Křinec

Křinec
	Zámek Křinec
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Nymburk
Obec s rozšířenou působností	Nymburk; (správní obvod)
Okres	Nymburk
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′52″ s. š., 15°8′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 363 (2024)
Rozloha	25,84 km²
Nadmořská výška	192 m n. m.
PSČ	289 33
Počet domů	649 (2021)
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Náměstí 25; 289 33 Křinec ; obeckrinec@quick.cz
Starosta	Ing. Jan Lebduška
	Oficiální web: www.krinec.cz
	Křinec
Další údaje
Kód obce	537411
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinec je městys ležící v okrese Nymburk, 11 km severovýchodně od Nymburku. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel. Katastrální území Křince má rozlohu 2 584 ha. Součástí obce jsou i vesnice Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se postupně nazývá Krzyn, Krzynovec či Skřinec.

Jan z Ronova se stal zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války.

Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.^[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.^[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk^[6]
1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk^[7]
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk^[8]
1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk^[9]
1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk^[10]
1949 Pražský kraj, okres Nymburk^[11]
1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932

V městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12]

Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr

Ve vsi Bošín (271 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] 2 hostince, obchod s koňmi, kovář, krejčí, obuvník, porodní asistentka, 26 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Bošín, Sovenice a Mečíř, 2 trafiky.

Ve vsi Mečíř (232 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[14] hostinec, kovář, krejčí, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradník.

V obci Nové Zámky (přísl. Mutínsko, 250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[15] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, rolník, řezník, trafika.

Ve vsi Sovenice (314 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, 2 koláři, kovář, 2 obuvníci, pekař, pískovna, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika, trhovec.

V obci Zábrdovice (247 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[17] výroba cementového zboží, hospodářské družstvo, 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Osobnosti

Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, na náměstí na domě č.p. 18 má umístěnu pamětní desku^[18]

Pamětihodnosti

Zámek Křinec – barokní zámek z poloviny 17. století
Zřícenina hradu Kuncberk
Kostel sv. Jiljí
Křinecký most se sochami živlů
Kaple sv. Jan Nepomuckého
Bývalá synagoga
Židovský hřbitov
Přírodní památka Chotuc

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.

Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočce Obora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – V městysi zastavovala autobusová linka Nymburk-Rožďalovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.

Galerie

Náměstí
Kostel sv. Jiljí
Zámek, hlavní průčelí (stav po obnově fasády v roce 2020)
Most přes řeku Mrlinu
Socha sv. Jiljí na náměstí
Pohled na zámek od jihozápadu
Kaple sv. Jana Nepomuckého u hřbitova
Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)
↑ Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křinec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Křinec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Křinec (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Křinec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Oficiální stránky Zámek Křinec
Historie Křince
Historie Bošína
Historie Mečíře
Historie Zábrdovic

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.

[status-5] Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007

[6] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[7] Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.

[8] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[9] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[10] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[11] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[12] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)

[13] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)

[14] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)

[15] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)

[16] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)

[17] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)

[vets-18] Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]