Lipnice nad Sázavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lipnice nad Sázavou

náměstí v Lipnici nad Sázavou
Znak obce Lipnice nad SázavouVlajka obce Lipnice nad Sázavou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0631 569046
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Havlíčkův Brod
Historická země Čechy
Katastrální území Lipnice nad Sázavou
Katastrální výměra 11,14 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 651 (2017)[2] (e)
Nadmořská výška 620[1] m n. m.
PSČ 582 32
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Lipnice nad Sázavou 50
582 32 Lipnice nad Sázavou
Starosta Leoš Bláha
Oficiální web: www.lipnicenadsazavou.cz
Email: obec@lipnicens.cz
Lipnice nad Sázavou
Lipnice nad Sázavou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipnice nad Sázavou (německy Lipnitz an der Sasau) je obec 12 km západně od Havlíčkova Brodu, v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Žije zde přes 600 obyvatel. Městečko a jeho okolí patří mezi významné turistické cíle.

Název[editovat | editovat zdroj]

Zajímavé je, že byť obec má v názvu řeku Sázavu, ta neprotéká tudy, ale míjí obec obloukem o zhruba 5 km severněji. Ta se v názvu objevila až ve 20. století.[3] Protože sídel s názvem Lipnice existuje více, tak se do té doby pro upřenění používala různá označení jako Lipnice v Čáslavském kraji či Lipnice u Německého Brodu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hrad Lipnice v Čáslavském kraj nakresleny 1. července 1795 Joanem Venutem
Model Hradu a města Lipnice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Ta se ale týká původní historické Lipnice, dnešního Dolního Města. Lipnice „horní“ byla založena až s hradem na počátku 14. století. Historie městečka byla neoddělitelně spjata s hradem. V roce 1370 získala Lipnice od Karla IV. městská práva spolu s právem várečným a stala se poměrně významným opevněným sídlem. Když lipnické panství vlastnil Čeněk z Vartemberka, byli na hradě svěceni první husitští kněží. V tomto období zde také augustiniánský mnich Matouš dokončil tzv. Lipnickou bibli.[4] Po Čeňkově smrti panství spravoval Oldřich z Rožmberka.

Po husitských válkách vlastnili Lipnici Trčkové z Lípy. Roku 1561 ji Burian III. prodal hraběti z Thurnu. Od Thurnů ji odkoupil zpět Jan Rudolf Trčka z Lípy a vydal list, ve kterém měšťanům potvrdil jejich práva, ale právo vařit pivo a pivovar jim byl vyměněn za osvobození od některých daní. List obsahoval i další ujednání jako povinnost měšťanů sušit seno výměnou za pivo, starat se o víno, spravovat cesty, účastnit se lovů do půl míle od města za to dostávali měšťané zadarmo přebytečné pivo. V roce 1633 Jan Rudolf daroval zchudlé Lipnici dům i s pozemky a příslušenstvím, který byl osvobozen od všech povinností a poplatků. Lipnické panství bylo v roce 1634 zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. Habsburským. Ten ho v červenci 1636 dědičně udělil Matouši Vernierovi de Rougemont. Nový majitel roku 1637 potvrdil lipnickým všechny jejich práva a zároveň jim povolil pořádat ročně tři jarmarky, tři trhy s koňmi a dva s vlnou. Měšťané se vyýměnou za to zavázali opravovat hradby a pečovat o chmel.[5][6]

Město bylo velmi poničeno za třicetileté války. Nejprve bylo vypleněno s celým okolím v roce 1639 šestnácti švédskými oddíly pod velením generála Banéra. Švédové pod vedením generálmajora Douglase se na Lipnici vrátili roku 1645 a obsadili už i hrad a vytvořili si z něj základnu pro další výpravy do širokého okolí. Císařská armáda se neúspěšně pokoušela v roce 1646 hrad dobýt. Podařilo se jí akorát zničit předsunuté opevnění Bílou věž a obsadit zdevastované město. Švédi na hradě zůstali až do uzavření míru v roce 1648.[7][8]

Později význam městečka a panství upadal. V roce 1869 společně s hradem městečko vyhořelo. V roce 1899 v obci existoval vodovod s větrným čerpadlem.[9] A roku 1910 byla na Lipnici vybudována první větrná elektrárna v Čechách.[10][11] První světová válka zasáhla i do osudů lipnických občanů – několik jich za války zemřelo. Po válce se do obce přistěhoval Jaroslav Hašek. Ve 30. letech se na úpatí Holého vrchu začalo budovat rekreační středisko pro Škodu, za druhé světové války sloužilo jako lázně pro německé piloty.[12] I druhá světové válka si mezi lipnickými obyvateli vyžádala oběti. Místní židovské obyvatelstvo se stalo oběťmi holocaustu, další občané nepřežili německé mučení, výslechy či věznění.[13] Rudá armáda do obce dorazila 10. května 1945.[14] V 50. letech byla zřízena v bývalém objektu Škody dětská léčebna[12] a byl vybudován nový vodovod.[15]

