Krátká Ves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krátká Ves
Kaple v Krátké Vsi
Kaple v Krátké Vsi
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0631 568937
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Havlíčkův Brod
Historická země Čechy
Katastrální území Krátká Ves
Katastrální výměra 5,69 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 138 (2019)[1]
Nadmořská výška 498 m n. m.
PSČ 582 22
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Krátká Ves 1
582 22 Přibyslav
Starostka Mgr. Lucie Hlaváčová
Oficiální web: kratkaves.cz
Email: ou.kratkaves@tiscali.cz
Krátká Ves
Krátká Ves
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krátká Ves (německy Kurzdorf) je obec v okrese Havlíčkův BrodKraji Vysočina. Nachází se při silnici I. třídy 8 km od Havlíčkova Brodu směrem na Svitavy. První zmínka o obci se datuje roku 1303. V současné době je v obci 60 čísel popisných, 15 chat a žije zde 138[1] obyvatel. Je zde prodejna potravin, autoservis a nově zrekonstruovaná restaurace. Nejaktivnější složkou je Sbor dobrovolných hasičů. založen r.1903

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303 kdy 22.ledna prodává majitel Rajmund z Lichtenburka dvůr v Kr.Vsi (vesnice patřila ještě Ronovcům) opatovi sedleckého kláštera a abatyši kláštera v Pohledu. Další listinné doklady r.1308 a 1312 [. Původní název obce byl Dlouhá Ves (Langendorf circa nebo(justa) Belam -r.1308). Od r.1316 celá ves v majetku kláštera v Pohledu (Frauenthal), v urbáři z r.1328 uveden jmenný seznam poddaných včetně desátků. Po zničení kláštera v Pohledu husity se dostává majetek do panských vlastnictví. Teprve po r.1486 král Vl.Jagelonský potvrzuje privilegia obnovenému klášteru v Pohledu. Vrchní panství nad klášterním majetkem ovšem zůstává majitelům panství Polná (od 1486 Jan Boček z Kunštátu a Polné, od r.1597 rod Žejdliců ze Šenfelda jimž byl po rebelii r.1621 zkonfiskován/Rudolf Žejdlic +1623v Polné býv. hejtman stavovských vojsk) Panství v Kr.Vsi přísluší již jen dvůr a část poddaných. Panství Polná a současně příslušející část vesnice se po r.1624 dostává do majetku kardinála Fr.Ditrichštejna, který r.1625 dosazuje jako abatyši Pohledského kláštera svou příbuznou Zuzanu Calvin.

Druhá polovina vesnice se po zničení kláštera v Pohledu a rozchvácení jeho majetků r.1424 nachází až do r.1496 ve vlastnictví rodu pánů z Lipé (Jindřich z Lipé prodává r.1496) Vilémovi z Pernštejna. R.1520 odkazuje Vilém panství synovi Janu z Pernštejna, ten je v r.1530 (12.ledna 1530) prodává městu Něm.Brod, který patřil rodu Trčků z Lípy. Od r.1560 do r.1595 vlastní panství Fr.Thurn (pozdější vojevůdce a vedoucí osobnost Bělohorské rebelie), od r.1595 opět v majetku Trčků. Po povýšení města Něm.Brod na královské město Kr.Ves v majetku města až do r.1731 kdy ji kupuje Josef Ignác Pichmann z Pelhřimova. Ten jej r.1760 prodává baronu z Langendorfu, poté se sňatkem dostává do vlastnictví rodu Šporků až do r.1838 kdy je kupuje Štěpán Langer(pražský měšťan), po jeho smrti dědictvím přechází na rodinu Sajfertů do r.1945 a následně restituce po r.1990. Situace po r.1848 mění postupně majetkovou držbu. [zdroj?] Koncem 18. století se název obce změnil na Kurzlangendorf, později Kurzdorf.

Farou patřila klášterní ves původně do kostela v Pohledu, porozdělení část do kostela v Č.Bělé a část do Pohledu. V r.1853 postavena v Kr.Vsi kaple nejsv.Trojice

Jihozápadně od Krátké Vsi se nachází poutní místo Svatá Anna, které v roce 2011 oslavilo 250 let trvání.

Vývoj počtu obyvatel Krátké Vsi[2]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 306 315 305 265 280 283 274 224 227 189 182 159 144

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 554–555. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]