František Leopold Buquoy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Leopold Buquoy
Erb Buquoyů
Erb Buquoyů

Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci:
13. srpen 1757 – 10. říjen 1767
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Filip Josef Gallas
Nástupce Karel Gotthard Schaffgotsch

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1749 – 1757
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína
Nástupce Karel Gotthard Schaffgotsch

Nejvyšší zemský maršálek Českého království
Ve funkci:
1747 – ?
Panovník Marie Terezie
Předchůdce František Jindřich Šlik (?)

Tajný rada
Ve funkci:
1745 – ?
Panovník Marie Terezie

Český místodržící
Ve funkci:
1740 – ?
Panovník Marie Terezie, Karel Albrecht

Narození 29. listopadu 1703
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 10. října 1767 (ve věku 63 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Gabriela Johanna Hermína z Roggendorfu
Rodiče Karel Kajetán Buquoy
Filipína Alžběta Barbora Pálffyová z Erdödu
Děti Jan Nepomuk Josef
Leopold Albert František
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1763 rakouský Řád zlatého rouna (č. 770)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Leopold Buquoy (29. listopadu 1703 Vídeň10. října 1767 Praha) byl český šlechtic z rodu Buquoyů a držitel vysokých zemský úřadů Českého království.

Původ a život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejstarší syn Karla Kajetána Buquoye (1676–1750) a jeho manželky Filipíny Alžběty Barbory Pálffyové z Erdödu († 1732). Měl dva bratry a dvě sestry.

V roce 1733 se stal přísedícím moravského zemského soudu. V roce 1740 se stal členem českého místodržitelského kolegia. Politickou chybu udělal hned následující rok. Urazil Marii Terezii, když na rozdíl od svého otce a bratra 19. prosince 1741 holdoval bavorskému kurfiřtovi Karlu Albrechtovi.[1] Přesto mu panovnice dokázala odpustit a jeho kariéra se dál slibně vyvíjela. V roce 1745 se stal tajným radou. V roce 1747 byl jmenován nejvyšším zemským maršálkem Českého království, v letech 1749–1757 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka a konečně v letech 1757–1767 nejvyššího zemského hofmistra. V roce 1763 mu byl udělen Řád zlatého rouna.[1]

Majetek[editovat | editovat zdroj]

Otec buquoyský majetek zadlužil tak, že na něj byla uvalena nucená správa. Fideikomisu, jehož podstatu tvořily Nové Hrady a Rožmberk, se ujal František Leopold v roce 1740. V roce 1745 koupil Čížkrajice a statek připojil k novohradskému panství.[2] Ve stejném roce koupil také Certlov (dnes Rybník) a dal tam vystavět zámek.[3] V letech 1747–1754 dostavěl zámek v Libějovicích.[4] Na Malé Straně v Praze nechal vybudovat Buquoyský palác včetně oranžerie a fíkovny, kde je od roku 1919 sídlo francouzského velvyslanectví. Na Smíchově zakoupil Dientzenhofferův letohrádek, později zvaný Bukvojka, v současnosti je znám jako Portheimka.

Několikrát byl jmenován nuceným správcem zadlužených panství. Týkalo se to např. Fürstenbergů, Kolovratů nebo Kinských.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. července 1735 se oženil s Gabrielou Johannou Hermínou z Roggendorfu (4. březen 1717 – 27. prosinec 1790). Narodilo se jim devět dětí:[5]

  • 1. Maria Anna (* 1736, † mladá)
  • 2. František de Paula (* a † 28. 8. 1737)
  • 3. Marie Walpurga (17. 12. 1738 – 1762)
    • ∞ František Karel Bořita z Martinic (6. 9. 1733 – 29. 11. 1789)
  • 4. Karolína (Charlotta) (17. 1. 1740 – 1802)
    • ∞ Filip (František) z Riesenfelsu
  • 5. Jan Nepomuk Josef (28. 6. 1741 Praha – 12. 4. 1803 Praha)
    • ∞ (9. 4. 1765) Marie Terezie Paarová (3. 5. 1746 – 21. 5. 1818)
  • 6. Marie Ernestina (6. 11. 1742 –1816)
    • ∞ František Antonín Novohradský z Kolovrat († 1802)
  • 7. Leopold Albert František (11. 12. 1744 Nové Hrady – 18. 7. 1795)
    • ∞ (30. 4. 1778) Adélaide Jeanne z Preudhoumme d'Ailly de Nieuport (11. 10. 1757 – 1830)
  • 8. Josef Erasmus Adalbert (22. 4. 1746 – 17. 9. 1772), kanovník v Eichstättu
  • 9. Marie Gabriela (21. 9. 1750 – 1754)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 384–385. 
  2. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 51. 
  3. Hrady, zámky a tvrze 5, s. 170
  4. Hrady, zámky a tvrze 5, s. 122
  5. MAREK, Miroslav. Rodokmen Buquoy 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-11 [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Praha: Libri, 2008. 448 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 384–385. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]