Úsobí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Úsobí

Úsobské náměstí
Znak obce Úsobí
znak
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0631 569658
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Havlíčkův Brod
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,97 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 671 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 555 m n. m.
PSČ 582 53 až 582 54
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Úsobí 43
58254 Úsobí
Starosta Ing. Karel Kameník
Oficiální web: www.usobi.cz
Email: podatelna@usobi.cz
Úsobí
Red pog.svg
Úsobí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úsobí je městysokrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 707 obyvatel. Protéká tudy Úsobský potok, který je levostranným přítokem řeky Sázavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky obce sahají do přelomu 13. a 14. století s první písemnou zmínkou kolem roku 1307. V latinských textech je název uváděný jako Ausobium, v německých Pollerskirchen. Od roku 1653 je užíván název obce Ausoba, později Ousobí a od roku 1920 je dnešní název Úsobí.

Roku 1789 bylo Úsobí povýšeno privilegiem císaře Josefa II. na městečko (městys) a byl mu udělen městský znak a prapor. Toto privilegium získal tehdejší majitel panství Leopold Fučikovský z Grünhofu za jehož působení dosáhlo Úsobí největšího hospodářského rozvoje.[2]

Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.[3]

Vývoj počtu obyvatel Úsobí[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 445 1 543 1 509 1 462 1 572 1 577 1 390 957 1 043 901 840 709 706 659

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla[editovat | editovat zdroj]

Původně gotický kostel svatých apoštolů Petra a Pavla je zmiňován již ke konci 13. století. Přestavba kostela do dnešní podoby proběhla v letech 1759 – 1760 a byla provedena stavitelem Aiglem z Jihlavy. V těchto letech byla vztyčena před farou socha Piety a postavena na bývalém hřbitově před kostelem nová kostnice a kaple sv. Barbory.

V roce 2009 začala několikaletá generální rekonstrukce kostela. Jednalo se o největší zásah od roku 1907, během kterého byla zajištěna statika budovy, zachráněno rozpadající se kostelní průčelí a původní šedá omítka byla nahrazena za červenou, čímž se kostel stal ještě výraznější dominantou v místní krajině.[6]

Zámek Úsobí[editovat | editovat zdroj]

V první polovině 18. století byl úsobský zámek přebudován jako trojkřídlý, jednopatrový, s mírně převýšeným rizalitem uprostřed středního traktu. Rustikované průčelí je architektonicky členěno, portál rámován jónskými sloupy nesoucími balkon. Ve východním traktu je kaple P.Marie, sv.Floriána a sv.Donáta z roku 1758. V roce 1769 byl vybudován před zámkem nový barokní most s kamennými sochami.

V 50.letech 20.století byl zámek znárodněn a převzala jej Nemocnice Havlíčkův Brod, která z něj zřídila léčebnu pro dlouhodobě nemocné. Celý areál podtupně chátral až do roku 1999, kdy jej koupil pan Jaromír Polák, který se pustil do celkové rekonstrukce.[7][8]

Na zámku jsou k vidění tematické výstavy a stálou expozici zde má Veterán klub Úsobí.

Kaple strážných andělů[editovat | editovat zdroj]

V roce 1715 vybudoval nad Úsobím vlastním nákladem farář D. Dvořák kapli Andělů strážných, která byla výnosem císaře Josefa II. v roce 1783 zrušena. Nyní se zde nacházejí pouze zbytky této stavby.

Synagoga[editovat | editovat zdroj]

Synagoga v Úsobí byla postavena pravděpodobně v 18. století, později ale byla přestavena na obytný dům.

Skupina stromů[editovat | editovat zdroj]

Severozápadně od obce se nachází na kamenném ostrůvku v polích srostlice sedmi stromů – javorů s dendrologickou a historickou hodnotou. Dle pověsti byly stromy vysazeny na místě, kde byly ve společném hrobě pohřbeny oběti epidemie cholery.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Katastrem městyse prochází dálnice D1 s exitem 104 Větrný Jeníkov. Dále silnice II/348 v úseku Herálec - Úsobí - Chyška - Štoky. Silnice III. třídy:

  • III/1312 Úsobí - Skorkov
  • III/1313 ze silnice III/3486 na Kosovy
  • III/3486 Úsobí - Exit 104
  • III/3489 Úsobí - Chválkov
  • III/34811 Chyška - Úhořilka

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Sklárny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1779 byla v Úsobí založena brusírna skla, jejíž tradici rozvíjel rod Sacherů, Wagnerů a Grossmannů, který přivedl brusírnu k největší prosperitě. Do začátku 20. století se zde brousilo sklo sodnodraselné a po něm olovnatý křišťál. V roce 1945 byla brusírna znárodněna a v roce 1997 Sklárny Bohemia Jihlava přerušily téměř 220 let trvající tradici broušení skla v Úsobí tím, že zde ukončily činnost.[9]

Octárna a palírna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1854 byla panem Adolfem Böhmem v Přibyslavi zahájena výroba octa na Vysočině. Symbolicky bylo navázáno na tuto tradici roku 1994, kdy je založena octárna a palírna v Úsobí.[10]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Oficiální stránky městyse Úsobí
  3. Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  
  5. Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vdb.czso.cz
  6. Rekonstrukce Kostela svatého Petra a Pavla v Úsobí
  7. Oficiální stránky Zámku Úsobí
  8. Rekonstrukce Zámku Úsobí
  9. Historie sklářství na Havlíčkobrodsku
  10. Octárna a palírna Adolphe Bohm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]