Bezděkov (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bezděkov
budova obecního úřadu v Bezděkově

budova obecního úřadu v Bezděkově

znak obce Bezděkovvlajka obce Bezděkovznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0631 548430
kraj (NUTS 3): Vysočina (CZ063)
okres (LAU 1): Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností: Chotěboř
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Bezděkov u Libice nad Doubravou
katastrální výměra: 5,35 km²
počet obyvatel: 261 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 433 m n. m.
PSČ: 583 01
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 3
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Bezděkov 56
58301 Chotěboř
starosta / starostka: Zdeněk Dvořák
Oficiální web: bezdekovobec.cz
E-mail: oubezdekov@seznam.cz

Bezděkov
Red pog.svg
Bezděkov
Zdroje k infoboxu a částem obce

Bezděkov (německy Besdiekow) je obecokrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Nachází se na území CHKO Železné hory. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 242 obyvatel. Severně od Bezděkova protéká potok Cerhovka, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Bezdiekow (1544), na Bezděkově (1615). Místní jméno znamenalo Bezděkův (dvůr)[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1544. Existují však nepotvrzené zprávy, že zde stála od starodávna tvrz, což by nasvědčovalo tomu, že měla obec držet ochranu nad středověkou Libickou stezkou spojující Čechy a Moravu. Název, původně Bezdiekow pochází buď ze spojení „bzděti ohněm a dýmen“ - od ochranného charakteru obce, anebo spíše od jména Bezděka.

Bezděkov patřil k Předboři. V roce 1563 dělil předbořský statek Petr z Předboře mezi čtyři bratry a dva mladší z nich - Aleš Předbořský a Jindřich Předbořský dostali Bezděkov, srub na místě staré tvrze, a dále Lhotu Nadobovu (později Hařilova Lhotka), Kroměšín a Plhov. Majetek byl ale hodně zadlužen a ještě byl Jan Předbořský z Předboře odsouzen v roce 1623 za odboj a vystěhoval se.

Obec získal jeho strýc Albrecht Hyldebrant Lukavský z Lukavice. Během třicetileté války byla ves několikrát pustošena a tak byla tvrz a ves v roce 1650 syny Albrechta prodána i s okolními vesnicemi Kroměšín, Plhov, Štěpánov, Hařilova Lhotka, Malochyně a Křivá paní Evě Kustošové na Horním Studenci. Tím byly statky spojeny a tvrz v Bezděkově úplně zaniká. Další osudy obce jsou součástí osudů Horního Studence.

Po vzniku samospráv patřila obec k okresu Chotěboř. V roce 1950 došlo ke změně názvu na Bezděkov u Libice nad Doubravou, který však není běžně používán. V roce 1961 pak došlo ke změně okresu na větší Havlíčkův Brod.

Školní docházka byla od roku 1783 zajišťována ve škole v Libici nad Doubravou a díky velkému počtu obyvatel začátkem 20. století (kolem 630 obyvatel) zde vznikla dvoutřídka. Velké zásluhy na tom měl hejtman Rudolf Seichert.

Na návsi stojí dřevěná zvonička a křížek z roku 1886.

Dobře zde funguje místní TJ Sokol Bezděkov, který pořádá volejbalové závody pro družstva z celého kraje Vysočina. Dále je zde i Sbor dobrovolných hasičů a veřejná knihovna.

V letech 1961-1976 nesla název Bezděkov u Libice nad Doubravou. Od 20. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 část obce Libice nad Doubravou, od 24. listopadu 1990 samostatná obec. [2]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Katastrem protéká potok Cerhovka, na níž se rozkládá rybník Lhotka. obcí protéká potok Bezděkovka, která se vlévá do Cerhovky. Cerhovka se poté severozápadně vlévá do Doubravy. Nejvyšší bod katastru, Na kopaninách, se nachází na západní hranici v nadmořské výšce 503 metrů.[3] Část území přírodní rezervace Mokřadlo[4] a CHKO Železné hory[5] zasahuje i do katastru Bezděkova.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 28 domech 161 obyvatel. 161 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 144 římských katolíků a 17 příslušníků Církve československé husitské.[6]

Vývoj počtu obyvatel Bezděkova[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 435 408 416 411 432 432 360 293 315 290 264 256 235

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

V letech 2006-2010 působil jako starosta Bohumil Marek. V letech 2010–2014 byl starostou Jaroslav Stehno, od roku 2014 funkci vykonává Zdeněk Dvořák.

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008. V červeno - zeleně polceném štítě znaku se vpravo nachází stříbrný mořský pes se zlatým jazykem, vlevo zlatá sedmihrotá hvězda. Vlajku tvoří červený žerďový pruh široký třetinu délky listu a tři vodorovné pruhy, zelený, žlutý a zelený. V červeném pruhu bílý mořský pes se žlutým jazykem. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[8]

Významní rodáci a občané[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

  • Bezděkov
  • Hařilova Lhotka
  • Štěpánov

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha : Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 66-67.  
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 38.  
  3. Bezděkov [online]. ČÚZK, 2016-01-01, [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.  
  4. Mokřadlo [online]. AOPK ČR, 2016-01-01, [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.  
  5. Mokřadlo [online]. AOPK ČR, 2016-01-01, [cit. 2016-03-08]. Dostupné online.  
  6. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 21.  
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–551.  
  8. Udělené symboly Bezděkov [online]. 2008-10-22, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]