V roce 2016 byl odsouzen bývalý starosta Ladislav Horký za zneužití pravomoci, padělání veřejné listiny, podvod, úvěrový a dotační podvod a zpronevěru.[16]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel Lipnice nad Sázavou[17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 1415 1420 1314 1282 1353 1268 1186 962 989 848 706 620 614 662 668
Loskoty

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Dále leží v katastru obce samoty Michalíčkovna, Zelenovna, Pohodárna, Blatov, Loskoty a Panský Mlýn.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologie, geologie a půdy[editovat | editovat zdroj]

Území obce Lipnice nad Sázavou se nalézá v České vysočině, její Česko-moravské subprovincii, Českomoravské vrchovině v geomorfologickém celku Křemešnická vrchovina, v podcelku Humpolecká vrchovina a okrsku Melechovská vrchovina.[18] Nadmořská výška území obce se pohybuje od 455 po 620 m n. m. na Holém vrchu.[19][20]

Geologicky leží území obce převážně na granitovém podkladu, částečně jsou zastoupeny i sedimenty - nivní, smíšené, kamenité až hlinito-kamenité. Oblast je součástí Českého masivu, oblasti moldanubika.[19]

Převažujícím půdním typem je kambizem, kolem vodních toků jsou gleje. Místy se objevují pseudogleje.[21]

Katastrální území Lipnice nad Sázavou má celkovou rozlohu 1 114 ha. Největší plochu 35 % zabírají lesy, následují parcely s ornou půdou 27 % a travnaté porosty 23 %. Zastavěné plochy tvoří pouze 1 %.[22][19] Největší lesní plochy se nacházejí na severní straně území. Na jižní hranici katastru zasahují rozlehlé Orlovské lesy. Mezi těmito lesy a obcí je především zemědělská půda. Ta zabírá také většinu území severovýchodně od obce.

Vlastní zástavba obce je soustředěna na lipnickém trojvrší. Na prostředním a zároveň nejnižším vrchu s nadmořskou výškou 600 m byl vybudován hrad a okolo vyrostla zástavba.[23] Ta je na severu vymezena úpatím Holého vrchu, na jehož vrcholu se nalézá skalní útvár Pyramida, a na jihu Bílou věží s nadmořskou výškou 608 m.[20][24] Na jihozápadním úpatí Bílé věže byla vybudována chatová osada. Dalšími vrchy v katastrálním území jsou Radostovický kopec (567 m n. m.) a Vlčí hrdlo (528 m n. m.). [20]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Do území obce zasahuje havlíčkobrodský a pelhřimovský bioregion.[25]

U rybníku Váha byl zaznamenán výskyt vlasolistce vlhkomilného.[26]

Klima[editovat | editovat zdroj]

Podle Quitta patří území do klimatické oblasti MT3, která se dá označit jako mírně teplý, vlhký region. Roční srážkový úhrn se pohybuje v rozmezí 600-750 mm a počet dnů s teplotou nad 10 °C je 120-140.[27] Dle Votýpky a Moravce[pozn. 1] patří území do V. třídy s průměrným ročním úhrnem srážek nad 580 mm a s počtem dnů, kdy teplota vzduchu vzroste nad 10 °C v rozmezí 142-159.[28]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Oblast patří do povodí Sázavy.

Východně od obce pramení Ředkovský potok, který dále směřuje k Dolnímu Dvoru a Vitonínu. Jižně od obce pramení dva bezejmenné přítoky pstružného potoka, do kterého se vlévají v přírodní rezervaci Kamenná trouba. Na severní straně mezi Lipnicí a Vilémovcem pramení bezejmenný tok, který ústí do Ředkovského potoka. Na západní straně pramení další dva toky. Jeden pramení v zastavěné části u Sládkova rybníčku, ten napájí rybníky Váha, Prostřední a Metelka. Druhý v mokřadech pod obcí a napájí rybníky Prostřední a Metelka. Oba pak ústí do Pstružného potoka u Dolního Města. Další menší přítoky Pstružného potoka pramení v lesích severozápadně od obce.

