Filip František Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip František z Gallasu
Narození1665
Úmrtí1730 (ve věku 64–65 let)
RodičeAntonín Pankrác Gallas
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip František, hrabě Gallas, vévoda z Lucery, německy Philip Franz, Graf von Gallas, Herzog von Lucera (*1665; † 4. prosince 1734, Nisa),[1] byl český šlechtic, poslední příslušník slezské větve rodu Gallasů a zemský hejtman vratislavských knížat-biskupů v Knížectví niském.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem marnotratného Antonína Pankráce Gallase, který upadl do dluhů, do exekuce a musel prodat všechny své české i tridentské statky. Filip byl zřejmě vychováván spolu se svými bratranci, Janem Václavem a jeho bratry, se kterými ho pojily časté kontakty a snad i přátelství.[2] Po roce 1682 se oženil s hraběnkou Annou Carolinou z Mansfeld-Vorderortu, ovdovělou svobodnou paní Žerotínovou (* asi 18. srpna 1647, Vídeň;[1]19. srpna 1712, Nisa),[3] dcerou polního maršála třicetileté války, Filipa z Mansfeld-Vorderortu. Manželství zůstalo bezdětné.[3] Po svatbě odešel i s otcem do Slezska a Kladska. Vstoupil do služeb knížat-biskupů vratislavských, stal se jejich dvorním radou a posléze i zemským hejtmanem v jejich dědičně-údělném knížectví Niském.[2] Střídavě pobýval v sídelním městě knížectví, Nise, na biskupském zámku Otmuchově a na svých kladských a slezských statcích. Ještě r. 1728, v závěru života, obdržel od císaře důstojenství titulárního komorníka.[4] Zemřel jako poslední příslušník slezské větve rodu.[3]

Majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]

Díky svému sňatku Filip František částečně vyženil a částečně mohl zakoupit několik statků v Kladském hrabství a ve Slezsku. Šlo zejména o:

Statek v Kladském hrabství[editovat | editovat zdroj]

  • Statek Žibřidovice (něm. Seifersdorf, dnes polský Raszków, m. č. městečka Radków)

Panství ve Slezsku, ve Vévodství minsterberském[editovat | editovat zdroj]

Jeho finanční situace však jistě nikdy nebyla růžová. Když zemřel, zůstalo prý po něm více dluhů, nežli majetku.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rodokmen Gallasů [online]. [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  2. a b c KRUMMHOLZ, Martin; SVOBODA, Milan; KABELKOVÁ, Markéta. Clam-Gallasův palác, Johann Bernard Fischer von Erlach, historie, architektura, výzdoba, život rezidence, Clam-Gallasův palác, 30. 11. 2007 - 27. 1. 2008. 1. vyd. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2007. 167 s. ISBN 978-80-86852-19-5. S. 18-20. 
  3. a b c SCHUMANN, Gottlieb. Jährliches genealogisches Hand-Buch. 1. vyd. [s.l.]: Gleditsch, 1732. 564 s. Dostupné online. S. 491. (německy) 
  4. MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a památky země české. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. 1. vyd. Praha: Kober a Markgraf, 1860. 209 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. Kapitola Zámek Frydlant v kraji Boleslavském, s. 149.  Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine