Gallasové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gallasovský erb - kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích
Gallasové
země České královstvíČeské království České království
Wappen Bistum Trient.png Tridentské biskupství a knížectví
Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
mateřská dynastie Páni z Castel Campo
tituly
zakladatel Odalricus de Campo
rok založení 1163
konec vlády 1757
poslední vládce Filip Josef Gallas
současná hlava není (rod vymřel)
větve rodu
  • Frýdlantská
  • Slezská

Gallasové byli hraběcím rodem pocházejícím z Tridentska (oblast v dnešní severní Itálii). Prvním z rodu, který se v Čechách usadil, byl Matyáš Gallas. Ten sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění (1634), které pomáhal zosnovat,[1] dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.[2] Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal r. 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav Gallas (16711719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.

Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[1], rozená hraběnka z Colonna-Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam.[2], od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[4]

Významné osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Hlavy rodu[editovat | editovat zdroj]

Další členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Panství a statky v Království českém[editovat | editovat zdroj]

Tato výše uvedená čtyři severočeská panství tvořila od r. 1726 nedělitelnou základnu gallasovského dominia, zděděného Clam-Gallasy

Statek v Hrabství Kladském[editovat | editovat zdroj]

Panství a statek ve Slezsku[editovat | editovat zdroj]

Nemovitost v Rakousku[editovat | editovat zdroj]

Panství a majetek v Tridentském biskupství[editovat | editovat zdroj]

  • Palác v Trentu (dnes Thunovský) - (1642-1667)
  • Panství Torre Franca (něm. Freyenthurn) - prodáno 1667
  • Panství Matarello - prodáno 1667

Majetky v Království neapolském[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spříznili se s Ditrichštejny, Harrachy, Lodrony, Gašíny z Rosenbergu, Bruntálskými z Vrbna, pány z Martinic, Mansfeldy a rody Arco a Colonna-Fels

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  2. a b c d ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  
  3. PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují : Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. ISBN není. S. 5.  
  4. a b Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda, [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha : Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5.  
  • SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
  • REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN 978-80-247-4778-1.  
  • SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec : Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
  • TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN 978-80-87275-50-4
  • RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
  • PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
  • BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]