1736 se oženil s Marií Ester Alžbětou, hraběnkou ze Sinzendorf-Ernstbrunnu (* 28. srpna 1716). Zemřel roku 1746 a zanechal po sobě nezletilého syna Prospera Antonína.

Prosper Antonín[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Prosper Antonín, syn Františka Antonína, svobodný pán z Uherčic, c. k. podplukovník (Oberstleutnant) a později také c. k. důlní rada (Bergrath) v Čechách prodal roku 1757 po otci zděděné majetky své matce, která se po smrti prvního manžela hraběte von Walldorf znovu provdala. V Čechách zakoupil Stráž nad Nežárkou (Platz) a Neznašov. V roce 1754 se oženil s Marií Terezou Petřvaldskou z Petřvaldu (Peterswaldsky von Peterswald), vdovou po svobodném pánovi Otislavu (Ottislaw) z Kopenic a paní na Buchlově.

Z manželství pošli děti: Crescentia Anna, narozená roku 1756, provdaná 19. února 1766 (?) za Františka hraběte ze Stubenbergu, c. k. komořího a generálmajora; František Mořic, narozen roku 1757; Leopold, narozen roku 1759; Karel Gustav, narozen roku 1761, c. k. komoří, sloužil v armádě v hodnosti vrchního strážmistra (Oberstwachtmeister), pán na Neznašově, zemřel v 51. letech. Jeho první manželkou byla Anna, hraběnka z Edlingenu; druhou manželkou Emilie, svobodná paní von Schell; Kajetána, narozená roku 1765, provdaná nejprve za Johanna, hraběte von Stomm, c. k. komořího a po jeho smrti za Františka Josefa, svobodného pána z Königsbrunnu (šlechtický diplom od roku 1685; titul svobodného pána od roku 1716), který zemřel 18. května 1815.

Po smrti matky Marie Terezy roku 1768, hraběnky Berchtoldové, rozené z Petřvaldu, bylo panství za nezletilé děti dočasně spravováno a v roce 1786 panství převzala neprovdaná starší sestra zemřelé Marie Terezy, Eleonora, svobodná paní z Petřvaldu, jejímž synovcem byl Leopold, hrabě Berchtold. S Eleonorou vymřel 15. června 1800 rod Petřvaldských z Petřvaldu po přeslici.

