Chotěšice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chotěšice

Kostel Rozeslání svatých apoštolů
Znak obce ChotěšiceVlajka obce Chotěšice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0208 537225
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností Poděbrady
Pověřená obec Městec Králové
Historická země Čechy
Katastrální výměra 22,51 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 318 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 213 m n. m.
PSČ 289 01
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Chotěšice 29
289 01 Dymokury
Starosta Tomáš Peřina
Oficiální web: www.chotesice.cz
Email: ou.chotesice@quick.cz
Chotěšice
Red pog.svg
Chotěšice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotěšice jsou obec ležící v okrese Nymburk, asi 21 km severovýchodně od města Poděbrady. Mají 318 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 2251 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci Chotěšice je z 26. září 1199, kdy Přemysl Otakar I., král český, potvrzuje bratřím Božehrobcům držení poloviny vesnice, kterou jim daroval Hugo z Čelčic.

Vsi Chotěšice a Sloveč patřily až do roku 1375 klášteru Zderazskému, který je v tomto roce prodává Albertovi z Valdštejna, jemuž náležela ves ještě v roce 1395.

Dalším zmínkou je v roce 1408 zádušní dar Aldíka z Radostova za pána Zdeněk z Chotěšic (potomka Alberta z Valdštejna) formou platu kostelu Dobřenskému. Aldík z Radostova Chotěšice roku 1410 prodal. Ladislav Ostrovec z Kralovic léta 1528 tvrz, dvůr a ves Chotěšice a ves Chotěšičky, které po otci svém zdědil přenechává Vácslavovi Haugvicovi z Biskupic, který ves věnuje manželce Johance z Klinšteina. Syn Vácslava Haugvice z Biskupic a Johanky z Klinšteina - Jindřich (potom pán na Nepokojnicích) prodal Chotěšice a Běchary Zikmundovi Andělovi z Ronovce. Ves zdědily dcery Eliška Heřmanská a Kateřina. Kateřina vzala si při dělení (r. 1578) vesnice, ležící na Železných Horách, tvrz Chotěšice s příslušenstvím a 11.000 kop míšeňských. Kateřina převedla v roce 1585 Chotěšice na manžela Jana mladšího z Valdštejna, zápis v zemských deskách 1590. Po smrti Jana (řečeného pak nejstarší) nebylo dědiců a jeho majetek si dělí páni z Valdšteina Adam, Heník, Karel, Jindřich, Hanibal, Jan Kryštof a Bartoloměj. Smlouvou o dědictví sepsali l. 1599 dne 5. března v Poličanech.

Heník dostal díl Chotěšický, ale prodává jej roku 1617 Mikuláši z Gerštorfu. Tomuto je po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 majetek zabrán a Chotěšice s panstvím Dymokurským získává Jan Eusebius Khan, svob. pán z Belasy. Potom je sice roku 1622 ves prodána Albrechtovi z Valdštejna, ale od toho ještě téhož roku je Janu Eusebiusovi Khanu, svob. pánu z Belasy ponechána.

Roku 1674 již žádné tvrze v Chotěšicích nebylo zůstal z ní jen kopec za panským dvorem.

  • 1854 postavena vesnická škola
  • 1882 založen sbor dobrovolných hasičů
  • 1961 připojena Břístev, Malá Strany a Nová Ves
  • 1980 sloučen Nouzov a Malý Nouzov.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[2]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[4]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1918[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem 1.světové války 1914-1918

J. Hlaváček (č.p. 58)
J. Hlaváček (č.p. 102)
František Hlávka (legionář - vojín. Narozen 18.2.1873, Malá Strana. Zajat 7.8.1916 u Gorice, 18.4.1918 vstoupil do čsl. legie v Itálii, 16.6.1918 škodlivý zájmům čsl.republiky, předán do tábora zajatců Sulmona.)[7]
Alois Holáň (legionář - střelec 3. stř. pluku. Narozen 21.7.1889, Chotěšice. V civilním životě dělník. V čs. vojsku od 6.8.1917. Padl 26.8.1918 u Verchně Něvjinska. Pohřben v Jekatěrinburgu)[8]
František Jelínek
Josef Ježek
Václav Kancnýř
František Kopecký
František Kubeška
Václav Libánský
Vojtěch Libánský
Antonín Nezbeda
Antonín Pažout
František Řeháček
Josef Řeháček (legionář - vojín. Narozen 14.12.1895, Nouzov. Zajat 17.9.1916 u Lokvice, 25.5.1918 v Pulmoně vstoupil do čsl. legie v Itálii, 23.10.1918 padl v boji u Vrch 153. Chestres.)[9]
Josef Steklý
Alois Suchánek
Josef Vorel
Vojtěch Zach

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Chotěšice (601 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

autodoprava, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, obchod s máslem a mlékem, půjčovna mlátiček, 3 obuvníci, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Chotěšice, šrotovník, trafika, 2 truhláři, velkostatek Rädisch, obchod se zvěřinou a drůbeží
  • Autodoprava - Vomáčka Josef
  • Holiči - Steklý František, Zábraha Jaroslav
  • Hostince - Jančák Josef, Němec Jaroslav, Peklák Josef
  • Koláři - Císař Josef, Knap Josef
  • Kováři - Bělka Josef, Kostka Antonín
  • Máslo a vejce (obchod) - Karásek Alois, Zach Karel
  • Mlátičky (půjčovna) - Strojní družstvo Chotěšice
  • Obuvnici - Balda Josef, Krupička František, Mareš S.
  • Řezníci - Antošová Františka, Jančák Josef, Němec Jaroslav
  • Smíšené zboží (obchod) - Antošová Františka, Burda František, Linhart Ladislav, Němcová Anna
  • Spořitelny a záložny - Spořitelní a záložní spolek pro Chotěšice a okolí, z. sp. s r. n.
  • Šrotovníky - Burda František (elektr. pohon).
  • Trafika - Vitíková Anna
  • Truhláři - Etrich Josef, Vyleťal Antonín
  • Velkostatkář - Rädisch Rudolf
  • Zvěřina a drůbež (obchod) - Zach Alois

V obci Nouzov (299 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Chotěšic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

obchod s dobytkem, hospodářské strojní družstvo, hostinec, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

V obci Chotěšice je evidováno 298 adres. Z celkového počtu obyvatel je žen 169 a mužů 156 (pod 15 let je dívek 22 a chlapců 18). V obci je 310 domácností.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Okolo obce vede silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Kopidlno - Jičín.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Obcí projížděly autobusové linky Poděbrady-Úmyslovice-Chotěšice (v pracovních dnech 3 spoje) a Městec Králové-Rožďalovice (v pracovních dnech 4 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s., r., o.).
  • O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. František Hlávka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  8. Alois Holan v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  9. Josef Řeháček v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 436. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 915. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]