Grabštejn (Chotyně)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Grabštejn
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 127 (2001)
Domů 34 (2009)
Lokalita
PSČ 463 34
Obec Chotyně
Okres Liberec
Historická země Čechy
Katastrální území Grabštejn (3,37 km²)
Zeměpisné souřadnice
Grabštejn
Grabštejn
Další údaje
Kód části obce 53538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabštejn (německy Grafenstein) je malá vesnice, část obce Chotyně v okrese Liberec. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Chotyně. Prochází zde silnice I/35. Je zde evidováno 34 adres.[1] Trvale zde žije 127 obyvatel.[2]

Grabštejn je také název katastrálního území o rozloze 3,37 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o hradu Grabštejn pochází z roku 1286,[4] o obci v podhradí, tehdy německy zvané Grafenthal, pak existuje první zpráva až z roku 1514.[5] Poslední zmínka o Grafenthalu je z roku 1606.[5] Grafenthal je v pramenech uváděn překvapivě jako městečko s vlastním trhem. Předpokládá se proto, že takto bylo obcházeno mílové právo královského města Žitavy, v jehož dosahu ležel blízký Hrádek nad Nisou. Hrádečtí proto pořádali svoje trhy v blízkém a nejspíše velmi malém Grafenthalu, který ležel již za hranicí žitavských výsostných práv. Když městečko Hrádek získalo v roce 1581 vlastní trhové právo, přivodilo to nejspíše také úpadek pro Grafenthal.[5] Obec zanikla patrně za třicetileté války, kdy byl sousední hrad Grabštejn v letech 16451648 obsazen švédskými vojsky. Bývalé městečko Grafenthal již není uváděno ani v tzv. berní rule z roku 1654,[6] je tedy jasné, že již bylo zcela vylidněné a pusté. Nynější ves Grabštejn datuje svůj vznik teprve do doby kolem roku 1700.[7] Za sedmileté války, když Prusové ustupovali z Čech po prohrané bitvě u Kolína, využili v červenci 1757 barokní sýpku v areálu hospodářského dvora jako lazaret pro své raněné vojáky, později okolí sýpky posloužilo jako hromadný hrob pro 700 raněných z habsburského vojska, jejichž lazaret se nacházel v hradě samotném.[8] Zřejmě v roce 1764 vznikla v obci první škola, která po vzniku domovních čísel v roce 1770 obdržela č. p. 15.[9]

Revoluce roku 1848 přivodila zánik tzv. patrimoniální správy, kdy zanikla panství jednotlivých vrchností jako nejnižší správní jednotky a byla nahrazena okresy, reprezentujícími jak státní správu, tak samosprávu. Od roku 1850 připadal Grabštejn pod politický okres Liberec a soudní okres Chrastava. V letech 18501880 byl Grabštejn místní částí obce Oldřichov, v dalších letech fungoval jako samostatná obec.[7] Protože stará škola v obci již nevyhovovala zdravotním ani bezpečnostním limitům, byla opravena a ponechána jako obydlí úředních kočí a namísto ní postavena v letech 18991900 na náklad majitele bývalého panství, hraběte Františka Clam-Gallase, nová budova, č. p. 32, dodnes stojící. Ve škole se však učilo jen do školního roku 1927/28, pak byla uzavřena.[10] Následkem pozemkové reformy byl v letech 19211927 postupně zkonfiskován celý tzv. velkostatek Grabštejn, zbytek původního grabštejnského panství. Hraběnce Marii Podstatzké-Liechtenstein, rozené Clam-Gallas, zbyl v katastru obce jen vlastní hrad a s ním budovy v podhradí se zámkem a okolním parkem,[11] tedy areál dnešní vojenské výcvikové základny psovodů. Její neprovdané sestře Klotyldě, paní na Frýdlantě, zůstal ještě malý pivovar se sousedním hostincem na břehu dnešního Grabštejnského rybníka,[11] německy poeticky nazývaném Gondelteich, doslova "gondolový rybník", po kterém opravdu jezdily veřejné lodičky, a který tvořil spolu s hradem a hostincem oblíbený výletní cíl pro turisty z obou stran hranice. Konec druhé světové války a následný násilný odsun německého obyvatelstva způsobil v životě obce dodnes nezahojený šrám.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spjaté s obcí[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Sedlák (* 1963), kastelán hradu Grabštejn v letech 1992–2013, za jeho působení se hrad pozdvihl z ruiny na evropsky uznávaný příklad citlivě rekonstruované památky

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2001-03-01 [cit. 2001-03-01]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. KÖHLER, Gustav (ed). Codex diplomaticus Lusatiae Superioris I. 2. vyd. Goerlitz: Oberlausitzische Geselschaft der Wissenschaften, 1856. 645 s. Dostupné online. S. 124-125, č. 77. 
  5. a b c SEELIGER, Ernst Alwin. Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1. 1. vyd. Reichenberg: [s.n.], 1936. S. 65. 
  6. RYANTOVÁ, Marie; CHALUPA, Aleš; ČECHURA, Jaroslav (ed.). Berní Rula 8-9, Kraj Boleslavský. 1. vyd. Praha: Státní ústřední archiv v Praze, 2001. 443 s. ISBN 80-85475-79-0. S. 232-249 (Panství Krabštejnský pana pana hraběte z Trauttmonsdorfu). 
  7. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 440. 
  8. WINZELER, Marius a kol. Grabštejn zapomenutý a objevený / Grafenstein - vergessen und wiederentdeckt / Grabštejn zapomniany i odkryty. Redakce Jan Sedlák; překlad Romana Cermanová, Karin Kurek. 1. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a oživení státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s., XVI stran fotografických příloh. ISBN 978-80-260-4698-1. Kapitola MATOUŠEK, Jan, Historie hradu a zámku Grabštejn do r. 1945, s. 8-14, zde s. 12-13. (česky, německy, polsky (zkrácená verze)) Vydání podpořeno z evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Nisa. 
  9. NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku, poplužní dvůr a další vrchnostenské stavby - Archivní rešerše. nevydáno, interní tiskovina. vyd. Ústí nad Labem: [s.n.], 2009. 127 s. S. 91. 
  10. NOVÁ, Eliška. Grabštejn (okr. Liberec) - Areál starého a nového zámku.... [s.l.]: [s.n.] S. 93-94. 
  11. a b Genealogisches Handbuch der gräflichen Häuser, Gräfliche Häuser. 1. vyd. Svazek X. Limburg an der Lahn: Justus Perthes, 1981. Heslo Clam-Gallas. 
  12. KOLEKTIV. Soupis nemovitých kulturních památek okres Liberec, a-le. Příprava vydání Petra Šternová. 1. vyd. Liberec: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Liberci, 2010. 268 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903934-2-4. Heslo Obec Grabštejn, s. 120-128. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]