Záborná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Záborná
Znak obce ZábornáVlajka obce Záborná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 588202
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností Jihlava
Pověřená obec Polná
Historická země Čechy
Katastrální území Záborná
Katastrální výměra 6,45 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 248 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 527 m n. m.
PSČ 588 13
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Záborná 49
58813 Polná
Starosta Josef Koubek
Oficiální web: www.zaborna.cz
Email: obec@zaborna.cz
Záborná
Red pog.svg
Záborná
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Záborná (německy Saborna) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Zaborne (1282), Zaborni (1293), z Zaborného (1502), Zabornau (1597), Zaborna (1654, 1713, 1787) až k podobě Záborná v roce 1848.[2] Název pravděpodobně vznikl díky vrchu Borek, který ves odděloval od obchodní stezky a díky němuž se vsi začalo říkat „za borem“ neboli „Záborná“.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Záborná byla založena na dálkové obchodní cestě z Uher přes Moravu až do Čech přibližně v I. polovině 13. století.[4] Nejstarší písemná zmínka se vyskytuje v listině bratrů Vikarta a Záviše z Polné z 23. března 1282,[5] ve které tito místní šlechtici darovali obec řádu německých rytířů, v první polovině 15.  řád s nástupem husitů o svůj majetek přišel a obec se stala součástí panství Polná-Přibyslav.[4] V roce 1918 ve vsi místní občané založili Kampeličku a roku 1912 Družstevní lihovar. Od roku 1919 v obci probíhala postupná elektrifikace.[3]

Při ústupu německé armády v květnu 1945 na křižovatce směrem na Janovicím zahynuli při přestřelce 4 čeští občané.[3] Během procesu kolektivizace bylo nuceno několik selských rodin Zábornou opustit.[3] V roce 1957 se podařilo založit jednotné zemědělské družstvo, které v roce 1971 sloučili s JZD v Janovicích a Stáji. V letech 19801990 patřila pod Polnou, od té doby se znovu osamostatnila. V roce 2002 obecní úřad vydal 2 emise pohlednic s osmi fotografiemi obce a brožuru Setkání rodáku a přátel Záborné k 720. výročí obce.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Záborná leží v okrese Jihlava, Kraj Vysočina. Nachází se 5,5 km jižně od Hrbova, jihozápadně 4 km od Poděšína a 1,5 km od Skrýšova, 2 km severozápadně od Janovic a 5 km severozápadně od Stáje, 10 km severovýchodně od Jamného a 5,5 km severovýchodně od Dobroutova a 3 km východně od Polné.Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Havlíčkobrodské pahorkatiny a jejího podcelku Hornosázavská pahorkatina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Přibyslavská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 527 metrů.[7]

Obec se rozkládá mezi kopci Borek (564 m n. m.) jižně a návrším (572 m n. m.), na kterém roste Bechyňova lipka, severně. Středem obce protéká Záborenský potok posléze vtékající do Ochozského potoka, který vytváří jižní hranici katastru. Návsi dominuje Horní rybník, jeho protějšek Dolní byl před lety zavezen. Na okraji obce leží kaskáda sedmi menších nepojmenovaných rybníčků. Další rybníky jsou Podhorský, Podleský, Panák, Čihadlo, Dolní Ochoz a Horní Ochoz, kterými protéká Ochozský potok, jehož údolím od Polné k rybníku Čihadlo vede modře značená turistická trasa.

Mohutná lípa srdčitá - roste při silnici k Polné, strom se stal výjimečným díky rozměrům (obvod 5,76 m, výška 23 m, šířka koruny 22 m)[8] a svému stáří, které čítá již několik set let, u tohoto stromu se také rozkládá zajímavá zemědělská usedlost postavená mezi lety 19141920.

Zalesněný vrch Borek, na němž se vyskytuje vzácný hadec a vláknitý chrizotil, v roklích okolo kopce se dříve těžil kámen.[3] Vyskytují se tady též některé vzácné druhy kapradinových rostlin.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V obci stojí 78 domů s popisnými čísly.[3] 90 obyvatel je ekonomicky aktivních. Podle sčítání 1921 zde žilo v 54 domech 374 obyvatel, z nichž bylo 188 žen. 374 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 370 římských katolíků a 4 příslušníků Církve československé husitské.[9] Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 216 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Záborné[10][3]
Rok 1836 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 317 366 319 380 338 333 344 374 327 269 269 254 237 210 210 216 238

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích[editovat | editovat zdroj]

