Gallasové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gallasové
země České královstvíČeské království České království
Wappen Bistum Trient.png Tridentské knížecí biskupství
Flag of the Kingdom of Naples.svg Neapolské království
mateřská dynastie Páni z Castel Campo
tituly

zakladatel Odalricus de Campo
rok založení 1163
konec vlády 1757
poslední vládce Filip Josef Gallas
současná hlava není (rod vymřel)
větve rodu
  • Frýdlantská
  • Slezská
Gallasovský erb - kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích

Gallasové byli hraběcí rod pocházejícím z Tridentska (oblast v dnešní severní Itálii).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prvním z rodu, který se v Čechách usadil, byl Matyáš Gallas. Ten sloužil ve vojsku Albrechta z Valdštejna a po Valdštejnově zavraždění (1634), které pomáhal zosnovat,[1] dostal do vlastnictví jeho frýdlantské a liberecké panství.[2] Založil slávu a věhlas rodu v Čechách, protože se stal nejen vrchním velitelem císařských vojsk, ale od španělského a neapolského krále Filipa IV. získal r. 1635 i titul vévody z Lucery, dědičný v mužské linii, který však rod držel mimo španělskou říši jen neoficiálně. Zřejmě nejvýznamnějším[3] členem rodu byl Matyášův vnuk, hrabě Jan Václav z Gallasu (16711719), císařský velvyslanec a místokrál neapolský.

Vedle Frýdlantu, Liberce a roztroušených drobných panství, zejména ve středních a východních Čechách (Smiřice, Hořeněves, Přemyšlení, Klecany, Dolní Neděliště či Bubeneč) jim od roku 1704 patřilo také panství grabštejnské a od roku 1726 panství v okolí zámku Lemberk, které tehdy od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských odkoupil hrabě Filip Josef Gallas.[2] Ten však roku 1757 zemřel a protože neměl žádné mužské potomky, je jeho dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[1], rozená hraběnka z Colonna-Felsu, s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie, provdané svobodné paní z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. K podmínkám však navíc také patřilo, že Kristián Filip sám, jeho bratr Karel Leopold a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[4] Kristián Filip v době úmrtí svého strýce ještě nebyl zletilý (měl 9 let),[2] a regentství za něj vykonávala nejprve teta Marie Anna[1] a poté, do roku 1770 jeho otec, Jan Kryštof Clam.[2], od roku 1759 hrabě. Roku 1768 bylo spojení české větve Clamů s vymřelými Gallasy císařovnou Marií Terezií potvrzeno a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[4]

Významné osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Hlavy rodu[editovat | editovat zdroj]

Další členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Panství a statky v Království českém[editovat | editovat zdroj]

Tato výše uvedená čtyři severočeská panství tvořila od r. 1726 nedělitelnou základnu gallasovského dominia, zděděného Clam-Gallasy

Statek v Hrabství Kladském[editovat | editovat zdroj]

Panství a statek ve Slezsku[editovat | editovat zdroj]

Nemovitost v Rakousku[editovat | editovat zdroj]

Panství a majetek v Tridentském biskupství[editovat | editovat zdroj]

  • Palác v Trentu (dnes Thunovský) - (1642-1667)
  • Panství Torre Franca (něm. Freyenthurn) - prodáno 1667
  • Panství Matarello - prodáno 1667

Majetky v Království neapolském[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spříznili se s Ditrichštejny, Harrachy, Lodrony, Gašíny z Rosenbergu, Bruntálskými z Vrbna, pány z Martinic, Mansfeldy a rody Arco a Colonna-Fels

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  2. a b c d ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24. 
  3. PAVLÍKOVÁ, Jana. Hrad a zámek Frýdlant. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Správa státního hradu a zámku Frýdlant, 2001. 24 s. S. 5. 
  4. a b Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác: Johann Bernhard Fischer von Erlach: architektura, výzdoba, život rezidence: Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007–27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. 
  • SVOBODA, Milan, HEINZL, Jan, Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice: Poutní místo a jeho patroni. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2015. ISBN 978-80-85874-73-0.
  • REBITSCH, Robert. Matyáš Gallas: (1588–1647): císařský generál a Valdštejnův „dědic“. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 399 s. ISBN 978-80-247-4778-1. 
  • SEDLÁČEK, Antonín. Diplomatická činnost Jana Václava Gallase v Anglii v l. 1704–1711. In: Sborník Severočeského muzea = Acta musei Bohemiae borealis. Historia. Liberec: Krajské nakladatelství, 1988. S. 53–70.
  • TREGL, Vladimír, WEISS, Petr, Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Nymburk: pro Národní památkový ústav ÚOP v Liberci vydalo nakl. Vega-L, 2011, 18 s. ISBN 978-80-87275-50-4
  • RESSEL, Anton, Beiträge zur Geschichte der gräflichen Familien Gallas und Clam-Gallas, In Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues XXI, 1927, s. 95-111, (německy)
  • PELLICCIONI, Luciano, Storia della famiglia Galassi di Castelcampo, Roma, 1978, (italsky)
  • BERGER, Theodor, Die Durchläuchtige Welt, Oder: Kurtzgefaßte Genealogische, Historische und Politische Beschreibung, svazek 3, Korn, 1739, 840s., kapitola: Die Grafen von Gallas, s. 58-64 Dostupné online (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]