Přeskočit na obsah

Skuhrov (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skuhrov
Kostel svatého Mikuláše
Kostel svatého Mikuláše
Znak obce SkuhrovVlajka obce Skuhrov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel320 (2025)[1]
Rozloha4,99 km²[2]
Katastrální územíSkuhrov u Havlíčkova Brodu
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ582 41
Počet domů105 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSkuhrov 48
582 41 Skuhrov u Havlíčkova Brodu
starosta.skuhrov@seznam.cz
StarostaLukáš Blažek
Oficiální webwww.skuhrov-hb.cz
Skuhrov
Skuhrov
Další údaje
Kód obce569470
Kód části obce149039
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skuhrov (německy Skuchrow) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 320[1] obyvatel. Nachází se přibližně devět kilometrů severozápadně od Havlíčkova Brodu v oblasti Českomoravské vrchoviny, v nadmořské výšce kolem 500 metrů. Skuhrov je součástí mikroregionu Podoubraví a spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod. Historie obce sahá do první poloviny 14. století, což dokládají první písemné zmínky a existující historické památky, mezi které patří zejména gotický kostel svatého Mikuláše. Obec poskytuje základní občanskou vybavenost včetně základní školy.

Vznikla pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století při tzv. Haberské stezce, která byla významnou obchodní cestou spojující oblast Čáslavska a Havlíčkobrodska se stříbrnými doly v Německém Brodě. První písemná zmínka o Skuhrově pochází z roku 1352,[4] kdy zde již stál kostel a farní úřad.

Ve středověku byla obec součástí panství Lipnice, poté patřila k panství Světlá nad Sázavou a od roku 1636 až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 k panství Habry. Název obce je vykládán různě, mimo jiné i podle slova „skuhrání“, snad s narážkou na tehdejší neúrodnost půdy ve vyšší nadmořské výšce. K původnímu Skuhrovu náležely i okolní osady Huntířov, Alšovice a Splzov; Alšovice se osamostatnily v roce 1950 a Splzov později.

Od poloviny 16. století se v oblasti rozvíjelo drobné sklářství. Vyráběly se zde především skleněné kamínky, korálky a drobné ozdobné prvky, často v domácích dílnách nebo v tzv. driketách, z nichž první byla v Huntířově postavena roku 1865.

Ve 20. století prošel Skuhrov významným technickým a společenským rozvojem. Roku 1934 zde byla zřízena dětská poradna, v roce 1940 bylo zavedeno telefonní spojení. V letech 1949–1952 byla vybudována silnice Jistebsko–Splzov, roku 1951 zahájeno autobusové spojení a v roce 1959 postavena první autobusová čekárna. V poválečných letech vznikla Osvětová beseda, místní rozhlas a rozhlasový kroužek, byla rozšířena knihovna (založená roku 1945), která v roce 1957 získala ocenění „Vzorná lidová knihovna“. V 50. letech byla vybudována požární nádrž v Huntířově, využívaná i jako koupaliště, uvedená do provozu roku 1959 a v letech 1968–1969 prošla první velkou opravou.

Správně byl Skuhrov po roce 1850 zařazen do okresu Čáslav, od roku 1950 spadá do okresu Havlíčkův Brod. Dnes má obec rozlohu přibližně 5 km².

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu 2025 měla obec Skuhrov v okrese Havlíčkův Brod celkem 320 obyvatel. Počet obyvatel zde v posledních letech mírně roste – v roce 2021 žilo ve Skuhrově 282 osob, v roce 2023 pak 299 a k počátku roku 2024 již 310 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 2021 bylo ve Skuhrově 148 mužů a 142 žen. Věková struktura obyvatelstva byla následující: 54 dětí ve věku do 15 let, 189 osob v produktivním věku (15–64 let) a 47 seniorů ve věku 65 let a více. V témže roce bylo 288 obyvatel státními občany České republiky a dva obyvatelé měli jinou státní příslušnost. Z hlediska národnosti se 216 osob přihlásilo k české národnosti, jeden obyvatel k moravské a šest osob uvedlo jinou nebo neuvedlo žádnou národnost. Podle údajů obecního úřadu činil k počátku roku 2024 průměrný věk obyvatel 34,5 roku.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 362 374 346 341 371 341 314 285 313 293 251 259 249 251 290
Počet domů 44 46 46 47 52 54 69 76 73 77 66 77 85 91 105

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.[7]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Základní škola ve Skuhrově byla založena již v roce 1727, tehdy jako farní škola, jejímž prvním známým učitelem byl Leopold Gron (1727–1740). Původní dřevěná budova byla v roce 1819 nahrazena kamennou a od 19. století sloužila žákům z okolních obcí, jako jsou Olešná, Radostín, Sedletín, Veselá či samoty Červený Důl a Kopaniny; některé obce později, v roce 1823, byly odloučeny. K roku 1873 bylo zapsáno na školu více než 150 dětí, přičemž druhá třída byla přistavěna až v roce 1878. V současné době je škola chloubou obce – v roce 2016 prošla kompletní rekonstrukcí a modernizací, včetně přístavby moderních učeben a nové tělocvičny zkolaudované 14. října 2020, kterou projektoval Ing. Dušan Chlad po získání dotace od Ministerstva pro místní rozvoj. Škola poskytuje základní vzdělávání přibližně 50 žákům z obce a okolí, disponuje školní družinou i jídelnou a nabízí mimo jiné každoroční plavecký výcvik. Je zřizována obcí Skuhrov a ředitelkou je Mgr. Pavlína Růžičková.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Obec Skuhrov nabízí několik významných kulturních památek. Dominantou je gotický kostel svatého Mikuláše z první poloviny 14. století s empírovou věží z roku 1811 a barokními interiérovými prvky. U kostela stojí barokní fara z roku 1728, kaple svatého Floriána z roku 1783 a žulový kříž před domem čp. 64, který patří k původním křížům Haberské stezky. Areál doplňuje socha svatého Jana Nepomuckého, hřbitov s litinovým křížem a klasicistní hrobka.

  • Kostel svatého Mikuláše
  • Barokní fara
  • Kaple svatého Floriána
  • Žulový kříž před domem čp. 64
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Hřbitovní part
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Udělené symboly – Skuhrov [online]. 2009-11-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]