  1. Matyáš Arnošt (* 26. únor 1632; † 4. červenec 1678), hrabě Berchtold
    1. ∞ 1660 Anna Ludmila (Amabili) Švihovská z Rýzmberka
      1. Marie Alžběta (* 20. listopad 1660) ∞ hrabě Rudolf Kryštof z Wittenu, pán na Chudobíně
    2. ∞ 1662 Zuzana Polyrena hraběnka z Mansfeldu († 1693), dcera Filipa z Mansfeldu (1589–1657), později znovu provdaná za svobodného pána Leopolda Julia z Hodic
      1. Marie Anna (* 10. duben 1663 Vídeň; † 30. březen 1737), představená kláštera v rakouském Leobenu
      2. Anna Terezie ∞ svobodný pán Johann Hartmann z Welzu na Ebersteinu
      3. Marie Barbora, jeptiška v klášteře ve Vídni (Himmelspforte)
      4. Marie Kateřina ∞ hrabě Zikmund Ladislav z Ebersteinu na Hirschbachu
      5. hrabě František Karel Berchtold (* 24. květen 1664; † 19. září 1720) ∞ 1686 Ester Isabella Regina hraběnka von Pražmy ze Slezska († 1708) ∞ 31. březen 1710 Marie Antonie hraběnka Krakovská z Kolovrat
        1. František Antonín Berchtold (* 10. březen 1691; † 1746) ∞ 1736 hraběnka Marie Alžběta ze Sinzendorfu (* 28. srpen 1716); později ∞ hrabě z Waldorfu
          1. Prosper Antonín Berchtold ∞ Terezie Petřvaldská z Petřvaldu († 1768, paní na Buchlově, vdova po Ottislavu z Kopenic
            1. Crescenzia (* 1756) ∞ hrabě František von Stubenberg, c. k. komoří a generálmajor
            2. František Mořic (* 1757; † v Brně)
            3. Leopold (* 19. červenec 1759; † 1809) ∞ hraběnka Johanna Nepomucena Magnisová na Strážnici
              1. Sigmund Bedřich Alois (* 4. únor 1799; † 26. listopad 1869) ∞ 1828 hraběnka Ludmila Vratislavová z Mitrovic a Schönfeldu (* 26. červenec 1808 Praha; † 2. srpen 1869 Buchlov)
                1. Zikmund Samuel Koloman (* 6. únor 1834 Buchlov; † 19. březen 1900) ∞ hraběnka Josefina Gabriela z a na Trauttmansdorffu (* 13. červen 1835; † 28. březen 1894 Vídeň)
                  1. Leopold Antonín Jan Zikmund Josef Corsinus Ferdinand (1863–1942)
                2. Valpurga (* 13. srpen 1829; † 21. únor 1856) ∞ 1852 hrabě Bedřich z Hartigu (1818–1877)
                3. Ludmila Gizela Terezie (* 20. duben 1831; † 5. červenec 1915) ∞ 1848 hrabě Hubert Heinrich de la Fontaine a d'Harnoncourt-Unverzagt (1827–1897)
              2. Antonín Ludvík Jan Nepomuk (13. duben 1801)
            4. Karel Gustav (* 1761), c. k. komoří a služba v armádě (vrchní strážmistr), pán na Neznašově ∞ hraběnka Anna z Edlingenu; ∞ svobodná paní Emilie von Schell
            5. Kajetána (* 1763; † 18. květen 1815) ∞ hrabě Johann von Stomm; ∞ svobodný pán František Josef z Königsbrunnu
            6. Alois (* 1773; † po roce 1794)
            7. Arnošt (* 1775; † 1799) ∞ Caroline Laszhoff
            8. Jindřich (*/† 1787)
            9. Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781–1876)
            10. Marie Josefa (* 1770)
            11. Marie Eleonora, (* 1772; † 1848) ∞ 1793 Joseph Friedrich Ghislain von der Trenck († 1835)
            12. Františka (1777–1795)
            13. Anna (* 19. červenec 1780; † 18. březen 1826) ∞ 1803 hrabě Petr Prokop z Morzinu (1768–1855)
            14. Tereza (* kolem 1783)
            15. Marie Anna (1786–1873) ∞ 1812 František hrabě von Stomm († 1849)
            16. Klára (*kolem 1789) s N. Rieglem
            17. Johanna Antonie (1791–1849) ∞ 1812 Antonín Jan Novák
        2. Ferdinand Leopold († 1722)
        3. Adam Ignác Berchtold (29. březen 1701; † 1786) ∞ hraběnka Marie Anna z Aichbichlu († 1774)
          1. Leopold Antonín (26. říjen 1731) ∞ hrabě des Fours
          2. Josef Jan (5. červen 1735)
          3. Marie Antonie (* 1736) ∞ svobodný pán Marinus Josef z Andlau
          4. Marie Anna (1737–1760)
          5. Marie Karolina (* 17. srpen 1738; † 1. duben 1788) ∞ svobodný pán Jiří Antonín Grechtler
          6. Marie Vilemína (* 30. červen 1739) ∞ hrabě Josef von Schaffgotsch
          7. František Josef (* 30. září 1740; † 1755)
        4. František Josef
        5. Karel Norbert
        6. Marie Eleonora
        7. Marie Anna
        8. Marie Antonie († 1793)
      6. František Ferdinand Filip (* 18. červen 1667) ∞ Marie Františka hraběnka z Vrtby
      7. Marie Anežka ∞ svobodný pán R. von Poppen ve Slezsku

Jakob Philipp Berchtold[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Jakub Filip/Jakob Philipp, třetí syn Jakuba Berchtolda, se narodil 7. dubna 1634. Po otci obdržel panství Radim a oženil se s KateřinouŘíčan, založil tak v Čechách vedlejší mladší linii, která se označovala taktéž přídomkem z Uherčic. Radimské panství odkoupila   roce 1679 Anna Kateřina, hraběnka z Herbeštejna, která jej po šesti letech přepustila Johaně Emercianě, hraběnce Galasové.