Vodní plochy[editovat | editovat zdroj]

V následujícím seznamu jsou uvedeny vodní plochy na území obce. Jedná se o nádrže, rybníky a zatopené lomy, které jsou pojmenované nebo jsou něčím významné např. slouží jako požární nádrž.

Vodní plocha Obrázek GPS Pozn.
Rybníky
Kamenná trouba Kamenná trouba - rybník.jpg 49°36′36″ s. š., 15°23′11″ v. d. V přírodní rezervaci Kamenná trouba; zdroj požární vody
Prostřední rybník Prostřední rybník.jpg 49°37′5″ s. š., 15°23′51″ v. d.
Váha Váha.jpg 15°23′57″ s. š., 49°37′8″ v. d. Zdroj požární vody
Metelka Rybník Metelka 2.jpg 49°37′8″ s. š., 15°23′45″ v. d.
Říhovka 49°37′28″ s. š., 15°25′40″ v. d. Zdroj požární vody
Statkový (Blatov) 49°36′10″ s. š., 15°24′31″ v. d. V přírodní rezervaci Kamenná trouba
Sládkův rybníček 49°36′58″ s. š., 15°24′36″ v. d. Zdroj požární vody
Nádrže
Kateřinka 49°36′48″ s. š., 15°24′27″ v. d. Požární nádrž
Požární nádrž Podhradí 49°36′29″ s. š., 15°25′18″ v. d. Požární nádrž
Lomy
Hřeben IV (Starý lom) Hřeben (Starý lom).jpg 49°37′3″ s. š., 15°23′33″ v. d. Areál České tábornické unie
Hřeben III 49°37′ s. š., 15°23′34″ v. d.
Hřeben II Lom HřebenII.jpg 49°36′59″ s. š., 15°23′35″ v. d.
Hřeben I (Střelnice) Zlaté oči.jpg 49°36′59″ s. š., 15°23′38″ v. d. Reliéf Zlaté oči
Hájek I 49°37′15″ s. š., 15°23′25″ v. d.
Hájek II 49°37′15″ s. š., 15°23′23″ v. d.
Březek 49°37′26″ s. š., 15°23′31″ v. d. Leží částečně na území obce
Holý vrch Holý vrch - lom.jpg 49°37′23″ s. š., 15°23′54″ v. d.
Marešův lom 49°37′26″ s. š., 15°24′2″ v. d.
Hranice 49°37′50″ s. š., 15°24′29″ v. d.
Michalíčkův lom 49°37′50″ s. š., 15°24′52″ v. d.
Jednička Bretschneidrovo ucho.jpg 49°37′6″ s. š., 15°24′24″ v. d. Reliéf Bretschneiderovo ucho
Dvojka Ústa pravdy.jpg 49°37′9″ s. š., 15°24′28″ v. d. Reliéf Ústa pravdy
Trojka 49°37′14″ s. š., 15°24′40″ v. d.
Pětka 49°37′47″ s. š., 15°24′43″ v. d.

[20][29]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete v článku Kamenná trouba.


Jihozápadně od obce se rozkládá přírodní rezervace Kamenná trouba, jejíž rozloha je 62,97 ha. Důvodem ochrany jsou nivní louky a mokřady kolem Pstružného potoka, kde se vyskytují vzácné rostliny a živočichové. U rybníka, který je součástí rezervaci byl mimo jiné zjištěn výskyt Orla mořského.[30]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Autobus na náměstí v Lipnici

Na území obce se nenachází železnice. Nejbližší vlaková stanice je v Okrouhlici ve vzdálenosti asi 6 km. Obcí prochází pouze silnice III. třídy. Jsou to silnice III/34740, která spojuje Havlíčkův Brod s Ledčí nad Sázavou, dále III/34746 vedoucí z Lipnici přes Volichov k silnici 34746 a III/34763, která napojuje obec na silnici II/347 u Kamenné trouby.

Veřejná doprava[editovat | editovat zdroj]

Provoz první pravidelné autobusové linky v obci byl zahájen v roce 1930 na trase Světlá nad Sázavou-Lipnice nad Sázavou.[31]

