Šluknov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šluknov
Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí
Náměstí Míru, hlavní šluknovské náměstí
Znak města ŠluknovVlajka města Šluknov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0421 562858
Pověřená obecŠluknov
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
Okres (LAU 1)Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 721 (2022)[1]
Rozloha47,47 km²
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ407 77
Počet domů1 379 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Šluknov
náměstí Míru 1
407 77 Šluknov
podatelna@mesto-sluknov.cz
StarostaMgr. Eva Džumanová
Oficiální web: www.mestosluknov.cz
Šluknov na mapě
Šluknov
Šluknov
Další údaje
Kód obce562858
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šluknov (německy Schluckenau) je město v okrese Děčín, žije v něm přibližně 5 700[1] obyvatel. Je nejsevernějším městem České republiky, leží přibližně uprostřed Šluknovského výběžku v rozsáhlém údolí v oblasti mírné pahorkatiny s okolními vrchy 400 až 500 metrů nad mořem (nejvyšší vrch Šluknovské pahorkatinyHrazený, 608 m n. m.[3]). Historické jádro je od roku 1992 městskou památkovou zónou. V místní části Rožany je hraniční přechod Rožany - Sohland.[4]

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází nedaleko hranic se svobodným státem Sasko v severních Čechách, ve Šluknovském výběžku (dříve též České Nizozemí), výběžku Čech mezi Saským Švýcarskem a Žitavskými horami, jemuž dalo jméno. Prochází jím Stříbrný potok, který se nedaleko města spojuje s Rožanským potokem. Na jih od města se tyčí Grohmanova výšina. V části Rožany (Rosenhain) se nachází hraniční přechod do saského Sohlandu na Sprévě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budova radnice na náměstí Míru

Prvními pány oblasti byly podle dochovaných záznamů páni Berkové z Dubé, kteří měli državy jak na české straně hranice tak i na německé. Za jejich správy se stává Šluknov správním a hospodářským centrem české části jejich panství. Na žádost Hynka Berky byla obec v roce 1359 oficiálně povýšena na město.

Za vlády Jiřího z Poděbrad došlo po dobytí hradu Tolštejn ke konfiskaci majetku rodu Berků a tak se novými majiteli stal rod Vartenberků, kteří jej prodali. Město pak přecházelo poměrně rychle mezi dalšími pány až se stává majetkem hraběte Wolfganga z Mansfeldu a jeho syna Karla Adama. Během třicetileté války bylo město vážně poškozeno. Dědictvím panství nakonec přešlo na sestru Karla Adama, Žofii Anežku, provdanou hraběnku z Ditrichštejna a po její smrti její syn Filip Zikmund, který roku 1680 zabránil nevolnickému povstání. Dalším majitelem šluknovského panství se sňatkem s dědičkou stal Alois Tomáš Rajmund z Harrachu. Harrachové Šluknov drželi do roku 1876. Od potomků dalšího majitele obchodníka z Drážďan panství odkoupil hrabě Ervín Leopold z Nostic-Rienecku, který byl majitelem až do roku 1945.[5]

Šluknov za druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

Město se nacházelo v oblasti s převahou německy mluvícího obyvatelstva, které se v roce 1938 postavilo na odpor československým úřadům. Němečtí povstalci převzali nad oblastí vojenskou kontrolu a 1. října byl výběžek obsazen německou armádou. Vyvrcholením obsazení byla 4. října návštěva města Šluknov Adolfem Hitlerem. V následujícím referendu o připojení k Říši hlasovalo 3580 z 3 589 oprávněných voličů pro připojení.

Dne 9. května 1945 ráno se do města začaly probojovávat předsunuté jednotky 33. pěšího pluku 7. polské divize a 4. ukrajinského frontu sovětské armády.

Poválečná historie[editovat | editovat zdroj]

Po válce započal odsun německého obyvatelstva a město nebylo nikdy plně dosídleno, žije zde zhruba 5,5 tisíce obyvatel (v roce 2012 jich bylo 5625).

Ve městě působí Střední lesnická škola a Střední odborná škola.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Šluknov[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 4 349 4 623 4 889 5 213 5 604 5 211 5 578 3 650 3 834 3 853 4 816 4 447 4 442 4 061
Domy 503 579 592 678 747 808 902 921 915 658 657 696 699 755
Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Císařský, Kunratice a Nové Hraběcí.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šluknově.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Šluknov se skládá z osmi částí rozkládajících se na osmi katastrálních územích:

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  4. SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. října 2019 o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  5. Vlastníci Šluknovského panství. www.mestosluknov.cz [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 287. 

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Šluknov

Šluknov • Císařský • k. ú. Královka (Královka • Harrachov) • Království (zahrnuje Fukov) • Kunratice • Nové Hraběcí • Rožany