Obec má 9členné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Koubek.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 163 77,91 9 5 SNK II
4 SNK I
Stanislav Řezníček
2006–2010 158 74,05 9 5 SNK I
4 SNK II
Josef Koubek
2010–2014 180 57,22 9 9 Nezáv.sdruž. kandidátů Záborná Josef Koubek
2014–2018 190 61,58 9 9 Nezáv.sdruž. kandidátů Záborná Josef Koubek

Záborná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[11] Znak: V zeleném štítě nad zlatým návrším se svěšenou červenou borovou šiškou kráčející zlatá lvice s červenou zbrojí, pod ní položené stříbrné krojidlo ostřím vzhůru. Vlajka: List tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, bílý, zelený, žlutý a červený, v poměru 4 : 1 : 1 : 1 : 1. V žerďové polovině horního zeleného pruhu žlutá kráčející lvice s červenou zbrojí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

60 % okolní půdy obdělává šest soukromých zemědělců, funguje zde LIHOVAR Záborná, s.r.o. a autoopravna KVK AUTO, s.r.o. Služby tu poskytuje prodejna smíšeného zboží JEDNOTA, spotřební družstvo Velké Meziříčí, kterou si občané svépomocí vybudovali. Dále tu sídlí firmy VÁLAL s.r.o. a SOME Jindřichův Hradec s.r.o.[12] Ve víceúčelové budově, jež byla v roce 1970 přestavěna z budovy bývalé školy, se nachází obecní úřad, místní knihovna, společenský sál a restaurace. Obec se nachází podél silnice II. třídy č. 348, na niž se v obci napojují komunikace III. třídy č. 35210 do Skrýšova a č. 34822 do Janovic.[13] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Polná, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Dobronín, Janovice, Velké Meziříčí, Nížkov a Humpolec.[14] Obcí prochází cyklistická trasa č. 4336 z Polné do Skrýšova.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Školu tu zřídili v roce 1782,[3] když se začalo učit v několika chalupách. Školní budovu postavili v roce 1874, po roce 1890 ji navštěvovalo až 80 žáků. V roce 1963 bylo vzdělávací zařízení s jednou třídou uzavřeno z důvodu nedostatku dětí.[3] Děti navštěvují základní školu v Polné. Sídlí zde kynologický klub. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Záborná.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • tzv. Sloup Panny Marie – stojí pod chráněnou lípou, dílo vytvořil polenský sochař Václav Viktor Morávek
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – nachází se u bývalé školy a vytvořil ji též sochař V. V. Morávek
  • Kaplička s obecní zvonicí – stojí na návsi u památné lípy
  • Pomník padlým v první světové válce – stojící před víceúčelovou budovou a pochází z roku 1919
  • „Dvořákova“ kaplička – stojí asi půl kilometru od obce u silnice mezi Zábornou a Polnou[4]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha : Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 207.  
  3. a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Záborná, s. 51-54. (česky)
  4. a b c d PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Záborná, s. 57-58.  
  5. JAN, Libor. Polná 1242-1992. Polná : Městský úřad Polná, 1992. 212 s. Kapitola Od první písemné zprávy do poloviny 19. století, s. 30.  
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01, [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.  
  7. Záborná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01, [cit. 2014-10-05]. Dostupné online.  
  8. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Záborná, s. 17.  
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 58.  
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 570-571.  
  11. Udělené symboly – Záborná [online]. 2007-01-19, [cit. 2014-09-12]. Dostupné online.  
  12. Záborná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  13. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  14. Záborná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014, [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.  
  15. KONTAKTY [online]. MORAVSKÁ HASIČSKÁ JEDNOTA, 2014-12-03, [cit. 2014-12-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Setkání rodáků a přátel Záborné k 720. výročí obce. Záborná : Obecní úřad Záborná, 2002. 31 s. ISBN 80-239-3247-0.  
  • PLAŠIL, Filip. Kapitoly z historie Záborné : sbor dobrovolných hasičů, družstevní kombinát, kampelička. Záborná : Obec Záborná, 2012. 135 s. ISBN 978-80-260-2651-8.  
  • Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
  • KOUMAR, Karel. Divadlo v Záborné. In Polensko 9, č. 1. Polná : Klub za historickou Polnou, 2000. S. 15.
  • PLAŠIL, Filip. Rychtáři v Záborné. In Polensko, roč. XXIV, č. 3. Polná: Klub Za historickou Polnou, 2015, s. 16-20.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]