Skryje (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skryje
Domy na východní straně návsi
Domy na východní straně návsi
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0631 569461
Pověřená obec Golčův Jeníkov
Obec s rozšířenou působností Havlíčkův Brod
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 188 (2020)[1]
Rozloha 4,16 km²
Katastrální území Skryje u Golčova Jeníkova
Nadmořská výška 298 m n. m.
PSČ 582 82
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Skryje 23
582 82 Golčův Jeníkov
obec.skryje@c-box.cz
Starosta Vlastimil Volenec
Oficiální web: www.obec-skryje.cz
Skryje
Skryje
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skryje (německy Skrey) je obec v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Žije zde 188[1] obyvatel. Zajímavostí je, že Skryje leží na pomezí tří krajů: Vysočiny, Středočeského a Pardubického. Skryje mají tři části: Chrastice, Hostačov a vlastní Skryje. V Hostačově se nachází zámek, který byl dříve ve zbídačeném stavu, ale dnes je opravený a slouží jako restaurace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého.[2] Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. V únoru roku 1742 prokazatelně opustil svou vlast a odešel do Münsterbergu s celou svou rodinou nekatolík Jan Šafařík *(1695), jehož otec Martin byl (před svou smrtí) rychtářem ve Skryji pod Jeníkovem v Čechách na panství Strakovém. Jan Šafařík byl v roce 1744 starším sboru v Münsterbergu, kde zemřel 20.5.1771 ve věku 77 let. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik).[3] Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se po 2. světové válce vrátili. Jsou spojeni prostřednictvím Exulant (spolek).

Vývoj počtu obyvatel Skryjí[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 542 459 486 503 441 478 488 405 242 206 227 214 194 192 179

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Rosice si jednou s Chrasticemi vyměnily svůj zvon, ale zvony se v noci vrátily na své místo. Při přeletu se srazily tak prudce, až rosický zvon pukl a musel být přelit.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA: Stručně o pobělohorských exulantech. KALICH, 2005.
  3. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2. S. strana 333 = Jan Šafařík. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]