Grabštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o hradu. O vesnici pojednává článek Grabštejn (Chotyně).
Hrad Grabštejn
letecký pohled
Základní informace
Sloh gotika, renesance
Výstavba 13. století
Přestavba 1566–1586
Stavebník Páni z Donína
Současný majitel Český stát
Další majitelé Černousové, Nosticové, Trauttmansdorffové, Clam-Gallasové
Poloha
Adresa Chotyně, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32126/5-4317 (PkMISSezObr)
Web www.hrad-grabstejn.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabštejn, dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein, je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem; je přístupný veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve 2. polovině 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně. Donínové hrad drželi po tři století.

V 15. století, za husitských válek, byl hrad několikrát se střídavými úspěchy dobýván, jednou však odolal i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému místokancléři dr. Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566 – 1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple sv. Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě.[1] Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.

Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünbühelu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmansdorffové. Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad obsadila roku 1645 švédská posádka, a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorffu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiána Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. V roce 1930 zemřel poslední mužský příslušník rodu František Clam-Gallas a hrad a zámek Grabštejn zdědila jeho dcera Marie, provdaná Podstatzká z Liechtensteinu.[2] Komplex využívala spolu s rodinou až do jeho konfiskace na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše v roce 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován.

Ve správě armády[editovat | editovat zdroj]

Roku 1953 se však na zámku usídlila Československá lidová armáda. Po odchodu armády z horního hradu na dolní Nový zámek roku 1973 začala zkáza celého hradu, kdy hrad nemající majitele hodně rychle chátral a během několika let se z něj stala téměř zřícenina. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010, během nich byly původně značné škody postupně zahlazovány. Drobnější opravy a rekonstrukce přetrvávají dodnes.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dnes zámek patří k příkladně restaurovaným památkovým objektům mimořádného významu, postupně jsou veřejnosti zpřístupňovány další části areálu. O obnovu zámku se významnou měrou zasloužil Jan Sedlák, který zastával funkci kastelána v letech 1991-2013.[3]

Ke dni 1. ledna 2014 se funkce kastelánky ujala Iva Bártová.[4]

Dolní zámek a přilehlý park využívá Armáda České republiky k výcviku služebních psů a jako základnu armádních psovodů.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WINZELER A KOL., Marius. Grabštejn zapomenutý a objevený. 1.. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a rozvoj státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s. ISBN 978-80-260-4698-1. S. 32-33. 
  2. BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15. 
  3. Z ruiny vybudoval zase hrad. Po dvaceti letech kastelán Grabštejna končí; idnes.cz, 15.12.2013
  4. Státní hrad Grabštejn má od 1.1.2014 novou kastelánku; npu.cz, 5.1.2014

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Grabštejn – zámek, s. 125–127. 
  • BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. 
  • FUČÍKOVÁ, Eliška, a kol. Státní hrad Grabštejn. Ústí nad Labem: Státní památkový ústav v Ústí nad Labem, 2002. 15 s. ISBN 80-85036-21-5. 
  • KRYPTA, Jan; RICHTEROVÁ, Jana. Opevněné postavení obléhatelů hradu Grabštejn. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica 9. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2004. ISBN 80-86124-45-2. S. 285–290.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek X. Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895. 462 s. Dostupné online. Kapitola Grabštein hrad, s. 225–232. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]