Křinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Nymburk. O osadě v Duchcově pojednává článek Křinec (Duchcov).
Křinec
Zámek Křinec
Zámek Křinec
Znak městyse KřinecVlajka městyse Křinec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNymburk
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 356 (2023)[1]
Rozloha25,84 km²[2]
Nadmořská výška192 m n. m.
PSČ289 33
Počet domů649 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 25
289 33 Křinec
obeckrinec@quick.cz
StarostaIng. Jan Lebduška
Oficiální web: www.krinec.cz
Křinec
Křinec
Další údaje
Kód obce537411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinec je městys ležící v okrese Nymburk, 11 km severovýchodně od Nymburku. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Katastrální území Křince má rozlohu 2 584 ha. Součástí obce jsou i vesnice Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se postupně nazývá Krzyn, Krzynovec či Skřinec.

Jan z Ronova se stal zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války.

Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Stará vodárna

V městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
  • Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr

Ve vsi Bošín (271 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, obchod s koňmi, kovář, krejčí, obuvník, porodní asistentka, 26 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Bošín, Sovenice a Mečíř, 2 trafiky.

Ve vsi Mečíř (232 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec, kovář, krejčí, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradník.

V obci Nové Zámky (přísl. Mutínsko, 250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, rolník, řezník, trafika.

Ve vsi Sovenice (314 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, 2 koláři, kovář, 2 obuvníci, pekař, pískovna, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika, trhovec.

V obci Zábrdovice (247 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] výroba cementového zboží, hospodářské družstvo, 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Vladimíra Přikryla

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křinci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.
  • Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočce Obora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V městysi zastavovala autobusová linka Nymburk-Rožďalovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.
Křinec od západu

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)
  18. Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]