Dopravní obslužnost je zajištěna veřejnou autobusouvou dopravou do Havlíčkova Brodu, Ledče nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Autobusy staví na sedmi zastávkách. První se nachází na lipnickém náměstí, ve směru na Ledeč nad Sázavou, Světlou nad Sázavou a Dolní město autobusy zastavují v místě naproti obecnímu úřadu a ve směru na Havlíčkův Brod u penzionu Brixen naproti poště. Druhá zastávka se jmenuje Lipnice nad Sázavou, léčebna a je u rekreačního zařízení Parlamentu ČR. Třetí zastávka se nachází na západním okraji obce a je pojmenovaná Lipnice nad Sázavou, bytovky. Čtvrtá Lipnice nad Sázavou, SOU je u kamenického učiliště. Pátou zastávkou je Lipnice nad Sázavou, Dolní Dvůr. Poslední dvě se nachází v části obce Vilémovec. První s názvem Lipnice nad Sázavou, Vilémovec slouží pro linku Světlá nad Sázavou - Lipnice nad Sázavou a pro spojení s Havlíčkovem Brodem je využívaná zastávka Lipnice nad Sázavou, Vilémovec, rozc. 0.3.

Cyklotrasy[editovat | editovat zdroj]

Přes obec vede několik značených cyklotras:

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V obci je registrováno 126 živností a 23 právnických osob.[32]

Zemědělství a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Historie obce je spojena s těžbou žuly a s jejím zpracováním. Tradice těžby a zpracování sahá až do 13. století.[33]

V několika lomech v okolí obce se těžila žula. Ve většině lomů se dnes už netěží a ty jsou zatopené.Těžba pokračuje pouze v lomu Kopaniny.[19] Těžbu a zpracování zajišťuje firma Granit Lipnice s. r.o.

Mezi Lipnicí a Dolním Dvorem se nachází zemědělský areál firmy Podhradí s. r. o. Ta hospodaří na zemědělských pozemcích v okolí obce. V areálu provozuje také bioplynovou stanici.[34] Zároveň se zabývá chovem skotu.

Služby[editovat | editovat zdroj]

K dispozici je pobočka České pošty, která sídlí na náměstí. Dále obchod se smíšeným zbožím a několik hospod. Pro ubytování jsou k dispozici četné chaty a penziony v obci a blízkém okolí.[35]

Lipnická pošta

Pošta byla v obci zřízena v roce 1887, její zřízení inicioval správce lipnického velkostatku. Pobočka sídlila v budově dnešního hostince U České koruny, kde byl už tehdy hostinec. Od založení do současnosti se pošta čtyřikrát stěhovala, ale vždy sídlila v některé budově na náměstí.[31]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Zájmové spolky[editovat | editovat zdroj]

Sbor dobrovolných hasičů

Hasiči v Lipnici

Sbor dobrovolných hasičů Lipnice nad Sázavou byl založen v roce 1873 na základě iniciativy Antonína Svobody, který se stal prvním velitelem, předsedou byl zvolen Antonín Novák. Hasiči sídlí v budově obecního úřadu, kde mají požární zbrojnici.[36]

Místní organizace českého rybářského svazu

Místní organizace ČRS hospodaří na rybnících v obci a blízkém okolí a části Pstružného potoka. Mezi obhospodařované rybníky patří Váha, Metelka, Říhovka, Prostřední a Sládkův rybníček. Většina těchto rybníků slouží pro chovné účely.[35] Ke sportovnímu rybolovu slouží Váha a úsek Pstružného potoka od Kamenné trouby do Mrzkovic. Tento rybářský revír je mimopstruhový. Jako pstruhový revír slouží kamenolomy a přítoky Pstružného potoka.[37][38] Jedná se o zájmový spolek s největším počtem členů v obci, sídlí v místní rybárně.[35]

Myslivecké sdružení

Myslivecké sdružení Lipnice obhospodařuje místní honitbu.[35]

Lipničáci

Lipničáci jsou občanské sdružení, jehož cílem je ochrana zeleně, památek a kulturních hodnot v Lipnici nad Sázavou.[39]V roce 2015 spolek inicioval vznik pomníku obětem druhé světové války.[40]

Divadelní spolky

Jedná se o již zaniklé ochotnické spolky. V roce 2016 byla v depozitáři Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě objevena lipnická opona z roku 1871. Ta má rozměry 5x3 m a je na namalován pohled na hrad s obcí z roku 1869. Autorem je Josef Suchý z Kolína.[41] První ochtníci byli sokolové, dalšími byli členové Dramatického spolku dobrovolných hasičů. Se spolkem vystoupil v roce 1921 i Jaroslav Hašek. Tento spolek v obci působil do roku 1955, poté jeho členové hráli jako soubor Osvětové besedy až do 60. let.[42][43] V období 1941-1949 existoval také Spolek divadelních ochotníků.[44]

Český červený kříž

Místní organizace českého červeného kříže byla v roce 2013 rozpuštěna.[19]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnictví a sociální služby

