František Antonín Schrattenbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Antonín Schrattenbach
Erb Schrattenbachů

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1763 – 1770
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce Arnošt Kryštof z Kounic

Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci:
1753 – 1763
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Jindřich Kajetán z Blümegenu
Nástupce Adam Hynek Berchtold z Uherčic

Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci:
1748 – 1753
Panovník Marie Terezie
Předchůdce František Josef Heissler
Nástupce Václav Michal z Vrbna

Dědičný zemský kráječ ve Štýrsku

Císařský komoří

Tajný rada

Narození 5. května 1712
Štýrský Hradec
Habsburská
monarchie
Habsburská monarchie Habsburská
monarchie
Úmrtí 22. května 1783 (ve věku 71 let)
Baden u Vídně
Habsburská
monarchie
Habsburská monarchie Habsburská
monarchie
Choť Marie Josefa Bruntálská z Vrbna
Rodiče Otto Heinrich Schrattenbach
Marie Terezie z Wildensteinu
Děti Marie Terezie, provdaná Haugvicová
Otto Wolfgang Schrattenbach
Marie Augusta, provdaná Herbersteinová
Vincenc Josef ze Schrattenbachu
Marie Josefa, provdaná Ditrichštejnová, poté Khevenhüllerová a nakonec Colloredo-Mansfeldová
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě Schrattenbach (5. května 1712 Štýrský Hradec22. května 1783 Baden u Vídně) byl rakouský a moravský šlechtic a úředník, v letech 1763 až 1770 moravský zemský hejtman.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn Otty Heinricha, zakladatele moravské větve rodu Schrattenbachů, a synovec olomouckého biskupa a neapolského místokrále kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Jeho matkou byla Marie Terezie z Wildensteinu. Jeho bratr Zikmund Kryštof se stal salcburským arcibiskupem, bratr Rudolf byl proboštem brněnské kapituly a Josef se stal vnitrorakouským vládním radou.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

František Antonín byl tajným radou a komorníkem, po otci dědičným zemským kraječem ve Štýrsku a také hlavní dědicem svého strýce kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Na Moravě zastával nejvyšší zemské úřady. V letech 1748 až 1753 vykonával úřad nejvyššího zemského sudího, následně 1753-1763 byl nejvyšším zemským komorníkem a v letech 1763 až 1770 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Byl propuštěn na vlastní žádost ze zdravotních důvodů.

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Byl majitelem panství Prebold, Zalog pri Šempetru a Soteska v Dolním Štýrsku (dnešním Slovinsku), a lenního statku Dolní Vražné. Roku 1766 přikoupil spolu s rakouským kancléřem Ulefeldem panství Brodek u Prostějova a biskupský lenní statek Želeč.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Marií Josefou z Vrbna měli pět dětí:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Brno, 2011 583 stran ISBN 978-80-86488-91-2
  • Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. LXXXIII. Die Grafen von Schrattenbach. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1877, čís. 1, s. 1-4. (ger) 
Předchůdce:
Jindřich Kajetán z Blümegenu
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
17631770
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt Kryštof z Kounic