Přeskočit na obsah

Pohled (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Pohled
Zámek Pohled
Zámek Pohled
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaPohled, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Souřadnice49°36′12,1″ s. š., 15°39′1,8″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky44741/6-303 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Pohled se nachází v obci Pohled v okrese Havlíčkův Brod na pravém břehu řeky Sázavy. Vznikl přestavbou ženského cisterciáckého kláštera Údolí blahoslavené Panny Marie založeného ve 13. století a zrušeného za josefínských reforem. Areál zámku (spolu s přilehlým kostelem) je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Proboštství v Pohledu

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Klášter

[editovat | editovat zdroj]

O úmyslu založení kláštera informuje poprvé listina z 25. května 1265, kdy Ludmila z (Staré) Říše (filia quondam antiqui Witigonis) prodává klášteru v dolnorakouském Zwettlu jisté příjmy ve vesnici Klein Weikersdorf. Touto fundací hodlala své sestře Kateřině pomoci při zakládání nového kláš­tera cisterciaček, který měl být v Čechách nově založen.[2][pozn. 1] Počátky budování kláštera a (podle listiny Smila z Lichtenburka ze 17. října 1267) pravděpodobně i koupě vesnice Pohledu lze zařadit před 18. březen 1267, kdy klášter obdržel od papežského legáta Guida odpustky, přičemž listina hovoří o tamním kostele, založeným již dříve, jako o klášterním. Ze Smilovy listiny je zřejmé, že Uta (Jitka), vdova po Kunovi z Kováně, koupila od bratrů Budislava a Bartoloměje a od Osany, vdovy po jejich dalším bratrovi Bohuslavovi (bývalém purkrabím Smila z Lichtenburka) vesnici Pohled se vším příslušenstvím i s patronátním právem.[3]

Zakladatelky kláštera, sestry Uta, Ludmila a Kateřina, dcery Vítka z Klokot, klášter nazvaly Údolí blahoslavené Panny Marie, latinsky Vallis beatae Virginis[4] (německy Der lieben Frauen Tal, ve zkrácené verzi Frauental či česky Frantál). V roce 1269 potvrdil založení kláštera Přemysl Otakar II., jehož žena Kunhuta Uherská ho vzala pod svou ochranu; totéž učinil roku 1271 pražský biskup Jan III. z Dražic a v roce 1272 i papež Řehoř X.[5] Správou byl nový klášter podřízen konventu Sedleckého kláštera.

Za vlády Oty Braniborského byl klášter vydrancován vojskem, obnoven byl až po roce 1300. Roku 1329 dosud dřevěný klášter vyhořel, jeho obnova, zřejmě již v kamenné podobě, trvala zhruba do roku 1351.[6] Následující období vzestupu kláštera skončilo rokem 1422, kdy jej vyplenila husitská vojska, vypálen husity byl také v roce 1424.[4] Podle místní (málo pravděpodobné) legendy zemřel Jan Žižka i další husité po otráveném jídle od zdejších jeptišek, které se tak mstily za své předchozí hromadné znásilnění.[zdroj?] Další zprávy o pohledském klášteru se datují až k roku 1471, ke znovuobnovení privilegií kláštera došlo 16.října 1486 za vlády Vladislava Jagellonského.[7]

Za třicetileté války klášter zkomíral, navíc byl při švédských vpádech roku 1639 a 1645 vypálen a vyrabován.[8] Následovalo období rozvoje, v letech 1652–1690 byl přestavěn v barokním slohu.[6] Za abatyší Konstancie Marie Marquartové (spravovala klášter v letech 1690–1716) a Kandidy Marešové (1751–1766) došlo v klášteře k další rozsáhlé výstavbě a rozšíření a nákupu dalšího inventáře.[4]

20. března 1782 v 11 hodin dopoledne byl v rámci josefinských reforem klášter zrušen a v Pohledu byla zřízena farnost.[4] V letech 1782-1792 klášter sloužil ještě pražským karmelitkám z kláštera sv. Josefa,[4] které sem dočasně přenesly i uctívané tělo své první převorky, Marie Elekty (poté se odstěhovaly do kláštera v Praze na Hradčanech).[9]

Šlechtické sídlo

[editovat | editovat zdroj]

Protože o koupi zrušeného kláštera nebyl zájem, byl pronajat Joštovi z Jihlavy, který zde provozoval továrnu na sukna.[4] Roku 1807 koupil panství Josef hrabě z Unwerthu († 1822), jehož rodovým sídlem byl Mníšek pod Brdy. Protože neměl s chotí Annou žádné potomky, zdědil panství v roce 1824 jeho synovec Evžen hrabě Sylva Tarouca (1813–1877), který po spojení rodů nesl jméno Silva-Tarouca-Unwerth.[10] Ten provedl zásadní přestavbu šlechtického sídla. Hostil zde také Josefa Mánesa a jeho sestru Amalii.[8]

Na konci roku 1864 hrabě Evžen Unwerth zámek prodal hraběnce Klotyldě z Ditrichštejna (1828–1899), provdané za hraběte Eduarda z Clam-Gallasu. Klotylda Clam-Gallasová zemřela v roce 1899 a panství Polná-Přibyslav s Pohledem zdědily její dcery, které s připojeným panstvím Žďár nad Sázavou spravovaly všechna tři panství společně. Eduardina, provdaná za Johanna Karla Khevenhüller-Metsche, nechala na zámku v Pohledu za první světové války zřídit lazaret pro zraněné vojáky.[8] Po Eduardině smrti v roce 1925 zůstala jedinou majitelkou Klotilda, provdaná za maďarského hraběte Kolomana Festetiče z Tolny. Klotilda, hraběnka Festetičová, obývala zámek až do začátku druhé světové války.[4]

