V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Radslav Kinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Radslav Kinský

Erb rodu Kinských
Narození 14. června 1928
Chlumec nad Cidlinou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 12. října 2008 (ve věku 80 let)
Žďár nad Sázavou
ČeskoČesko Česko
Manžel(ka) Thamara Amilakvari
Děti Constantin Kinský
Rodiče Zdenko Radslav Kinský a Eleonora Clam-Gallasová
Příbuzní Karel VI. Schwarzenberg
František Schwarzenberg
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radoslav Jiří Kinský, D.Vet., Ph.D. (14. června 1928 Obora-Kněžičky u Chlumce nad Cidlinou12. října 2008 Žďár nad Sázavou), známý jako Radslav, byl český imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie, třetí český velkopřevor Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a čestný a devoční rytíř Maltézského řádu. Pocházel ze starého šlechtického rodu Kinských. Zabýval se získanou specifickou tolerancí, transplantační a reprodukční imunologií.

Příbuzenstvo
manželka Tamara Amilakvari
* 1935
otec Zdenko Radslav Kinský
1896-1975
matka Eleonora, rozená Clam-Gallasová
1887-1967
nevlastní bratr Karel VI. Schwarzenberg
1911-1986
nevlastní bratr František Schwarzenberg
1913-1992
bratr Václav Norbert Kinský
1924-2008
sestra Evženie Klotylda (Génilda) Kinská
* 1925
syn Constantin Kinský
* 1961
syn Karel Mikuláš Kinský
* 1965
děd František Clam-Gallas
1854-1930
babička Marie Hoyos-Sprinzenstein
1858-1938
děd Oktavián Zdenko Kinský
1844-1932
babička Georgine Festetics von Tolna
1856-1934
strýc František Xaver Kinský
1875-1930

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a období před emigrací[editovat | editovat zdroj]

Radslav Kinský se narodil 14. června 1928 na zámečku Obora u Chlumce nad Cidlinou jako třetí potomek a druhý syn Zdenka Radslava Kinského (14. červenec 1896 Chlumec nad Cidlinou1. leden 1975 Řím, pohřben ve Vídni) a jeho manželky (sňatek 7. červen 1921 Praha) Eleonory Schwarzenbergové, rozené Clam-Gallasové (4. listopad 1887 Frýdlant v Čechách - 31. květen 1967 Vídeň, pohřbena ve Vídni), která byla o osm let starší než její muž. Byl bratrem Karla VI. (5. červenec 1911 Čimelice9. duben 1986 Vídeň) a Františka Schwarzenberga (24. březen 1913 Praha9. březen 1992 Unzmarkt, Rakousko) (z prvního manželství matky) a Václava Norberta Kinského (21. březen 1924, Praha - 9. březen 2008 Pugnano, Itálie). Otec Zdenko Radslav podepsal v září 1938 a v září 1939 deklarace české a moravské šlechty na obranu československého státu a národa.

V roce 1945 jako sedmnáctiletý mladík působil v Plzni jako tlumočník u amerického XXII. sboru a vyřizoval záležitosti v rámci Real Transportation Office – organizace, pomáhající v návratu domů válečným vysídlencům. Za studentského pobytu v Paříži v létě 1946 mu byla díky jeho jazykovému nadání československou ambasádou nabídnuta „prázdninová brigáda“ v diplomatických službách.

Během základní vojenské služby v Pardubicích byl v roce 1948 jeho rodině zabaven veškerý majetek. Téhož roku odešli do exilu jeho rodiče, bratr Václav Norbert i sestra Genilda. Po vojně působil ve státním hřebčínu v Chlumci nad Cidlinou, kde „dělal nekvalifikovanou práci“.[1] Jeho žádosti o přijetí na vysokou školu byly zpočátku odmítány. Kinský oslovoval různé vlivné osobnosti včetně prezidenta Antonína Zápotockého, na jehož pokyn byl v roce 1953 přijat na Vysokou školu zemědělskou v Brně. Pracoval také na stavbách mládeže na Ostravsku. V letech 19571958 byl vědeckým pracovníkem Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV v Praze.

V emigraci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1958 dostal povolení k návštěvě kongresu ve Francii, kde se rozhodl zůstat. 29. listopadu 1958 se v Paříží oženil s gruzínskou princeznou Tamarou Amilakvari.

V Paříži pracoval na oddělení imunopatologie nemocnice St. Antoine, od roku 1960 v pozdějším Národním ústavu zdraví a lékařského výzkumu (INSERM). Zůstal zde až do svého odchodu do penze a stal se ředitelem výzkumu. V tomtéž roce pracoval v Edinburghu v týmu Avriona Mitchisona. Jejich práce byla zaměřena na navození tolerance k alogennímu štěpu na kůži kuřete s užitím suspenze červených krvinek jakožto tolerančního činitele. Takto získané poznatky mohly posloužit nejen k přenosu tkáně mezi dvěma kmeny zvířat, ale nalezly uplatnění i v medicíně. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak kromě jiného významně podílel na výzkumu tlumení imunitní reakce organizmů vnějšími zásahy. K výsledkům mnoha výzkumů z oblasti imunobiologie, na kterých Radslav Kinský pracoval, patří imunosupresivní látky a postupy, kterých se užívá v medicíně při transplantacích orgánů a při léčbě imunopatologických onemocnění.

