Rančířov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Jihlavsku. O části obce Dešná pojednává článek Rancířov.
Rančířov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce RančířovVlajka obce Rančířov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel534 (2023)[1]
Rozloha6,46 km²[2]
Katastrální územíRančířov
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ586 01
Počet domů146 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRančířov 36
586 01 Jihlava 1
nfo@rancirov.cz
StarostaJaroslav Caha
Oficiální web: www.rancirov.cz
Rančířov
Rančířov
Další údaje
Kód obce587176
Kód části obce139289
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rančířov (německy Ranzern[4]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 534[1] obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice původně znělo Ranožíř (v mužském rodě) a bylo odvozeno od osobního jména Ranožír (v jeho druhé části je praslovanské žirъ - "život"; nositelem jména byl velmož (s jelením rohem v erbu) držící majetky v okolí Jihlavy a Jemnice písemně doložený v období 1234-1238). Význam místního jména byl "Ranožírův majetek". Zcela stejný původ má jméno blízkého Rantířova a Rancířova jižně od Jemnice. Původní jméno se změnilo přes mezitvar Ranžíř na Rančíř, k němuž byla přidána přípona -ov podle jmen jiných sídel. Německé jméno se vyvinulo z českého. Vývoj jména v písemných dokladech: Rancyr Minor (14. století), Ranczier (1376), Ranczir (1475), z Ranczyrzowa (1529), k Rantzer (1562), Rantzern (1678, 1718), Rantzern a Rancrow (1720), Rantzern (1751), Rantzer, Rancjř a Rancjřow (1846), Ranzern a Rancířov (1872), Ranžírov (1881) Rančířov a Ranzern (1924).[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Na hranici katastrálního území Rančířova a Jihlavy se nachází v údolí řeky Jihlávky lokalita zvaná Ráj. Zde se ve středověku zpracovávala stříbrná ruda vytěžená v okolních šachtách. Pozůstatky dolování jsou v okolí dodnes znatelné.

V letech 1869–1879 sem příslušely jako osady vesnice Čížov[6] a Rosice.[7] V letech 1976–1991 byla obec součástí města Jihlava, osamostatnila se k 1. lednu 1992.[8]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rančířov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 6 km jižně od Jihlavy a 9 km severně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[10] Nejvyšší bod, Holý vrch (660 m n. m.), leží na východní hranici katastru obce.[11] Obcí protéká řeka Jihlávka, do které se zleva vlévá potok Okrouhlík. Na tomto potoce se nachází Vodárenský rybník.

Na území obce se nachází památné stromy. Na severovýchodním okraji obce u čp. 32 roste 25 metrů vysoký javor klen, jehož stáří je odhadováno na 150 let.[12] Nad pravým břehem řeky Jihlávky na okraji lesního porostu severozápadně od obce u bývalého kříže stojí čtyři 28metrové lípy srdčité s odhadovaným stářím 150 let.[13]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 48 domech 278 obyvatel. 66 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 210 k německé. Žilo zde 261 římských katolíků, 5 evangelíků a 8 příslušníků Církve československé husitské.[14]

Vývoj počtu obyvatel Rančířova[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 261 278 269 255 269 259 278 210 190 189 196 168 194 372

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele od roku 2010 stojí starosta Jaroslav Pech.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 148 66,89 7 7 Nezávislí kandidáti Rančířov Bohuslav Svoboda
2006–2010 202 40,59 7 7 Nezávislí kandidáti Rančířov Bohuslav Svoboda
2010–2014 250 78,00 7 5 Nezávislí
2 Změna pro Rančířov
Jaroslav Pech
2014–2018 288 35,76 7 7 SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ Jaroslav Pech

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[16] Znak: V modrém štítě nad zlatým návrším s černými hornickými kladívky vztyčený klíč, postavený meč a jelení paroh, vše zlaté. Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a vypouklý žlutý, v poměru 7 : 1. Uprostřed modrého pruhu klíč zuby nahoru a k žerďovému okraji, meč hrotem k dolnímu okraji listu a jelení paroh, vše žluté. Ve žlutém pruhu sahajícím do sedmi desetin šířky listu černá hornická kladívka. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy CASHBACK TRADING s.r.o., VB PALIVOVÉ DŘEVO s.r.o., SLUŽBY H+H, s.r.o., COLAS CZ, a.s., POSITIVO s.r.o., LUNDES s.r.o., OTTIMA a.s., ARMYTECH s.r.o., SP facility s.r.o., ABUS s.r.o., CORHA Jihlava, v.o.s., STARON - CZ, s.r.o., PRIMA CAR, s.r.o., TeS, spol. s r.o. Chotěboř a Hotel Vivaldi Group s.r.o.[17] Obcí prochází silnice I. třídy č. 38 z Jihlavy do Vílance a místní komunikace III. třídy č. 03826.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dačice, Bítov, Nová Říše, Stará Říše, Zadní Vydří, Opatov, Vílanec, Loučky, Stonařov, Želetava, Budeč, Znojmo, Telč, Hrotovice a Moravské Budějovice.[19] Obcí prochází modře a žlutě značené turistické trasy. Na katastru obce se nachází lom.[20]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rančířově.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 12. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 361, 362. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 88. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 450. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  9. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  10. Rančířov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  11. Rančířov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  12. Javor klen v Rančířově [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  13. Lípy nad Rančířovem [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  15. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 76. Dostupné online. 
  16. Udělené symboly – Rančířov [online]. 2012-05-18 [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. 
  17. Rančířov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  18. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  19. Rančířov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  20. Lom Rančířov se rozšíří na sever i na jih [online]. Obcasnik.eu, 2019 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PELTAN, Lubomír. Obnova sochy sv. Josefa u Rančířova v roce 1995. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 16. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008. S. 307–313.
  • KYNCL, Tomáš. Dendrochronologické datování krovů kostela sv. Vojtěcha poblíž Studnic u Telče a kostela sv. Petra a Pavla v Rančířově. In: Průzkumy památek 5, č. 2. Praha: Lepton, 1998. S. 115–118.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]