František Josef Heissler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Josef Heissler z Heitersheimu
Erb Heisslerů z Heitersheimu
Erb Heisslerů z Heitersheimu

Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1. červenec 1748 – 12. červenec 1753
Panovník Marie Terezie
Předchůdce v letech 1746–1748 úřad neobsazen, předtím
Maxmilián Oldřich z Kounic
Nástupce Jindřich Kajetán z Blümegenu

Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství
Ve funkci:
1738 – 1748
Panovník Karel VI., Marie Terezie
Předchůdce Leopold z Ditrichštejna
Nástupce František Antonín Schrattenbach

Císařský tajný rada

Císařský komorník

Úmrtí 12. července 1753
Choť Marie Anna Vratislavová z Mitrovic
Rodiče Donát Heissler z Heitersheimu
Barbara Marie z Rottalu
Děti Marie Terezie, Marie Judita
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef hrabě Heissler z Heitersheimu († 12. července 1753) byl německý šlechtic usazený na Moravě, kde se prosadil v zemské správě a nakonec byl moravským zemským hejtmanem (1748–1753). Zemřel poslední svého rodu a moravské statky prodal ještě před smrtí.

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Byl starším synem polního maršála Donáta Heisslera z Heitersheimu (1648–1696), který se vyznamenal v tureckých válkách a zemřel v Uhrách na následky zranění. František Josef po něm zdědil statky na Moravě (Uherčice, Písečné), v Uhrách (Ráckeve) a domy v Brně a ve Vídni. Po dobu jeho nezletilosti spravovala majetek matka Barbara Marie, rozená z Rottalu, která jeho část prodala. Po dosažení zletilosti převzal Uherčice, kde pokračoval v umělecké výzdobě započaté otcem[1], v letech 1702–1718 navíc vlastnil nedaleké Chvalkovice.

Kariéra na Moravě[editovat | editovat zdroj]

Uplatnil se v moravské zemské správě a od roku 1730 byl přísedícím zemského práva a v letech 1738–1748 byl na Moravě nejvyšším zemským sudím. Mezitím dosáhl také čestných hodností císařského komořího a tajného rady. Kariéru završil jako moravský zemský hejtman (1748–1753). V této funkci v roce 1748 na moravském zemském sněmu prosadil obrovské daňové zatížení země na deset let dopředu (1 800 000 zlatých ročně; tzv. decenální reces)[2], podílel se také na reformách politické správy Marie Terezie[3]. Jako moravský zemský hejtman byl iniciátorem stavby císařské silnice z Vídně do Prahy a přesně v její polovině v Rančířově u Jihlavy nechal postavit sochu sv. Josefa. Byl též mecenášem katolické církve a pro kostel sv. Antonína Paduánského v Dačicích nechal na vlastní náklady pořídit dva oltáře, na oltáři sv. Josefa je umístěn rodový erb Heisslerů[4]. Finančně i naturáliemi podporoval také klášter ve Vratěníně.

Zámek Uherčice, sídlo Heisslerů v 17.–18. století

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Oženil se v Praze 29. května 1713 s hraběnkou Marií Annou Vratislavovou z Mitrovic (1691–1759), sestrou významného diplomata Františka Karla Vratislava z Mitrovic. Z jejich manželství pocházely čtyři dcery, ale žádný mužský potomek. Nejstarší dcera Marie Terezie byla manželkou hraběte Maxmiliána Mitrovského z Nemyšle, další dcery se provdaly za francouzské důstojníky ve službách habsburské monarchie. Po smrti mladšího bratra Bernarda prodal František Josef statky na Moravě (1731) a zemřel jako poslední mužský potomek rodu. Manžel Marie Judity Heisslerové, generálmajor Jean-Baptiste de Joyeuse (1699-1765), požádal o šlechtický titul v habsburské monarchii, mimo jiné s odkazem na příbuzenskou vazbu k vymřelému rodu Heisslerů. V roce 1754 získal titul hraběte i inkolát na Moravě[5].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUBOVÁ, Tereza: Interiérová výzdoba zámku v Uherčicích (magisterská diplomová práce), Masarykova univerzita, Brno 2015 dostupné online
  2. JANÁK, Jan: Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720-1849; Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 2003 dostupné online
  3. Ottův slovník naučný, díl XVII.; Praha, 1901 (reprint 1999) ISBN 80-7185-057-8
  4. POLNICKÁ, Veronika: Klášterní kostel sv. Antonína v Dačicích jako místo paměti (bakalářská diplomová práce), Jihočeská univerzita, České Budějovice 2015 dostupné online
  5. BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední; Ostrava, 2015 ISBN 978-80-7464-461-0
Předchůdce:
Maxmilián Oldřich z Kounic
Znak z doby nástupu Moravský zemský hejtman
17481753
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich Kajetán z Blümegenu