V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Filip Josef Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Josef Gallas

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
23. leden 1747 – 23. květen 1757
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Štěpán Vilém Kinský
Nástupce František Leopold Buquoy

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
28. březen 1734 – 23. leden 1747
Panovník Karel VI., Marie Terezie
Předchůdce František Josef Czernin z Chudenic
Nástupce Karel Gotthard ze Schaffgotsche

Narození 24. srpna 1703
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 23. května 1757 (ve věku 53 let)
České Budějovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Anna Colonnová z Felsu
Rodiče Jan Václav Gallas
Marie Anna z Dietrichsteinu
Děti bezdětný
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Jan Václav Gallas
1671–1719
matka Marie Anna z Dietrichsteinu
manželka Marie Anna Colonnová z Felsu
1702–1759
švagrová Aloisie, provdaná z Clamu

Filip Josef, hrabě Gallas, vévoda z Lucery, německy Philip Joseph, Graf von Gallas, Herzog zu Lucera, (24. srpna 1703, Praha - 23. května 1757, České Budějovice) byl český šlechtic, nejvyšší dvorský sudí a nejvyšší hofmistr Českého království.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Filip Josef byl synem Jana Václava Gallase a jeho první manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Ditrichštejna (1681-1704). V jeho držení bylo mj. frýdlantské, liberecké a grabštejnské panství, k nimž roku 1726 od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských přikoupil také panství okolo zámku Lemberk.[1] Když roku 1757 zemřel, nezanechal žádné potomky a jeho majetek proto přešel na jeho manželku Marii Annu, hraběnku z Gallasu[2] s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syny její sestry Aloisie z Clamu, jimiž byli Kristián Filip Clam a jeho bratr Karel Leopold. K podmínkám však navíc také patřilo, že oba bratři a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas, k čemuž skutečně došlo spojením obou rodů Marií Terezií v roce 1768.[3]

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

V letech 1719-1725 spravovala rodová panství za nezletilého Filipa jeho babička Johanna Emerenciána (1643-1711). Ta například rozhodla o prodeji vídeňského paláce hraběti z Althannu v roce 1724, na druhou stranu získal rod Gallasů malé panství Skřivany-Žiželice jako dědictví po jejich vrchním správci, Karlu Christianovi Platzovi z Ehrenthalu (1722).

Filip Josef byl jako hlava rodu pánem těchto panství:

Dále držel také dnešní Clam-Gallasův palác v Praze a vévodství Lucera v ApuliiKrálovství neapolském

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. 
  2. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. 
  3. Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné online.