V obci je ordinace praktického lékaře pro dospělé a lékař pro děti a dorost. V roce 2006 byl postaven dům s pečovatelskou službou "Stromovka".[45]

Knihovna

V budově obecního úřadu se nachází místní knihovna, která má ve svém fondu přibližně 13 000 knih.[46]

Starý hřbitov

Hřbitovy

Lipnice nad Sázavou má dva hřbitovy. Prvním je starý hřbitov, který je pod Bílou věží a už se na něm nepohřbívá. Na tomto hřbitově je i hrob Jaroslava Haška. Kromě něj je na hřbitově Pomník obětem první světové války, Pomník obětem druhé světové války a hrob obětí druhé světové války. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1952, kdy byl zřízen nový hřbitov.[47] Ten se nachází jihozápadně od centra obce při silnici III/34763 v blízkosti fotbalového hřiště.

Muzeum Jaroslava Haška

Související informace naleznete v článku Památník Jaroslava Haška.

Muzeum Jaroslava Haška bylo zřízeno v domě, který Hašek zakoupil po svém příchodu na Lipnici. Muzeum bylo otevřeno v roce 1959.

Letní amfitéatr

Letní amfitéatr se nachází v centru obce pod hradem. Je využíván pro konání koncertů, festivalů a divadelních představení. V minulosti se v něm pořádalo i letní kino.[35] K nejznámějším akcím, které se tam pořádaly patří festival Haškova Lipnice, který byl hojně navštěvován zejména v období socialismu, kdy na něm vystupovali nejznámější českoslovenští interpeti. Jeho první ročník byl uspořádán v roce 1958.[48][49] V roce 1988 tam na festivalu Folková Lipnice poprvé od 60. let veřejně vystoupil Václav Havel.[50] Od roku 1994 se tam konal festival Rocková Lipnice, který patřil k prvním porevolučním festivalům v České republice.[19] Poslední ročník se konal v roce 2014.[51] Mezi další festivaly, které se pořádaly v letním afitétru patří Kvílení, Rej noci svatojánské, Rocknářez, Ska-Punk festival, Beltine. [52]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

Další kulturní akce jako České hrady, Lipnické hradovánky, Lipnický mantl, sraz Velorexů, noční prohlídky aj. se konaly či konají na hradě.

V současnosti se v obci pravidelně pořádají tyto akce:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lipnici nad Sázavou.

Sochařská díla v okolí

V okolí Lipnice se nachází zatopené žulové lomy. Ve skálách nad lomy byly sochařem Radomírem Dvořákem v letech 200507 vytesány tři reliéfy, ironicky nazvané Bretschneidrovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči. V roce 2013 k nim přibyla podobizna Jaroslava Haška, nazvaná dle stejnojmenného protiválečného románu a umístěná na loučce u křižovatky silnice mezi Lipnicí a Dolním Městem. Dohromady tyto monumenty tvoří tzv. Památník národního odposlechu. V roce 2015 vytvořil stejný autor Monument Omen Nomen, který je umístěný u areálu firmy Granit Lipnice.[57]

Sport[editovat | editovat zdroj]

V obci je fotbalové hřiště, asfaltové hřiště, hřiště na školní zahradě, dětské hřiště v blízkosti domova pro seniory a sokolovna. Dále jsou v areálu rekreačního zařízení Parlamentu ČR tenisové kurty, které ale nejsou pravidelně přístupné veřejnosti.

Cvičení sokola na nádvoří hradu před rokem 1913.

Sokol

Sokol byl v obci založen v srpnu roku 1908. Prvním starostou byl Josef Raidl. Místní sokolové se nevěnovali pouze tělovýchovné činnosti, ale zapojovali se i do dalších činností např. vybudovaní pomníku Jana Husa v roce 1919 či pomníku obětem první světové války nebo hraní divadla. Zpočátku sokolové cvičili v sále v hospodě nebo na nádvoří hradu. S přibývajícím počtem členů i návštěvníků cvičení se staly tyto prostory nevyhovujícími. Proto sokolové začali v roce 1922 pracovat na vybudování letního cvičiště. K tomuto záměru jim majitel lipnického panství Trautmansdorf daroval pozemek pod hradem o velikosti 53 arů. V místě se dnes nachází letní amfiteátr. Cvičiště bylo dokončeno v roce 1925. V roce 1937 se začala v Lipnici stavět sokolovna. V roce 2008 byl ke 100. výročí založení spolku vybudován památník, který je umístěn před sokolovnou.[58]

Pod hlavičkou sokola působí v obci také fotbalový oddíl TJ Sokol Lipnice nad Sázavou, který v roce 2016 působí v okresním přeboru Havlíčkobrodska.[59] V roce 2009 bylo vybudováno nové zázemí u fotbalového hřiště a v roce 2013 prošlo rekonstrukcí také samotné hřiště.[35]

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Lipnice je Základní škola, Základní umělecká škola, Mateřská škola, kamenosochařské učiliště. Dále také nezisková organizace Prázdninová škola, která se zaměřuje na zážitkovou pedagogiku.

