Přeskočit na obsah

Šlapanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Havlíčkův Brod. O části obce Zvěstov pojednává článek Šlapánov.
Šlapanov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak obce ŠlapanovVlajka obce Šlapanov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel784 (2025)[1]
Rozloha15,96 km²[2]
Nadmořská výška457 m n. m.
PSČ582 51
Počet domů266 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠlapanov 40
582 51 Šlapanov
obec@slapanov.cz
StarostkaVeronika Vyšinská
Oficiální webwww.slapanov.cz
Šlapanov
Šlapanov
Další údaje
Kód obce569585
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlapanov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije v něm 784[1] obyvatel. Obcí protéká říčka Šlapanka.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, kdy patřila mezi jednu ze čtyř hornických vsí Lichtenburků, ze zápisu o desátkovém darování Smila z Lichtenburka.[4][5] V roce 1278 byl vyjmut z horní pravomoci města Brodu. Díky nalezištím stříbra se ze Šlapanova stalo prosperující městečko, avšak úpadek těžby znamenal i úpadek osídlení. Do poloviny 14. století dolování pokračovalo za podpory německobrodského nákladníka Thunlina, avšak obec se zmenšovala až tak, že opět byla řazena pouze mezi vsi. V držení pánů z Lichtenburka a pánů z Lipé zůstal Šlapanov až do konce 13. století, roku 1351 Šlapanov vlastnil měšťan Thunlin z Brodu, v roce 1413 se stal majitelem Jan z Pacova a Batelova, v roce 1455 jeho syn Havel.[4] Od roku 1496 se obec stala součástí polenského panství.[6] V letech 1548–1727 byla v majetku Německého Brodu, poté byla obec převedena pod střítežské panství.[4] Roku 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.

V letech 1869–1880 spadala obec pod okres Polná, v letech 1880 patří pod okres Německý Brod (později Havlíčkův).[7] Od roku 1961 Šlapanov spravuje jako místní část Šachotín.[8] Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 na základě Benešových dekretů odsunuto a německý název vesnice Schlappenz změnili na současný Šlapanov.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se v Hornosázavské pahorkatině. Vsí protéká řeka Šlapanka, do níž se v katastru Šlapanova vlévají Pozovický a Šachotinský potok. Směrem na jihozápad od obce je odkryv biotitických migmatitů.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 77 domech 545 obyvatel, z nichž bylo 289 žen. 90 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 441 k německé. Žilo zde 542 římských katolíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 687 711 736 729 750 788 857 801 855 897 830 811 797 780 776
Počet domů 95 104 106 111 111 113 138 155 161 173 175 198 213 249 266

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Starosty či předsedy MNV od roku 1945 postupně byli:

  • František Tichý (8. 5. 1945 – 3. 6. 1945), jako správce
  • Josef Kaválek (4. 6. 1946 – 25. 5. 1946)
  • Josef Kaválek (26. 5.1946 – 20. 4. 1947)
  • Bedřich Šotola (30. 4. 1947 – 14. 11. 1947)
  • Josef Kuna (15. 11. 1949 – 1951)
  • Josef Lukeš (1951 – 1952)
  • Jaroslav Kutlvašr (1952 – 1957)
  • František Růžička (červen 1957 – červen 1964)
  • Bohuš Kruntorád (14. 6. 1964 – 1969)
  • Bohuslav Pavlíček (1969 – 1971)
  • Bohumil Pospíchal (1971 – 1978)
  • Antonín Vala (21. 5. 1979 – 10. 10. 1985)
  • Jan Wasserbauer (11. 10. 1985 – 22. 3. 1993)
  • Jaroslav Pospíchal (23. 3. 1993 – 3. 11. 2006)
  • František Škorpík (od 4. 11. 2006 – 2. 11. 2014)
  • Josef Pavlíček (od 3. 11. 2014 – 31. 10. 2018)
  • Veronika Vyšinská (od 31. 10. 2018)

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území obce čítá 1 598 hektarů, z toho 864 hektarů patří Šlapanovu, 275 hektarů místní části Kněžská a 459 hektarů Šachotínu.[4]

V letech 1850–1878 k obci patřil i Smilov.[12]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[13]

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde zdravotní středisko, 2 obchody se smíšeným zbožím, 1 hostinec a pobočka České pošty, která tu sídlí od roku 1877. Šlapanov a Šachotín jsou plynofikovány. Funguje zde kabelová televize.

Leží podél silnice II. třídy č. 350 z Jihlavy do Přibyslavi. Do Polné, ležící dvanáct kilometrů jihovýchodně, a Havlíčkova Brodu, který se nachází deset kilometrů směrem na severozápad, vedou silnice III. třídy. Od Přibyslavi leží obec osm kilometrů jihozápadně.

Obcí prochází od roku 1871 železniční trať z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, vybudovaná jako úsek Rakouské severozápadní dráhy, s železniční stanicí Šlapanov.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Obec zřizuje Základní školu a Mateřskou školu Šlapanov. Obecní úřad vydával měsíčník Šlapanovský občasník.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. 1 2 3 4 5 6 7 PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Šlapanov, s. 41–44.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 editoři =. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558.
  6. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 96.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 519.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 516.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 72.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 519.
  13. Udělené symboly – Šlapanov [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  14. Ing. František Jedlička. Hrob vojáků Rudé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-03-30]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]