Česká tábornická unie

Česká tábornická unie
Znak České tábornické unie
Motto	příroda, přátelé a mnohem víc...
Vznik	5. září 1990
Právní forma	spolek
Sídlo	Kazašská 1426/6, Praha, 101 00, Česko
Dobrovolníků	přes 4 000
Datová schránka	fx85hwm
IČO	00418056 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na fotografii se nachází banner, kde je vyobrazené logo ČTU v zelenožlutém originálním provedení.

Česká tábornická unie (ČTU) je zapsaný spolek vycházející z tradic českého trampského hnutí, z Woodcraftu založeného Ernestem Thompsonem Setonem a z filozofických myšlenek Henryho Davida Thoreaua. ČTU sdružuje přes stovku tábornických klubů, osad a oddílů z celé České republiky, které provozují celoroční činnost (jako například schůzky přes týden či víkendové výpravy) pro své dětské členy vrcholící vždy letním táborem. Jedná se o sdružení neziskové a nepolitické.

Zaměření

Hlavní náplní činnosti tábornické unie (ČTU) je pobyt, ochrana a poznávání přírody s uplatněním znalosti lesní moudrosti. Organizace učí své členy chování v přírodě, poskytování první pomoci, vzdělává je. Jednou z hlavních zásad vnitřního života ČTU je respekt a úcta k druhému člověku – ať už se jedná o vztah dítě-dítě, dítě – vedoucí či vedoucí mezi sebou. ČTU vede své členy k touze po osobním rozvoji a k osvojování takových životních hodnot jako je pravda, spravedlnost, nesobectví, laskavost, odpovědnost sám za sebe, péče a odpovědnost za slabší, pokora, schopnost omezit se, je-li to potřeba v zájmu ostatních, kritické myšlení a sebediscipnílna (umírněnost).

ČTU dává prostor všem věkovým skupinám, pomáhá jim v uspokojování jejich zájmů a v získávání dalších znalostí a dovedností. Posláním ČTU není něco předepisovat, ale vyjádřit společné potřeby a zájmy tábornických klubů, trampských osad a samotářů. Každý klub a osada je v ČTU samostatnou částí, která si všechny svoje otázky řeší svobodně a samostatně s přihlédnutím k vlastním možnostem a podmínkám.

Historicky bylo velmi důležitou náplní pořádání tábornických škol a tradičních akcí trampského i neorganizovaného hnutí, jejichž součástí bylo zpívání trampských písniček s doprovodem kytar, foukacích harmonik a dalších tradičních hudebních nástrojů. Na tuto praxi navázaly i účast a spolupořadatelství na festivalech trampské hudby, kdysi velmi populární Porty, či novější Brány určené pro děti.^[zdroj?]

Činnost ČTU

Nejčetnější činnost pod ČTU vykonávají dětské tábornické kluby, které pořádají většinou pravidelnou celoroční činnost ve formě schůzek přes týden a výprav o víkendech, stěžejní jsou ale letní tábory. Tábornické kluby a trampské osady pořádají i mnoho jiných aktivit, příkladem mohou být tyto akce:

• Setkání v lesích
• vzdělávací kurzy pro vedoucí a instruktory
• Kurz přežití 196 hodin
• dětská hudební soutěž Festival Brána
• okresní kola festivalu Porta^{[ve zdroji nenalezeno]}

Historie

Česká tábornické unie postupně vznikala na půdě Československého svazu mládeže (ČSM). Jako samostatná organizace vznikla 30. března roku 1968, následně 18. listopadu byla zaregistrována u Ministerstva vnitra. Dalo by se ale říct, že proces formování jejího vzniku započal už v roce 1963, kdy Vlastimil „Vlasta” Snopek předložil koncept tábornických škol, jehož cílem bylo systematické vzdělávání vedoucích a sjednocení metodiky práce s mládeží v oblasti pobytu v přírodě. Navrhovatelé konceptu tábornických škol však v procesu posuzování čelili mnoha překážkám, vytýkána byla například samoúčelnost výcvikových prvků a apolitický přístup. Ústřední výbor ČSM žádal o předložení textů přednášek, rozšíření o politickovýchovné přednášky, používání svazácké symboliky a využití svazáckého tisku. Avšak splnění těchto požadavků bylo kolektivem autorů návrhu konceptu tábornických škol zamítnuto, načež pracovníci Ústředního výboru ČSM ustoupili. Nakonec bylo požadováno pouze používání symboliky státní vlajky.

