Přeskočit na obsah

Franz Clam-Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz Clam-Gallas
Franz Clam-Gallas v závěru svého života
Franz Clam-Gallas v závěru svého života
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1895 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
Narození26. července 1854
Liberec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. ledna 1930 (ve věku 75 let)
Frýdlant
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
Choť(1882) Marie z Hoyos-Sprinzensteinu (1858–1938)[1]
RodičeEduard Clam-Gallas (1805–1891) a Klotylda z Dietrichsteinu (1828–1899)
Děti1. Christiane (1886–1947)
2. Eleonore (1887–1967)
3. Eduardine (1889–1970)
4. Gabrielle (1890–1979)
5. Marie (1893–1959)
6. Clothilde (1898–1975)
7. Sophie (1900–1980)
Příbuznísestra: Eduardine, provd. Khevenhüller-Metsch (1851–1925)
vnuk: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986)
vnuk: František Schwarzenberg (1913–1992)
vnuk: Radslav Kinský (1928–2008)
vnuk: Václav Norbert Kinský (1924–2008)
vnuk: Franz Karl Auersperg (1935–2008)
pravnuk: Karel VII. Schwarzenberg (1937–2023)
Alma materVídeňská univerzita (právnická fakulta)
Profesepolitik a velkostatkář
CommonsFranz Clam-Gallas
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František hrabě z Clam-Gallasu (německy Franz Joseph Christian Maria Graf von Clam-Gallas, 26. července 1854 Liberec[2] – 20. ledna 1930 Frýdlant) byl český šlechtic a velkostatkář. V rodové tradici byl majitelem velkostatků Liberec, Frýdlant, Grabštejn a Lemberk, dále Clam-gallasovského paláce v Praze a ve Vídni. Byl posledním mužským příslušníkem rodu Clam-Gallasů.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Busta Františka z Clam-Gallasu v parku libereckého zámku

František z Clam-Gallasu byl syn hraběte Eduarda z Clam-Gallasu, rakouského generála pěchoty, a vnuk hraběte Kristiána Kryštofa z Clam-Gallasu, pozemkového vlastníka v severních Čechách, matka Klotylda byla jednou z dědiček vymřelého rodu Ditrichštejnů.

Absolvoval gymnázium na Malé Straně v Praze, poté dva roky studoval práva na univerzitě ve Vídni, další vzdělání si doplnil na zemědělské vysoké škole. Krátce sloužil v armádě, později mimo aktivní službu dosáhl hodnosti rytmistra. Od mládí se částečně podílel na správě rodového majetku, jako samostatné bydlení byl pro něj vyčleněn zámek Grabštejn.

V roce 1879 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1901 se stal tajným radou.[zdroj?] Od roku 1895 byl též doživotním členem rakouské panské sněmovny.[3] V letech 1901–1913 byl za velkostatkářskou kurii poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se angažoval ve Svazu německých velkostatkářů.

Po celý život se věnoval charitě a podpoře různých oblastí veřejného života v severních Čechách, kde byl čestným členem řady spolků. Podle účetnictví správy velkostatků věnoval na darech různým organizacím, institucím a spolkům téměř tři milióny korun.

Za své zásluhy byl v roce 1898 odměněn řádem císaře Leopolda, za aktivity v rámci Červeného kříže za první světové války na Balkáně obdržel bulharský Řád sv. Alexandra (1917), byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Také města Liberec a Hrádek nad Nisou mu udělila čestné občanství.

Přes všechny aktivity v různých sférách veřejného života byl František z Clam-Gallasu především správcem rodového majetku, který převzal po otci v roce 1891. Jednalo se o čtyři velkostatky (Liberec, Frýdlant, Grabštejn, Lemberk), palác v Praze a ve Vídni. Severočeské velkostatky měly rozlohu 31 690 hektarů půdy a Clam-Gallasovi patřilo šesté místo mezi největšími vlastníky půdy v Čechách. Hodnota statků byla počátkem 20. století vyčíslena na více než tři milióny korun s čistým výnosem téměř 400 000 korun ročně. Vzhledem k lokalizaci statků v oblasti Jizerských hor bylo stěžejním předmětem podnikání lesní hospodářství. Kromě toho Clam-Gallas provozoval četné průmyslové podniky jako cihelny, pivovary nebo mlýny. Menší význam mělo zemědělství, kromě toho do výnosu velkostatků spadaly i zisky z podílů na provozování lázní Libverda. Do struktury clam-gallasovských statků významně zasáhla pozemková reforma, jejíž dopady se František z Clam-Gallasu snažil snížit jednáním s četnými úřady prakticky až do své smrti. Po vzniku Československa poskytl svůj pražský palác pro potřeby ministerstva financí, později prodal státu liberecký zámek.

Hrabě František z Clam-Gallasu zemřel 20. ledna 1930 ve věku 75 let na zámku Frýdlant jako poslední mužský potomek rodu Clam-Gallasů. Pohřben byl o týden později za široké účasti veřejnosti v rodové hrobce v Hejnicích.

Rodina

[editovat | editovat zdroj]
Hraběnka Marie von Clam-Gallas, rozená Hoyosová (Sport und Salon, Vídeň, 1913)

Ve vídeňském Votivním kostele se 20. dubna 1882 oženil s hraběnkou Marií z Hoyos-Sprinzensteinu (12. srpen 1858 Horn – 5. leden 1938 Vídeň), dcerou Arnošta Karla hraběte z Hoyos-Sprinzensteinu a Eleonory Idy Marie hraběnky Paarové.[1] Z manželství se narodilo sedm dcer:

Manželka Marie byla poslední, jejíž ostatky byly uloženy v roce 1938 do rodinné hrobky v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Matrika oddaných (Trauungsbuch) 1880–1882, rok 1882, Vídeň (Wien) 09., Votivkirche, sign. 02-01, fol. 12 [online]. Matricula Online [cit. 2026-04-09]. Sbírka matrik, církev římskokatolická. Dostupné online. (německy)
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Liberec
  3. ↑ Clam-Gallas, Franz Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2026-04-09]. Dostupné online. (německy)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15, 33–34. 
  • Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Poslední svého rodu. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), Liberec 2007, s. 261–293 (ISBN 978-80-7372-214-2)
  • SVOBODA, Milan; HEINZL, Jan. Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0. 
  • SVOBODA, Milan. Franz hrabě Clam-Gallas: Obrysy portrétu. Hejnice, Liberec 2019. 167 s. ISBN 978-80-85874-91-4.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franz_Clam-Gallas&oldid=25799766“