Adam Hynek Berchtold z Uherčic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adam Hynek Berchtold z Uherčic
Erb Berchtoldů z Uherčic

Nejvyšší zemský komorník Markrabství moravského
Ve funkci:
1763 – 1771
Panovník Marie Terezie
Předchůdce František Antonín Schrattenbach
Nástupce Jan Kryštof Blümegen

Prezident královské reprezentace a komory na Moravě
Ve funkci:
1749 ? – 1763 ?
Panovník Marie Terezie
Předchůdce úřad vznikl přeměnou královské deputace a královského tribunálu
Nástupce úřad zanikl, agendu převzalo Moravské zemské gubernium, v jehož čele stál František Antonín Schrattenbach

Nejvyšší zemský podkomoří Markrabství moravského
Ve funkci:
1749 – 1763
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic
Nástupce Leopold Šlik

Tajný rada

Císařský komorník

Hejtman znojemského kraje
Ve funkci:
1736 – 1749

Narození 27. března 1701
Police
Úmrtí 1786 (ve věku 84–85 let)
Profese šlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Hynek (Ignác) hrabě Berchtold z Uherčic (27. března 1701, Police1786) byl moravský šlechtic z původně rakouského rodu Berchtoldů.[1] Vlastnil statky na Třebíčsku, krátce i v jiných částech Moravy Několik desetiletí zastával vysoké úřady na Moravě, naposledy byl zemským nejvyšším komořím.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na zámku v Polici jako nejmladší potomek v početné rodině hraběte Františka Karla Berchtolda (1664–1720) a jeho první manželky Ester Alžběty Pražmové z Bílkova (†1708), po její smrti se František Karel podruhé oženil s Marií Antonií Krakovskou z Kolovrat (1680–1757) a s ní měl další děti.

Adam Hynek Berchtold byl v letech 1736–1749 znojemským krajským hejtmanem, mezitím se stal císařským komořím a později i tajným radou. V letech 1749–1763 byl zemským podkomořím na Moravě a v rámci tereziánských reforem převzal i post prezidenta královské reprezentace a komory, což byl tehdy nejvyšší úřad státní správy Moravského markrabství. Svou kariéru završil jako nejvyšší zemský komoří na Moravě (1763–1771). Zatímco většina Berchtoldů se během 18. století ve státních službách příliš neprosadila, za vysokým postavením Adama Hynka stojí příbuzenské vztahy jeho nevlastní matky Marie Antonie, rozené Kolovratové – její bratři Vilém Albrecht a Filip Nerius Krakovští z Kolovrat zastávali tehdy nejvyšší úřady v Čechách.

Majetkové poměry a rodina[editovat | editovat zdroj]

Zámek Police u Jemnice, sídlo Berchtoldů v 17.–19. století

Po dosažení zletilosti se v roce 1722 rozdělil se starším bratrem Františkem Antonínem (1691–1746) o otcovské dědictví a převzal panství Police. Polický zámek pak ve dvacátých letech 18. století prošel stavebními úpravami za účasti významného štukatéra Baltazara Fontany. Na Hané koupil v roce 1731 panství Čechy pod Kosířem s připojenými statky Krakovec a Drahanovice. Tento majetek pak v roce 1753 prodal svému zeti Jiřímu Antonínovi z Grochtleru. V letech 1762–1771 vlastnil panství Biskupice jako olomoucké biskupské léno. Biskupice převzal zadlužené od Dubských z Třebomyslic a přetrvávající majetkoprávní spory jej nakonec přiměly k prodeji toho majetku po necelých deseti letech.[2]

V roce 1723 se oženil s hraběnkou Marií Annou Aichbüchelovou (Aichpichl; 1706–1774), jejíž rodina vlastnila nedaleko Police panství Lesonice. Měli spolu třináct dětí, všechny se narodily na zámku v Polici, z čehož vyplývá, že polický zámek byl tehdy trvalým rodinným sídlem, i když později byl Adam Hynek výkony státních úřadů vázán k pobytům ve Znojmě a Brně. Ze třinácti dětí se jen pět dožilo dospělého věku, syn Leopold Antonín (1731–1769) byl hejtmanem bechyňského kraje. Krátce po ovdovění se Adam Hynek oženil podruhé ve vysokém věku v roce 1776 s Marií Katharinou Trauttmansdorffovou (1738–1790).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I. A–M; Praha, 2008 ISBN 978–80–257–0027–3
  2. LAPČÍK, Stanislav: Inventáře a katalogy Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc; Svazek 5. Lenní statek Biskupice u Znojma 1606-1783; Olomouc 2007 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KUBEŠ, Jiří: Dějiny každodennosti 1500–1750 II.; Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Pardubice, 2012 (skripta) s. 249–255 dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rodokmen Berchtoldů v 17. a 18. století