Židovský hřbitov v Křinci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Židovský hřbitov v Křinci
Židovský hřbitov v Křinci
Židovský hřbitov v Křinci
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Okres Nymburk
Obec Křinec
Zeměpisné souřadnice
Specifikace
Správní jednotka ŽO Praha
Datum posvěcení 11. listopadu 1884
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Křinci se nachází asi 1,5 km na západ od náměstí v městysu Křinec a asi 300 m jihozápadně od vrcholu kopce Chotuc, při pokračování Chotucké ulice vedoucí pod jižním svahem vrchu směrem na Mečíř, po níž je též přístupný.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Hřbitov byl založen v roce 1884 a jeho areál o rozloze 2 464 m² leží na ploše katastrálního území Křinec.[1][2] Sloužil židovské obci v Křinci, která zde měla k dispozici i synagogu. Do doby založení hřbitova museli zdejší Židé využívat hřbitov v dosti vzdálené Veselici. Plocha hřbitova byla rozdělena na dvě poloviny: na první bylo zřízeno svaté pole, druhou část využíval hrobník. Prvním pochovaným byl zakladatel hřbitova, Eliáš Heller, jenž zemřel pouhých deset dnů po vysvěcení areálu, 21. listopadu 1884.[3]

K pohřbívání byl hřbitov využíván až do druhé světové války, po ní byl postupně devastován i soukromými vlastníky, kteří jej získali do vlastnictví roku 1984. S areálem volně nakládali až do roku 1998.[2] Plundrování bohužel podlehla i unikátní neorenesanční hrobka[4] Marie Baer,[3] jejíž torzo se nachází nalevo od bývalé obřadní síně s bytem hrobníka.[5] Do dnešní doby se zachovalo 157 náhrobků a jejich zbytků z let 18871934.[1][4]

Křinecká židovská komunita přestala existovat počátkem 20. století podle zákona z roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec v Nymburce.[6] O péči o hřbitov nebyl zájem i proto, že holokaust nepřežil žádný z křineckých Židů.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1998 byl areál převeden zpět do péče židovské obce v Praze a postupně v něm probíhají rekonstrukční a údržbové práce. V roce 1999 začala být v areálu prováděna rekonstrukce, kterou nutně potřebuje i budova márnice na severní straně hřbitova,[4] jíž se zatím dostalo pouze nové střechy.[7]

V obřadní síni na severu areálu se nezachoval omývací stůl, ale nadále tu jsou průjezdní vrata a pamětní místnost, kde byly roku 1976 umístěny tři pamětní desky, dnes již bohužel zničené a rozkradené. Krátkou dobu plochu hřbitova využíval spolek křineckých invalidů pro pěstování léčivých bylin a domek hrobníka sloužil jako sušárna, ale potom areál dále chátral.[3]

Hřbitov je volně přístupný díky zcela chybějící brance a velmi narušené obvodové zdi.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
  2. a b Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis) [online]. zanikleobce.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  3. a b c Křinec - pro web [online]. krinec-obec.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  4. a b c Křinec - Židovské památky [online]. kehilaprag.cz [cit. 2019-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-09. 
  5. Židovský hřbitov Křinec [online]. atlasceska.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online. 
  6. Heřman, Jan. Jewish Cemeteries in Bohemia and Moravia. 1. vyd. Praha: Rada židovských obcí ČSR. Rok vydání neuveden. 104 s.
  7. Zidovske hrbitovy v Cechach a na Morave [online]. zidovskehrbitovy.wz.cz [cit. 2013-01-29]. Dostupné online.