Radslav Kinský se stal jedním ze zakladatelů reprodukční imunologie a zasloužil se o studium transplantační imunologie spolu s Jamesem Howardem a Avrianem Mitchisonem. Spolu s Guy Voisinem, Gopal Gupta a Gerardem Chaouatem propracovával na pařížském pracovišti znalosti o supresorových T-buňkách, informace o síti a vazbách idotypové a placentární imunologické regulace, MHC reskripci, objevoval zákony vrozené imunity a úlohy NK buněk především na animálním, myším modelu.

Ve Francii získal doktorát přírodních věd na Sorbonně a doplnil si vzdělání specializací v oboru imunologie a genetiky. Je autorem řady odborných publikací, absolvoval různé stáže a přednášel po celém světě, mj. na Sorbonně, v Pasteurově ústavu, na univerzitě Duke v Durhamu (USA) a na edinburské univerzitě, dále v Izraeli, v Indii, v Alžírsku atd.[2]

Po návratu do Československa[editovat | editovat zdroj]

V roce 1990 se vrátil do Československa a pracoval v Ústavu péče o matku a dítě v Praze. Roku 1992 mu byl v restitucích vrácen zámek (bývalý cisterciácký klášter) ve Žďáře nad Sázavou, ke kterému patří i zemědělský statek s lesy (5600 hektarů), rybníky (470 hektarů) a polnostmi (180 hektarů). Správa celého majetku byla obnovena k 1. únoru 1993. V roce 1995 získal cenu ministra životního prostředí České republiky. V areálu zámku pořádal mezinárodní symposia reprodukční imunologie.

Radslav Kinský zemřel po dlouhé těžké nemoci na svém zámku ve Žďáru nad Sázavou v neděli 12. října 2008 krátce po půlnoci. Pohřeb se uskutečnil v sobotu 25. října odpoledne ve žďárském konventním kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše. Mši sloužil brněnský biskup Vojtěch Cikrle (* 1946), nekrolog pronesl Karel Schwarzenberg (* 1937). Pohřbu se zúčastil také tehdy bývalý premiér Miloš Zeman (* 1944). V neděli 26. října bylo jeho tělo uloženo do rodinné hrobky při kostele sv. Filipa a Jakuba v Mlékosrbech u Chlumce nad Cidlinou.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Radslav Kinský se 29. listopadu 1958 oženil v Paříži s původem gruzínskou princeznou Thamarou Amilakvari (* 29. červenec 1935 Paříž). Narodili se jim 2 synové:

  • 1. Konstantin Norbert (Constantin Norbert; * 12. 1. 1961 Vincennes)
    • ∞ 31. 10. 1987 Marie de Crevoisier d'Hurbache (* 4. 9. 1963 Salon de Provence), jejich děti:
      • 1. Jan Václav (Jean Venceslas; * 22. 8. 1990 Sévres)
      • 2. Adrien (* 19. 6. 2002 Cormeilles-en-Parisis)
  • 2. Karel Mikuláš (Charles Nikolas; * 20. 1. 1965 Vincennes)
    • ∞ 12. 9. 1990; 28. 9. 1991 Fresnay, Calvados Marie le Henneur (* 5. 11. 1959 Alger), jejich děti:
      • 1. Cyrille (* 28. 7. 1992 Massy)
      • 2. Pauline (* 23. 3. 1995 Verrieres-le-Buisson)
      • 3. Bruno

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Radslav Kinský si zahrál roli majitele zámku v televizním seriálu Detektiv Martin Tomsa s Markem Vašutem v hlavní roli. Byl také všestranným jezdcem, řídil spřežení a aktivně se účastnil parkurových soutěží i dostihů (mimo jiné ve Velké Chuchli).[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [Brož, Ivan: Velké postavy rodu Kinských. Praha, 2001, s. 211.]
  2. [Brož, Ivan: Velké postavy rodu Kinských. Praha, 2001, s. 221. Švoma, Jaroslav – Lopaur, Miloslav – Mikule, Stanislav: Památník k oslavě 400letého jubilea povýšení Žďáru na město. 1607–2007. Žďár nad Sázavou 2007, s. 131. ]
  3. [Vanke, Ondřej: Emeritní velkopřevor českého velkopřevorství J. E. Radslav hrabě Kinský osmdesátníkem. Časopis Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského – Bohemia Reunion 3/2008, s. 5–7.]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Brož, Ivan: Velké postavy rodu Kinských. Praha, 2001.
  • Richter, Karel: Dodatečné přání k životnímu jubileu. Chlumecké listy 38/10, 23. října 2008, s. 12–13.
  • Švoma, Jaroslav – Lopaur, Miloslav – Mikule, Stanislav: Památník k oslavě 400letého jubilea povýšení Žďáru na město. 1607–2007. Žďár nad Sázavou 2007
  • Vanke, Ondřej: Emeritní velkopřevor českého velkopřevorství J. E. Radslav hrabě Kinský osmdesátníkem. Časopis Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského – Bohemia Reunion 3/2008, s. 5–7.
  • Žofka, Rudolf: Kinský. Patnáct let od návratu. 1992–2007. Žďár nad Sázavou 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Velkopřevor Českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského
Předchůdce:
Karel VI. Schwarzenberg
(1911-1986)
19732004
Radslav Kinský
Nástupce:
Václav Bořek-Dohalský
velkopřevor-koadjutor
(1941-2004)