Osudy zámku po roce 1939

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939 byla na zámek uvalena nucená správa, v roce 1945 byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů.[8] Přešel na Národní pozemkový fond v Praze, který na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství přidělil zámek za odhadní cenu 537 000 Kčs obci (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely).[4] Obec Pohled využívala zámek už od roku 1949 jako ZDŠ a po smrti hraběnky Festetičové v roce 1949 až do 80. let i část přízemí jako nájemní byty.[8]

Jako základní škola sloužil zámek až do roku 2006. V roce 2011 byl zámek Pohled po několika letech jednání prodán společnosti H. H. Holding z Frýdlantu na Liberecku vlastněné Petrem Zázvorkou. Obec Pohled zámek musela prodat, protože se před rokem těžce zadlužila při výstavbě nové školy, kdy došlo k tomu, že musela vracet státní dotace.[11][12][13][14]

Nová společnost v zámku provozuje výcvikovou stáj, kovárnu a zahradnictví.[7]

Zámecký park

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Zámecký areál, který je památkově chráněný, se skládá z budovy zámku s uzavřeným rajským dvorem (bývalý klášterní konvent), přilehlé bývalé prelatury, navazujícího kostela sv. Ondřeje, samostatně stojícího proboštství, stájí, sýpky a přírodního parku, který areál obklopuje.[1]

Zámek je jednopatrová čtyřkřídlá budova klasicistně upravená z raně barokního konventu. Rozkládá se na půdorysu písmene H a obklopuje uzavřené nádvoří původního rajského dvora. V přízemí jsou zazděné arkády, do patra vede monumentální schodiště. Se západním zámeckým křídlem dispozičně srůstá pozdně barokní budova bývalé prelatury s volutovým štítem se štukovou dekorací.

K zámku přiléhá gotický kostel sv. Ondřeje, původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vybudován v letech 1265–1277 a po poškození obnoven v 2. polovině 15. století. U kostela stojí osmiboká kaple Všech svatých z roku 1693.

Jednopatrová barokní budova bývalého proboštství byla postavena v letech 1710-14, snad podle návrhu architekta Santiniho.[1][15] Později byla využívána jako fara.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Klášter založily sestry z rodu pánů z Landštejna, tedy dcery zakladatele rodu Vítka z Klokot (Wittigo de Glogkot), syna Vítka z Prčice. Nejstarší jeho dcera paní Ludmila z Lomnice (před 1257–1265) byla provdána za pana Markvarta z Thur (Týnce). Další Vítkovou dcerou byla Gertruda z Lomnice. Následovala Jitka „Jutta“ z Lomnice (?–1267). Ta byla provdána za pan Kunu z Chlumu. Poslední ze sester byla paní Kateřina z Lomnice (?–1265). Kateřina se stala první abatyší a mezi prvními řádovými sestrami jsou jmenovány Gertruda a dcery nejstarší sestry Ludmily paní Alžběta (Eliška) z Hrádku a paní Velena z Hrádku.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-11]. Identifikátor záznamu 157132 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ VOHRYZEK, Stanislav: Založení kláštera v Nové Říši a otázka zakladatelských práv k němu do válek husitských. Časopis Matice moravské 2, 2015, s. 345–372; Týž: Rod pánů z Hrádku, Říše, Starče a Holoubka. Jižní Morava 52, 2013, s. 131–155.
  3. ↑ SRAMEK, Josef. Založení kláštera cisterciaček v Pohledu v kontextu řádového ideálu a fundačních aktivit šlechty v českých zemích 12. a 13. století. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-04-12]. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e f g h Obec Pohled. Historie. www.obecpohled.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ HLOUŠKOVÁ, Helena. historie kláštera v Pohledu. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. svazek č. 15. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, 1999. S. í. 
  6. ↑ a b Hrady.cz. Klášter cisterciaček Údolí Panny Marie s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, Pohled. www.hrady.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Zámek Pohled. www.zamekpohled.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e Mizející památky – Zámky a tvrze. Zámek Pohled. www.mizejicipamatky.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zázrak na Hradčanech. Mumifikované tělo Marie Elekty opouští navždy Prahu. www.pohrebiste.cz [online]. [cit. 2025-09-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zweig VON UNWERTH (In Bearbeitung). die weddigens [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ http://jihlava.idnes.cz/zadluzenemu-pohledu-pristalo-na-konte-6-milionu-jako-zaloha-za-zamek-1gl-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110804_1629213_jihlava-zpravy_bor
  12. ↑ Zámek v Pohledu je konečně prodaný, havlickobrodsky.denik.cz, 9. dubna 2011
  13. ↑ http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/pohled-dostal-dalsi-miliony-za-prodej-zameckeho-arealu-20120726.html
  14. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/187234-prodejem-zamku-se-obec-pohled-vyhnula-exekucim/
  15. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina; LÍBAL, Dobroslav. Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Praha: Unicornis, 1994. 144 s. ISBN 80-901587-1-4. Kapitola Pohled, s. 98–100. 
  16. ↑ Pohled kláštera - Příběhy domů. Brno: Česká televize, 2007. Dostupné online. 
  17. ↑ Zámek Pohled. Gryf. www.zamekpohled.cz [online]. [cit. 2025-09-21]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Eberhard Bahlke a Polívka, Handbuch der historischen Stätten: Böhmen und Mähren. Kröner, Stuttgart 1998, str. 146–147.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pohled_(zámek)&oldid=25288843“