První běhy tábornických škol se uskutečnily v roce 1964 a postupně se rozšířily i na krajskou a oblastní úroveň (Stránský 2008). Na tuto činnost navázalo zakládání tábornických klubů, jejichž poslání a zásady byly formulovány v polovině 60. let. Kluby rozvíjely turistickou a tábornickou činnost, včetně pěších a vodáckých výprav, sportovních aktivit a praktických dovedností spojených s pobytem v přírodě.

V roce 1966 proběhlo první, doposud tradiční “Setkání v lesích”. Tento rok je významný i vydáním knihy Tábornická škola ČSM, jenž obsahuje metodické zásady, vzorový program ústřední tábornické školy, praktické a teoretické znalosti o táboření a historii o vývoji tábornictví (Snopek 1966). Fenomén tábornictví byl oficiálně na vzestupu, o čemž svědčí rok 1967, kdy proběhl celostátní aktiv táborníků, kde se součástí ČSM stal nově zvolený Ústřední štáb tábornictví.

Na konci března 1968, v období pražského jara, proběhlo jednání představitelů ČSM, na němž zazněla kritika dosavadního fungování svazu a požadavky na větší samostatnost jednotlivých zájmových proudů. K vystupujícím patřil i Jan „Žanek“ Hochman. Dne 30. března 1968 následně Ústřední štáb tábornictví rozhodl o oddělení od ČSM a o založení samostatné organizace Československá tábornická unie, přičemž bylo zároveň rozhodnuto o svolání prvního sněmu, kde se Jan „Žanek" Hochman, stal náčelníkem. Tímto krokem se hnutí oddělilo od struktur ČSM a zahájilo činnost jako samostatný subjekt. Organizace následně stála u přerodu z ČSM na Sdružení organizace dětí a mládeže ČSR, kde patřila mezi zakládající členy.^[zdroj?]

Česká tábornická unie rozkvétala, počty členů a akcí rostly. Organizace svým členům nabízela širokou škálu aktivit, mezi které kromě táborů a tábornických škol patřily lyžařské školy, vodácké školy, sportovní turnaje, vandry, potlachy, hudební festivaly, zahraniční výjezdy a expedice. Když v srpnu 1968 došlo k okupaci vojsky Varšavské smlouvy, čelní osobnosti tehdejší ČTU se i s dalšími členy zapojili do odboje, ať už v rámci podpisových akcí, distribuce letáků, ničení propagandistických letáků, přerušování kabelového spojení, převracení ukazatelů lokalit a dalších sabotážních činnostech. Dále Dále zajišťovali spojení a spolupráci mezi jednotlivými skupinami odporu, a to třeba improvizovaným vysíláním. Nejvyšší rada ČTU také rozeslala dokument Výzva Nejvyšší rady Čs. tábornické unie všem svým členům a milovníkům přírody, ve kterém byl vyjádřen dík za dosavadní práci a také výzva k obnovení veškeré tábornické činnosti, pokud byla posledními událostmi narušena. Zpráva dále apeluje na členy, aby byli obezřetní vůči nebezpečí a nabídli svou pomoc orgánům lesní správy při ochraně přírody, odstraňování škod v lesních porostech a zajištění péče o volně žijící zvěř před zimním obdobím.

