Kovanice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kovanice
Střed vesnice
Střed vesnice
Znak obce KovaniceVlajka obce Kovanice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0208 537373
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Nymburk
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 867 (2020)[1]
Rozloha 8,08 km²
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 288 02
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kovanice 101
288 02 Nymburk 2
oukovanice@telecom.cz
Starosta Jaroslav Král
Oficiální web: www.kovanice.cz
Kovanice
Kovanice
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kovanice jsou obec ležící v okrese Nymburk, na půl cesty mezi Nymburkem a Poděbrady. Žije zde 867[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 808 ha. Součástí obce je i vesnice Chvalovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266, kdy je jako pán uváděn pan Sudoměr a v roce 1318–1323 pan Bohuslav.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako z mnoha obcí (např. Kostomlátky) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Kovanic. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[2] Z obce Kovanice prokazatelně uprchli:[3]

  • Matěj Fiala (*1721 Kovanice – 27.5.1795 Berlín), měšťan, později fabrikant a rybář. Člen českého bratrského sboru v Berlíně.
  • Josef Fiala (*1722 Kovanice – 13. 8.1787 Berlín), bratr Matěje. Oba bratři byli odsouzeni za to, že se chtěli vyhnout vojně. Za trest pracovali v okovech (bez jídla a pití) na pražských valech, než je po sedmi dnech osvobodila z okovů vojska dobyvatelů Prahy. Josef Fiala emigroval v roce 1742 do Berlína. Bratři se pak se do Čech vraceli, v roce 1744 převedli do bezpečí i rodinu Matěje Cvacha.
  • Václav Fiala (cca 1710 Kovanice – 21.12. 1796 Berlín). Byl třikrát ženatý, jeho druhou manželkou se stala v roce 1743 Judita Jílková (1712–1783). Bratr Judity byl spisovatel Jan Jílek, výrazná osobnost, která významně přispěla k pochopení duchovního světa tajných protestantů ovlivněných pietismem.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů výše uvedených osob včetně Judity Fialové, roz. Jílkové. Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku a Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[4]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Kovanice (635 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 2 cukráři, 3 hostince, kovář, 3 krejčí, obchod s mlékem, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kovanice, trafika.

V obci Chvalovice (368 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kovanic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kolář, kovář, 27 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava a památná lípa v jeho sousedství
  • Nevelký zámek ležící u Labe
  • Židovský hřbitov založený v roce 1830, kde je pohřbena i babička spisovatele Franze Kafky. Vedle brány je umístěna pamětní deska připomínající historii hřbitova a oběti holokaustu.
  • Bývalá synagoga čp. 111

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice I/38 Kolín – Kovanice – Nymburk - Mladá Boleslav.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Nymburk-Poděbrady-Kolín (v pracovní dny 1 spoj) a Poděbrady-Nymburk (v pracovní dny 11 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech, Kalich, 2005
  3. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich a Exulant, 1999, s. 317–321
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 618. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 455. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]