Přeskočit na obsah

Křinec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Nymburk. O osadě v Duchcově pojednává článek Křinec (Duchcov).
Křinec
Zámek Křinec
Zámek Křinec
Znak městyse KřinecVlajka městyse Křinec
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecNymburk
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′52″ s. š., 15°8′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 369 (2025)[1]
Rozloha25,84 km²[2]
Nadmořská výška192 m n. m.
PSČ289 33
Počet domů639 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městyseNáměstí 25
289 33 Křinec
obeckrinec@quick.cz
StarostaJan Lebduška
Oficiální webwww.krinec.cz
Křinec
Křinec
Další údaje
Kód obce537411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinec je městys v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží jedenáct kilometrů severovýchodně od Nymburku. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Katastrální území Křince má rozlohu 2 584 hektarů.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Stará vodárna

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se postupně nazývá Krzyn, Krzynovec či Skřinec.

Jan z Ronova se stal zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války.

Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

V městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
  • Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 322 2 674 2 647 2 431 2 467 2 431 2 222 1 797 1 825 1 657 1 614 1 394 1 364 1 320 1 299
Počet domů 356 378 401 418 434 453 516 568 536 499 498 587 598 629 639

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Části městyse

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[9]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. prosince 2008.[15]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.
  • Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočce Obora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2025

  • Autobusová doprava – V městysi mají zastávky linky 673 v trase Křinec, škola – Křinec, Sovenice – Hrubý Jeseník, U Parku – Oskořínek – Chleby – Budiměřice – Nymburk, hl. nádr., dále 674 v trase Nymburk, hl. nádr. – Budiměřice – (Křečkov) – (Netřebice) – Vestec – Křinec, náměstí – Žitovlice – Košík – Rožďalovice, nám., také 538 v trase Křinec, náměstí – Dymokury – Číněves – Velenice – Podmoky, ObÚ – Městec Králové, nám. a částí obce Nové Zámky projíždí také linka 542 v trase Rožďalovice, nám. – Křinec, Nové Zámky – Dymokury – Číněves – Velenice – Podmoky, ObÚ – Vrbice, U Váhy – Okřínek, prodejna – Senice – Choťánky,Vystrkov – Poděbrady, žel. st.
  • Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.
Křinec od západu

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Křinci.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska Vladimíra Přikryla

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
  5. ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  15. ↑ Udělené symboly – Křinec [online]. 2008-12-12 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  16. ↑ Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křinec&oldid=25268256“