  1. Jakob Philip, hrabě von Berchtold ∞ Kateřina Dorota/Katharina Dorothea, svobodná paní/Freiin z Říčan
    1. Anton, hrabě von Berchtold ∞ Sophia von Egersperg
      1. Anton
      2. Franz von Berchtold († 1793), první biskupBanské Bystrici
      3. Joseph von Berchtold ∞ 1750 svobodná paní Elisabeth von Paluska
    2. Johann Franz Ferdinand (1657–1720) ∞ 1688 hraběnka Elisabeth Regina Notthaft von Wernberg; ∞ 1691 hraběnka Uršula Barbora zV rtby (1659–1720)
      1. Johann Anton Franz Josef Ignaz (1693–1739) ∞ Sophie Elisabeth Eyerl von Eyerlsberg (1704–1759)
        1. Anton Paul Johann Nepomuck Kajetan (1725 či 1728–1795) ∞ 1752 Maria Anna Reviczky von Revisnye (1735–1755); ∞ 1770 hraběnka Terézia Nyáry de Bedegh et Berencs (* 1749)
          1. Maria Anton Nikolaus Peter Ferdinand Heinrich, hrabě Berchtold, svobodný pán na Uherčicích, Vratěníně a Polici (1754–1819) ∞ 1792 Maria Anna Franziska Huszár de Szent-Baráth (1771–1847)[5]
            1. Anton Maria (1796–1875) ∞ 1833 Mathilde Strachan (* 12. května 1813 Londýn; † 25. srpna 1899 Benátky)
              1. ...
            2. Joseph (1799–1840) ∞ 1823 hraběnka Franziska Romana Radetzky von Radetz (1806–1825); ∞ 1826 hraběnka Ottilie Forgach von Ghymes
              1. Anton (1825–1830)
              2. Ladislaus (1829–1885) ∞ 1855 hraběnka Anna Török de Szendro (1836–1865); ∞ 1866 hraběnka Josephina Maria Johanna Nepomucena Török de Szendro (1834–1909)
              3. Johanna-Eugenie (1831–1872) ∞ 1854 hrabě Miklós Wass von Szent-Egyed († 20. květen 1887)
              4. Henriette (1837–1903) ∞ 15. duben 1858 Gottfried svobodný pán/Freiherr von Mattencloit (1827–1873)
            3. Maria Sophia (1794–1878) ∞ 1817 hrabě Karel Chotek z Chotkova (1783–1868)
            4. Marie Karoline (1791–1870) ∞ 1821 hrabě Johann Nemes von Hidvég und Oltszem (1792–1868)
            5. Marie Therese (* 1802; † kolem 1802)
          2. Maria Anna Antonia (1753–1826) ∞ 1783 svobodný pán/Freiherr Karl Schell von Bauschlott († 1802)
        2. Franz (* kolem 1732; † 1793)
        3. Joseph Emmerich (1734–1799) ∞ Anna Maria Poluska; ∞ 1798 Barbara Weiss von Horstenstein, jeho neteř
          1. Maria Anna Barbara (* před rokem 1784; † 1839) ∞ 1799 svobodný pán/Freiherr Joseph Edmund Weiss von Horstenstein
        4. Maria Anna (* 1731) ∞ svobodný pán/Freiherr Johann Weiss von Horstenstein († 1795)
          1. Barbara Weiss von Horstenstein; ∞ hrabě Joseph Emmerich Berchtold (1734–1799), její strýc
        5. Sophie (1738)
      2. Wenzel-Franz (1694–1737)
      3. Johann Joseph Franz (1696–1697)
    3. ...

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Berchtoldů z Uherčic

První rytířský erb sestával z modrého štítu, na kterém byl vyobrazen stoupající zlatý lev, držící v pravé tlapě meč a v levé kruhový bílý a uprostřed do špičky vypouklý štít. Nad štítem helmice s otevřeným hledím a modro-zlatým klenotem a zcela nahoře znovu již popsaný lev.

Erb svobodných pánů měl čtyři pole. Ve zlatém prvním a čtvrtém poli se nacházela rozkročená korunovaná černá orlice s rozevřenými křídly, v druhém a třetím poli byl na černé špici sahající až k hornímu okraji vyobrazen již popsaný zlatý lev s mečem a štítem a zbytek pole byl vyplněn po obou stranách třemi šikmými červenými pruhy s uvnitř dvěma bílými. Nahoře byly vyobrazeny tři otevřené helmice, na první stála korunovaná černá orlice, na druhé onen zlatý lev s mečem a štítem a na třetí vlevo dvojité uzavřené kose červeno-stříbrně šrafované křídlo. Klenot helmice byl na pravé straně zlato-černý a na levé stříbrně-červený.[6]

Po několika úpravách nakonec čtvrcený erb obsahoval černou říšskou orlici na zlatém poli a lva se stříbrným štítem s červeným a stříbrným kosmým pruhem.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Berchtoldové z Uherčic, s. 18-19.  
  • Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Bd. I-V., Svazek 1, Vídeň 1794, s. 329 (německy)
  • František Pluskal Moravičanský: Leopold Graf von Berchtold der Menschenfreund: Mit Copien von Originalschriften des Kaisers Ferdinand II. Erzherzog Leopold Wilhelm und der Kaiserin Maria Theresia, Brno 1859 (německy)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brünn 1859, s. 4
  2. F. S. Pluskal: Leopold Graf Berchtold‚ der Menschenfreund, Brno 1859, s. 11
  3. Zámek Uherčice, Historie do roku 1945, oficiální webová prezentace zámku.
  4. Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Österreichischen Adels, vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten: Sv. I-V., díl 1., Vídeň 1794, s. 329
  5. Genealogie Berchtold
  6. Franz Karl Wißgrill und Karl von Odelga: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Band 1, Franz Seizer, Wien 1794, s. 337

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]