Běrunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Běrunice

Kostel na návsi
Znak obce BěruniceVlajka obce Běrunice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0208 537021
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností Poděbrady
Pověřená obec Městec Králové
Historická země Čechy
Katastrální výměra 26,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 831 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 218 m n. m.
PSČ 289 08
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Hlavní 176
289 08 Běrunice
Starosta Iva Schmidová
Oficiální web: berunice.webnode.cz
Email: schmidova@berunice.cz
Běrunice
Běrunice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běrunice je obec ležící v okrese Nymburk, asi 17 km východně od města Poděbrady. Má přes 800 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2 673 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. století, kdy prof. August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v letech 1354–1366 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela.

Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i zdejší dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji místní obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není známo.

Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354–1900 je popsána v kronice obce. Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě roku 1900. Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 byla odevzdána veřejné dopravě, vlaky jezdily z Městce Králové do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, z Chlumce do Městce ráno v 7,30, odpoledne 19,30 hod.

Dne 21. srpna 1925 bylo rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k radosti obyvatelstva. Téhož roku bylo založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo mlátičku a silný motor. Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“.

Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech 20. století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy. V letech 1973–1975 se pokládal asfaltový povrch v ulicích a náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v roce 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.

Po roce 1900 pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov nad Lesy, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po roce 1990 opustily.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[2]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[4]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Běrunice (přísl. Běruničky, Nový, 1317 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] biograf Sokol, cihelna, 3 holiči, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, malíř, obchod s obuví, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 pojišťovací jednatelství, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 5 řezníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Běrunice, švadlena, 3 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží.

V obci Slibovice (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] sušárna čekanky, 2 hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Velké Výkleky (462 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Velké Výkleky, trafika, truhlář.

V obci Vlkov (289 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] obchod s dobytkem, 2 hostince, krejčí, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Běrunický kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie, Běrunice, západní průčelí
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Narození Panny Marie (Běrunice).

Nejstarší zpráva z roku 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po husitských válkách nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v 16. století za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak svědčily nápisy na zvonech. Starý zchátralý kostel byl ale již roku 1716 až na kapli zbořen a nynější byl postaven ve dvou následujících letech nákladem zádušního fondu. Znaky patronky kněžny Montecuculi byly umístěny na hlavním oltáři a nade věžními dveřmi. Kostelní věž byla přistavěna roku 1770 a v ní byly zavěšeny čtyři zvony. Roku 1787 byl běrunický kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. Roku 1797 byl pokryt kostel prejzy nákladem 1300 zl.

Obecná škola Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy je jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“ Teprve kolem roku 1780 a snad již roku 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“.

Současné Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Běrunice jsou klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec nad Cidlinou (10 km) a Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus. Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě rodinných domků.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vedou silnice II/328 Kolín - Městec Králové - Jičíněves a II/611 Praha - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové, ve vzdálenosti 3 km vede silnice II/324 Městec Králové - Nový Bydžov - Hradec Králové.
  • Železnice – Obec Běrunice leží na železniční trati 062 Chlumec nad Cidlinou - Běrunice - Městec Králové - Křinec. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové zahájena roku 1901. Na území obce leží železniční zastávky Běrunice a Slibovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V zastávkách Běruničky, Běrunice a Velké Výkleky staví v pracovních dnech 5 spojů linky Městec Králové-Dlouhopolsko (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). Do místní části Vlkov nad Lesy zajíždí v pracovních dnech 6 spojů linky Chlumec nad Cidlinou-Nový Bydžov.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové jezdilo v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 37. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1560. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1853. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]