Základní škola

Související informace o budově školy (zámku) naleznete v článku Lipnice nad Sázavou (zámek).

Současná budova školy

První školu v obci založil Vilém z Landštejna v roce 1396. V době, kdy Lipnice patřila Trčkům z Lípy byla škola českobratrská. Po roce 1740 probíhalo vyučování ve světnici na radnici až do roku 1787, kdy byla pod hradem postavena nová dřevěná škola, která se dochovala dodnes. V této škole učil i otec Antonína Doležálka. V roce 1811 nechal hrabě Karel II. Josef Palm z Gundelfingenu pro vyučování upravit starou faru. Školu v té době navštěvovali žáci nejen z Lipnice, ale i z Broumovy Lhoty, Dolního Města, Bystré, Kejžlice, Řečice, Svitálky, Vitonína, Volichova a okolních samot. Roku 1857 byla škola rozšířena o další třídu. Po roce 1864 převzala školu obec. Později byla otevřena další třída v budově radnice. Tento stav byl nevyhovující a proto byla v letech 1885 - 1887 postavena nová školní budova. Cena nové školy byla 18 245 zlatých, na nákladech se podílely také okolní obce Broumova Lhota, Řečice a Volichov. O šest let později byla zřízena 5. třída. Roku 1923 byla zřízena pokračovací živnostenská škola. Již od roku 1917 byla snaha zřídit měšťanskou školu. To se podařilo až v srpnu 1926, kdy byla dokončena přestavba bývalého zámku, který obec odkoupila od Trauttmansdorffů.[60] Později ve 2. polovině 20. století bylo k budově přistavěno nové křídlo a byla zřízena mateřská a základní umělecká škola.[61] ZUŠ má pobočky v Dolním Městě, Krásné Hoře a v Okrouhlici. V roce 1995 byla provedena rekonstrukce původní budovy. V letech 2008-2009 došlo k rozšíření kapacity mateřské školy a zároveň byla zeteplena nová budova. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce kotelny.[35]

Kamenosochařské učiliště

Lom Hřeben (Starý lom)

Výuka byla zahájena v roce 1951, byla zajištěna teoretická i praktická výuka. Zřizovatelem byla oblastní správa Státních pracovních záloh Brno. Roku 1962 se novým zřizovatel stal národní podnik Českomoravský průmysl kamene Hradec Králové a byla navýšena kapacita učiliště výstavbou nové budovy internátu, dílny, garáže a truhlárny. Učni si plnili praxi i v blízkých kamenolomech. Kvůli zlepšení podmínek byl koncem 80. let v Havlíčkově Brodě vybudován nový areál a na Lipnici učni dojížděli pouze na praktickou výuku. Ale už v roce 1990 se výuka opět vrátila zpět na Lipnici. O rok později se sřizovatelem stalo tehdejší ministerstvo stavebnictví následovalo ministerstvo průmyslu a ministerstvo hospodářství. V roce 1996 přešlo středisko pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vlivem klesajícího počtu učňů došlo 1. 7. 2000 ke sloučení se SSŠ, Gymnáziem a VOŠ ve Světlé nad Sázavou, ve středisku na Lipnici zůstala praktická výuka. V roce 2004 došlo ke změně názvu na Kamenosochařské středisko Lipnice a bylo zmodernizováno zázemí. Byly otevřeny nové obory jako restarování a konzervování kamene, umělecké zpracování kovů či vzdělávací program VOŠ - Řízení výroby zpracování kamene.[62][63]

Prázdninová škola

Prázdninová škola se zaměřuje na zážitkovou pedagogiku. Byla založena v roce 1977 a do roku 1989 spadala pod socialistický svaz mládeže. V roce 1990 se osamostatnila. V Lipnici pořádá kurzy v areálu České tábornické unie u lomu Hřeben.[64][65] Autorem objektu je architekt Jaroslav Vaculík.[66]

Náboženský život[editovat | editovat zdroj]

V Lipnici nad Sázavou má sídlo stejnojmenná římskokatolická farnost. Ta spadá pod vikariát Humpolec královéhradecké diecézeČeské provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotné obce, ale také dalších 37 obcí, částí a samot. Farním kostelem je kostel sv. Víta v Lipnici.[67] Během druhé světové války byl za protiněmecké kázání zatčen místní farář Jan Havelka, který podlehl následkům mučení gestapa.[68]

V obci působila i církev československá husitská. Měla zde modlitebnu a na Bílé věži zvoničku.