I když se Česká tábornická unie snažila a nadále zůstávala velice aktivní ve své činnosti, okupace přinesla upevnění komunistického režimu cílící k tvrdé politické kontrole a potlačení demokratizačních snah. Táborníkům, skautům a woodcrafterům byla kousek po kousku ubírána svoboda. Netrvalo dlouho a v roce 1970 v období normalizace pod vedením KSČ byla organizace jako samostatná zakázána. Některé kluby pak pokračovaly ve své činnosti pod hlavičkou státem povolených organizací, jiná uskupení fungovala bez jakéhokoliv zastřešení.

Krátce po sametové revoluci, 27. ledna 1990, bylo sdružení obnoveno na Valné hromadě konané v Praze. Následně 29. června 1990 proběhl sněm, na kterém se odhlasovalo vedení organizace v čele s Janem „Žankem" Hochmannem.

Od roku 2004 pravidelně a úspěšně obhajuje titul „Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží“.

Symboly ČTU

Znak

E. T. Seton vytvořil v roce 1902 znak pro Woodcraft. Tento znak vyjadřuje dva indiánské symboly. Kruh představující modrou oblohu, neboť zastánci hnutí žijí s touhou žít pod modrou oblohou, v záři slunce. Z kruhu vystupují bizoní rohy (pro indiána byl bizon symbolem duchovní a fyzické síly). Bílá barva štítu je zde symbolem duševní čistoty. Tento znak od začátku dvacátého století přijímaly všechny skupiny hlásící se k myšlence Woodcraftu a nejvíc se rozšířil mezi spoustou trampských osad.

Česká tábornická unie k symbolu lesní moudrosti přidává žluté lemování a písmeno U označující pojem unie obecně jakožto společenství.

Logo

Logo ČTU je modifikací znaku. Tvar loga odkazuje ke znaku Woodcraftu. Oproti znaku je větší důraz kladen na písmeno U, které nejen odkazuje na Unii trampských osad, ale taktéž je jedním z písmen ze zkratky ČTU. Přerušené stránky loga symbolizují svobodu, kterou organizace svým oddílům nabízí.

Organizační struktura

ČTU je registrována jako zapsaný spolek s adresou Kazašská 1426/6, 101 00 Praha 10 – Vršovice. V čele aktuálně stojí náčelnice Mgr. Ing. Renata Švestková, Ph.D. a dvojice místonáčelníků. Náčelník či náčelnice a místonáčelníci jsou voleni na 4leté volební období na celounijním Sněmu. Za nejvyšší orgán platí Sněm ČTU pořádaný každé čtyři roky. Orgánem aktivně činným je Nejvyšší rada ČTU, na které se scházejí čtyřikrát do roka zástupci jednotlivých oblastí, volení představitelé unie a zástupci ústředí. Velké rady jednotlivých oblastí tvoří podpůrný propojovací orgán mezi samotnými členy, Nejvyšší radou a ústředím.

Organizace se člení na pražské ústředí a na 12 územních oblastí, v níž jsou zařazené osady, oddíly a kluby nebo tzv. samotáři, což jsou členové bez žádné klubové příslušnosti. Mezi oblasti patří oblast Beskydská, Chřibsko-Karpatská, Jesenická, Jihočeská, Jižní Morava, Labsko-sázavská, Praha, Severočeská, Střední Čechy-Západ, Velké Lucko, Východočeská a Západočeská. Většinu členstva tvoří děti a mládež s nemalým počtem dospělých dlouhodobých dobrovolníků.

Česká tábornická unie je zakládajícím členem České rady dětí a mládeže (ČRDM), která vznikla v roce 1998.

Odkazy

Externí odkazy

• Web České tábornické unie
• Česká rada dětí a mládeže Archivováno 26. 4. 2007 na Wayback Machine.
• Jihočeská Tábornická Škola Archivováno 10. 2. 2015 na Wayback Machine.
• Web oblasti Jižní Morava
• Web Jihočeské oblasti
• Web oblasti Praha

Autoritní data	NKC: ko2004230759 VIAF: 131839824