František Antonín Schrattenbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Antonín Schrattenbach

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1763 – 1770
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce Arnošt Kryštof z Kounic

Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1753 – 1763
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce Adam Hynek Berchtold

Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci:
1748 – 1753
Panovník Marie Terezie
Předchůdce František Josef Heisler z Heitersheimu
Nástupce Václav Michal z Vrbna

Dědičný zemský kráječ ve Štýrsku

Císařský komoří

Tajný rada

Narození 5. května 1712
Štýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 22. května 1783 (ve věku 71 let)
Baden u Vídně
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Josefa Bruntálská z Vrbna
Rodiče Otto Heinrich Schrattenbach
Marie Terezie z Wildensteinu
Děti Marie Terezie, provdaná Haugvicová
Otto Wolfgang Schrattenbach
Marie Augusta, provdaná Herbersteinová
Vincenc Josef ze Schrattenbachu
Marie Josefa, provdaná Ditrichštejnová, poté Khevenhüllerová a nakonec Colloredo-Mansfeldová
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě Schrattenbach (5. května 1712 Štýrský Hradec22. května 1783 Baden u Vídně) byl rakouský a moravský šlechtic a úředník, v letech 1763 až 1770 moravský zemský hejtman.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Otty Heinricha, zakladatele moravské větve rodu Schrattenbachů, a synovec olomouckého biskupa a neapolského místokrále kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Jeho matkou byla Marie Terezie z Wildensteinu. Jeho bratr Zikmund Kryštof se stal salcburským arcibiskupem, bratr Rudolf byl proboštem brněnské kapituly a Josef se stal vnitrorakouským vládním radou.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

František Antonín byl tajným radou a komorníkem, po otci dědičným zemským kraječem ve Štýrsku a také hlavní dědicem svého strýce kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Na Moravě zastával nejvyšší zemské úřady. V letech 1748 až 1753 vykonával úřad nejvyššího zemského sudího, následně 1753-1763 byl nejvyšším zemským komorníkem a v letech 1763 až 1770 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Byl propuštěn na vlastní žádost ze zdravotních důvodů.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Byl majitelem panství Prebold, Zalog pri Šempetru a Soteska v Dolním Štýrsku (dnešním Slovinsku), a lenního statku Dolní Vražné. Roku 1766 přikoupil spolu s rakouským kancléřem Ulefeldem panství Brodek u Prostějova a biskupský lenní statek Želeč.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Marií Josefou z Vrbna měli pět dětí:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. LXXXIII. Die Grafen von Schrattenbach. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1877, čís. 1, s. 1-4. (ger) 
Předchůdce:
Jindřich Kajetán z Blümegenu
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
17631770
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt Kryštof z Kounic