V 19. a na počátku 20. století působila v Lipnici židovská obec s vlastní modlitebnou. V letech 1830-1896 zde byla vedena i Matrika Židů, poté byla přesunuta do Německého Brodu. Po zrušení místní obce převzala zařízení modlitebny světelská obec.[69][70]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Lipnice v umění[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Panuška

Film[editovat | editovat zdroj]

Hrad Lipnice v Čáslavském kraji z roku 1795

Výtvarné umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Moravec, D., Votýpka, J. (1998): Klimatická regionalizace České republiky. Karolinum – nakladatelství Univerzity Karlovy, vydání 1, 87 s.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://dataz.cuzk.cz/gu.php?1=32&2=11&3=008&4=a&stamp=rxrUpdJoj0b7EBszeYziPRiUl3DaQE4f
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  3. Místopisné rošády v Česku v běhu času: Stalinov, Mrdákov i Sračkov. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  4. Vrátí se Lipnická bible na Lipnici? [online]. 2016-07-29, [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  5. ZAP, Karel Vladislav. Památky archaeologické, Svazky 5–6. Praha : Archeologický ústav CSAV v Akademii, nakl. CSAV, 1863.  
  6. BÍLEK, Tomáš Václav. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. [s.l.] : V komissi u Fr. Řivnáče, 1883. S. 698.  
  7. OBEC: Obec Věž. www.obecvez.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  8. Lipnice. www.euhrady.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  9. Databáze větrných mlýnů. www.povetrnik.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  10. Větrné elektrárny I. – Historie do roku 1975 - TZB-info. oze.tzb-info.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  11. VČE | Skupina ČEZ. www.cez.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  12. a b „Chalupa“ poslanců po 20 letech: Jezdí tam méně, provoz stojí miliony. iDNES.cz [online]. 2015-04-15 [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  13. Lipnice nad Sázavou | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online].  [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  14. Panorama Lipnice [online]. 5/2015, [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.  
  15. Kronika obce Lipnice nad Sázavou. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  16. Odsouzenému exstarostovi Horkému se do vězení nechce [online]. 2016-08-11, [cit. 2016-09-10]. Dostupné online.  
  17. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 556–557.  
  18. DEMEK, Jaromír. Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. Praha : Academia, 1987. 584 s.  
  19. a b c d e f DOLEJŠÍ, Jana. Kvalita života v Lipnici nad Sázavou - kvalitativní výzkum [online]. Brno: MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV, 2014, [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  20. a b c d Mapy.cz. Mapy.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  21. Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE. geoportal.gov.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  22. Katastr nemovitostí Lipnice nad Sázavou, KÚ Lipnice nad Sázavou. regiony.kurzy.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  23. Historie hradu: Z historie obce: Lipnice nad Sázavou. www.lipnicens.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  24. Lipnice nad Sázavou : K - L [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  25. Biochory a bioregiony | Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  26. HOLÁ, Eva; ŠTECHOVÁ, Táňa; MANUKJANOVÁ, Alžběta. Rašeliništní mechorosty Českomoravské vrchoviny [online]. 2016, [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  27. MIG ESP | Klimatické regiony ČR. www.migesp.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  28. Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky (1998) a Quitta (1971). janpivec.wz.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  29. Příloha č. 1 k obecně závazné vyhlášce č. 1/2015, kterou se vydává požární řád [online]. Obec Lipnice nad Sázavou, [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  30. Ostrůvky přírody | Přírodní Humpolec. www.prirodnihumpolec.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  31. a b HANZLÍK, Marek. Upomínka na 120. výročí založení pošty na Lipnici v roce 2007 [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  32. Lipnice nad Sázavou, katastrální území 684198 - katastr nemovitostí. regiony.kurzy.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  33. Kameny a voda I. díl [online]. 1. vyd. Chrudim: 3/2014, [cit. 2016-09-09]. Dostupné online. ISBN 978-80-87883-06-8.  
