Olešná (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olešná
Kaple sv. Floriána, Olešná
Kaple sv. Floriána, Olešná
Znak obce OlešnáVlajka obce Olešná
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0631 569216
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Havlíčkův Brod
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 375 (2020)[1]
Rozloha 6,76 km²
Katastrální území Olešná u Havlíčkova Brodu
Nadmořská výška 538 m n. m.
PSČ 580 01 až 582 41
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Olešná 29
58001 Havlíčkův Brod 1
obec.olesna@worldonline.cz
Starosta Petr Hyrš
Oficiální web: www.obecolesna.cz
Olešná
Olešná
Další údaje
Kód části obce 110299
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olešná (německy Woleschna) je obec v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Žije zde 375[1] obyvatel. Obec se nachází 10 kilometrů severně od okresního města Havlíčkův Brod. Název obce (lidově Volešná) se odvozuje od olší, stromů, které bývaly v této lokalitě obvyklé.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1591, ačkoli vznikla pravděpodobně mnohem dříve. Leží totiž v blízkosti bývalé Haberské stezky, obchodní trasy spojující Kolín a Jihlavu, a právě proto je možné se domnívat, že historie obce zasahuje do doby starší než 16. století.

Oblast severně od Havlíčkova Brodu vlastnili na konci 16. století Trčkové z Lípy, kteří Olešnou (spadající pod panství Světlá nad Sázavou) drželi až do roku 1634, kdy byl jejich majetek zabaven císařem Ferdinandem II. Olešná byla oddělena od světelského panství a vyčleněna společně s okolními obcemi pod nové panství Habry, které získal císařský generál Reinhard z Walmerode. Jeho syn část statku (Olešnou, Horní a Dolní Krupou) prodal v roce 1651 Janu Menclovi z Bernfeldu, ten zase Hendrychovi mladšímu z Levenfelsu, od nějž statek získala dcera, která si ho odnesla jako věno při sňatku s členem rodu Senovců z Ungervertu. Tento rod pak Olešnou držel až do roku 1830, po zrušení panství v roce 1848 se obec stala součástí okresu Německý Brod.

I přes rozsáhlou rekatolizaci po třicetileté válce se v Olešné tajně udrželo evangelické vyznání, k němuž se zdejší obyvatelé přihlásili za josefínských reforem na konci 18. století. V obci tak vedle sebe žili katolíci a evangelíci – na rozdíl od jiných obcí ve shodě, nedocházelo k vzájemnému napadání a nevraživosti. Tato shoda se v obci projevovala i po I. světové válce, kdy zdejší zemědělci založili sdružení soukromníků, které například postavilo ve spodní části obce lihovar, byla s jeho pomocí provedena elektrifikace, zaveden vodovod a podobně.

V průběhu německé okupace za II. světové války se v okolí Olešné hojně vyskytovaly partyzánské skupiny, neboť se u obce nacházelo německé cvičné letiště. Tyto skupiny se usazovaly na samotách kolem obce, především na Krátech mezi Olešnou a Horní Krupou. Jinak válka Olešnou příliš nepoznamenala, až v květnu 1945 došlo ke dvěma významnějším událostem. 6. května projížděli obcí Němci, kteří začali střílet do vyvěšených československých vlajek, a 9. května tudy prchal transport Němců, na který kdosi vystřelil, což mělo za následek šarvátku, při které zemřelo 20 Němců a několik ruských vojáků. Ti všichni byli pohřbeni v okolí Olešné, především mezi Olešnou a Skuhrovem.

Největší ránou pro obec nebyly obě světové války, ale kolektivizace, která probíhala v 50. letech. Olešenští se dlouho bránili vzniku jednotného zemědělského družstva v obci, protože zde byla řada větších i menších sedláků. Nakonec v roce 1957 k založení družstva přece jen došlo a jednotliví sedláci byli přesvědčováni, aby do něj vstoupili. Když se to příliš nedařilo a družstvo mělo špatné hospodářské výsledky, začalo docházet k dodnes nevysvětleným požárům hospodářských budov ve vsi. To vedlo k odsouzení osob, které se komunistickému režimu nehodily. Protože padly vysoké tresty, další kolektivizace proběhla již v klidu a bez protestů. V současnosti družstvo v Olešné hospodaří pod správou společnosti Solmilk, je v něm zaměstnána velká část zdejších obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Olešné[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 464 511 442 443 425 433 376 343 323 286 303 306 302

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V centru obce se nachází nově opravená kaple zasvěcená svatému Floriánovi, patronu hasičů. U silnice č. I/38 je pak umístěna druhá kaple. V katastru obce najdeme několik křížů, vystavěných především v druhé polovině 19. a na počátku 20. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 556–557. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Drašner: Ohně na Vysočině. Obec Olešná 2002, 1. vydání, bez ISBN

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]