Filip Josef Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Josef Gallas
Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
23. leden 1747 – 23. květen 1757
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceŠtěpán Vilém Kinský
NástupceFrantišek Leopold Buquoy
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
28. březen 1734 – 23. leden 1747
PanovníkKarel VI., Marie Terezie
PředchůdceFrantišek Josef Czernin z Chudenic
NástupceKarel Gotthard ze Schaffgotsche

Narození24. srpna 1703
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí21. května 1757 (ve věku 53 let)
České Budějovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
ChoťMarie Anna Colonnová z Felsu
RodičeJan Václav Gallas
Marie Anna z Dietrichsteinu
Dětibezdětný
PříbuzníKristián Filip z Clam-Gallasu (synovec)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip Josef, hrabě Gallas, vévoda z Lucery, německy Philip Joseph, Graf von Gallas, Herzog zu Lucera, (24. srpna 1703, Praha21. května 1757, České Budějovice[1]) byl český šlechtic, nejvyšší dvorský sudí a nejvyšší hofmistr Českého království.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Filip Josef byl synem Jana Václava Gallase a jeho první manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Ditrichštejna (16811704). V jeho držení bylo mj. frýdlantské, liberecké a grabštejnské panství, k nimž roku 1726 od hraběte Karla Josefa z Bredy za 291 000 zlatých rýnských přikoupil také panství okolo zámku Lemberk.[2] Když roku 1757 zemřel, nezanechal žádné potomky a jeho majetek proto přešel na jeho manželku Marii Annu, hraběnku z Gallasu[3] s tím, že po její smrti (zesnula roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syny její sestry Aloisie z Clamu, jimiž byli Kristián Filip Clam a jeho bratr Karel Leopold. K podmínkám však navíc také patřilo, že oba bratři a všichni jejich potomci si ke svému jménu připojí i jméno Gallas, k čemuž skutečně došlo spojením obou rodů Marií Terezií v roce 1768.[4]

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

V letech 17191725 spravovala rodová panství za nezletilého Filipa jeho babička Johanna Emerenciána (1643–1711). Ta například rozhodla o prodeji vídeňského paláce hraběti z Althannu v roce 1724, na druhou stranu získal rod Gallasů malé panství Skřivany-Žiželice jako dědictví po jejich vrchním správci, Karlu Christianovi Platzovi z Ehrenthalu (1722).

Filip Josef byl jako hlava rodu pánem těchto panství:

Dále držel také dnešní Clam-Gallasův palác v Praze a vévodství Lucera v ApuliiKrálovství neapolském

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Mikuláše v Českých Budějovicích
  2. ČERNÁ, Renata. Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku [online]. Lvová: Státní zámek Lemberk [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24. 
  3. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. Obříství: Obecní úřad Obříství, 2004-06-15 [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  4. Samotný vznik skutečných lázní… [online]. Lázně Libverda: Lázně Libverda [cit. 2013-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.