  34. Podhradí, s.r.o. | BGS Energy Plus a.s.. www.bgs-energy.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  35. a b c d e f g Místní program obnovy a rozvoje venkova, Lipnice nad Sázavou 2016-2020 [online]. Obec Lipnice nad Sázavou, 2016, [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  36. O nás :: SDH Lipnice nad Sázavou. sdhlipnice.webnode.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  37. Rybářský revír - 451 068 - Pstružný potok 1. www.mrk.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  38. Rybářský revír - 453 070 - Pstružný potok 1 P. www.mrk.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  39. Stanovy - sdružení Lipničáci [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  40. KULHÁNEK, Jaromír. Lipnické oběti druhé světové války připomíná nový pomník. Havlíčkobrodský deník. 2015-05-06. Dostupné online.  
  41. Depozitář muzea skrýval dvě opony. Jedna z nich se vrátí domů [online]. 2016-08-29, [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  42. Lipnice nad Sázavou: Hasiči (od 191x do 195x). www.amaterskedivadlo.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  43. Lipnice nad Sázavou: Osvětová beseda (od 195x do 196x). www.amaterskedivadlo.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  44. Lipnice nad Sázavou (Obec, nadř. celek Vysočina, okr. Havlíčkův Brod, Vysočina, Česká republika). www.amaterskedivadlo.cz [online].  [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.  
  45. REGIONVYSOCINA.CZ. Stromovka v Lipnici slouží seniorům. www.regionvysocina.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  46. Obecní knihovna: Lipnice nad Sázavou. www.lipnicens.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  47. Lipnice nad Sázavou | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  48. Letošní Haškova Lipnice navazuje na velkolepou tradici lipnického festivalu [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  49. Historie festivalu Haškova Lipnice | Fotogalerie. www.hasektour.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  50. Lipnice 1988. Václav Havel zde prolomil veřejné mlčení trvající 19 let. iDNES.cz [online]. 2013-05-08 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  51. Rocková Lipnice. Rocková Lipnice [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  52. SVĚTADÍLY.CZ. - Vysočina kraj - Okres Havlíčkův Brod - Lipnice nad Sázavou | Česko na Světadílech. cesko.svetadily.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  53. Vánoční jarmark - 12.12.2015: Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Lipnice nad Sázavou. www.zslipnicens.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  54. Masopust :: SDH Lipnice nad Sázavou. sdhlipnice.webnode.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  55. Mikuláš a čerti :: SDH Lipnice nad Sázavou. sdhlipnice.webnode.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  56. Festival Quijotova šedesátka: Lipnice nad Sázavou. www.lipnicens.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  57. REGIONVYSOCINA.CZ. Monument Nomen Omen mezi Lipnicí a Dolním Městem. www.regionvysocina.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  58. HANZLÍK, Marek. Z historie lipnického Sokola [online]. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  59. TJ Sokol Lipnice nad Sázavou. www.fclipnice.banda.cz [online].  [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.  
  60. HANZLÍK, Marek. Z dějin lipnické školy od počátku v roce 1396 po otevření měšťanské školy (druhého stupně) v roce 1926 [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  61. Základní informace ZŠ: Základní škola: Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Lipnice nad Sázavou. www.zslipnicens.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  62. Historie | Akademie Světlá nad Sázavou. www.akademie-svetla.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  63. KUBÍČEK, Miroslav. Pohled do historie kamenického učiliště v Lipnici n.S.. PANORAMA LIPNICE. ČERVEN 2016, s. 9-11. Dostupné online.  
  64. RIEDL, Jana Šímová, Zbyněk. Prázdninová škola Lipnice. www.psl.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  65. Prázdninová škola Lipnice a zážitková pedagogika. www.horydoly.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  66. Česká tábornická unie. www.tabornici.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  67. KRÁLOVÉHRADECKÉ, Biskupství. Královéhradecká diecéze - oficiální stránky - Diecéze - Diecézní katalog - Farnosti - Římskokatolická farnost Lipnice nad Sázavou. www.bihk.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  68. SALÁK, Jaroslav. JAN HAVELKA – vlastenec, statečný člověk, kněz. PANORAMA LIPNICE. Červen 2016, s. 7. Dostupné online.  
  69. CÁP, Michal. Konec Židovské náboženské obce ve Světlé nad Sázavou [online]. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie, 2008, [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  70. KAŠPAROVÁ, Alena; KAMP, Michal. Židé na Havlíčkobrodsku, Svazek 1. [s.l.] : Muzeum Vysočiny, 2008. 302 s. ISBN 9788025428313. S. 235.  
  71. Vyhledávání | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANZLÍK, Marek; ŠPAČEK Bohumír. Lipnice nad Sázavou na starých pohlednicích. Tváře, 2012. 84s. ISBN 978-80-904970-8-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]