Přeskočit na obsah

Lípa (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lípa
Znak obce LípaVlajka obce Lípa
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 179 (2025)[1]
Rozloha14,70 km²[2]
Nadmořská výška505 m n. m.
PSČ580 01, 582 53, 582 57
Počet domů406 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduLípa 93
582 57 Lípa u Havlíčkova Brodu
lipa@hbnet.cz
StarostaJiří Kunc
Oficiální webwww.obec-lipa.cz
Lípa
Lípa
Další údaje
Kód obce569038
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lípa (německy Linden) je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží zhruba šest kilometrů jihozápadně od Havlíčkova Brodu. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351.[4] Z roku 1351 a 1353 je vesnice doložena pod názvem Schonlinden, roku 1383 Krasna Lipa. Jméno Lípa se objevuje v roce 1496, 1544 Lippy a 1629 Przy Lippy. V 19. století bylo používáno jak české jméno Lípa, tak německé Linden.

V průběhu druhé světové války nechala Ústředna pro židovské vystěhovalectví na Krausově statku zřídit přeškolovací tábor pro mladé židovské muže s kapacitou 400 míst. Mladí Židé se zde měli podle nacistických úřadů naučit pracovat v zemědělství a „přivyknout disciplíně“, byli však také nasazeni při „mimořádných úkolech“ (např. při stavbě železnice či odklízení sněhu).[5] Od července 1940 do února 1945 jím prošlo 1353 lidí, většina z nich byla poslána do Terezína a jiných táborů. Mezi známými vězni byl operní pěvec Karel Berman, divadelník Gustav Schorsch či pozdější předseda ČSBS Oldřich Stránský.[6] Odhaduje se, že přežilo jen sto osob.[7] Na budově v místě někdejšího tábora je umístěna pamětní deska s textem: „Zde byl v letech 1941 až 1945 židovský pracovní tábor. Na paměť těch, kteří zde trpěli a nepřežili.“[6]

Obec v roce 2014 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny 2014, tj. konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[8] V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela Bílou stuhu za činnost mládeže.[9] V roce 2016 získala obec nejvyšší ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, tj. Zlatou stuhu.[10] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Diplom za mezigenerační soužití.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 020 1 099 1 038 1 078 1 041 1 105 1 119 954 1 027 931 933 900 1 020 1 084 1 138
Počet domů 145 154 154 161 158 159 182 221 215 215 247 286 324 372 406

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Kochánov a Úhořilka.[14]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2003.[15]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Bohuslava Reynka, Lípa

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 556.
  5. KREJČOVÁ, Helena, a kol. Židé v protektorátu: Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1997. ISBN 80-85270-67-6. S. 123–124.
  6. 1 2 PADEVĚT, Jiří. Nacistický přeškolovací tábor Lípa – Místo, kde si Židé zvykali na život v koncentráku. www.stream.cz [online]. Stream.cz, 2020-12-14 [cit. 2026-04-20]. Dostupné online.
  7. Kolektiv autorů. Havlíčkobrodsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vyd. [s.l.]: Sursum, 1999. 231 s. ISBN 80-85799-62-6. S. 79–81.
  8. MAREŠOVÁ, Dita. Obec Ořechov a místní část Ronov - Vesnice Vysočiny 2014 [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 15. 8. 2014, rev. 15. 8. 2014 [cit. 2014-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  9. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku 2015 Kraje Vysočina je MARTÍNKOV [online]. Kraj Vysočina, 2015-05-27, rev. 2015-05-27 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
  10. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je LÍPA [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
  11. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 239, 591.
  15. Udělené symboly – Lípa [online]. 2003-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]