Běrunice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Běrunice
Kostel na návsi
Znak obce BěruniceVlajka obce Běrunice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0208 537021
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností Poděbrady
Pověřená obec Městec Králové
Historická země Čechy
Katastrální výměra 26,73 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 830 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 218 m n. m.
PSČ 289 08
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 5
Adresa obecního úřadu Hlavní 176
289 08 Běrunice
Starosta Iva Schmidová
Oficiální web: berunice.webnode.cz
Email: schmidova@berunice.cz
Běrunice
Běrunice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běrunice je obec ležící v okrese Nymburk, asi 17 km východně od města Poděbrady. Má 830[1] obyvatel a její katastrální území měří 2673 hektarů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože Běrunicko bylo osídleno již od nejstarších dob, což dokazují nálezy vypíchané keramiky na Střihově, klíny a sekeromlaty z nejmladší doby kamenné pocházejí z Běrunic, Dlouhopolska, Kněžiček, Nového a Velkých Výklek, objevila se první písemná zmínka teprve ve 14. století, kdy prof. August Sedláček ve své knize Hrady, zámky a tvrze sleduje dějiny Velkých Běrunic a uvádí, že v letech 1354–1366 byly sídlem vladyky Slavka z Běrunic, jenž se připomíná jako patron zdejšího kostela.

Podle pověstí vysvětlující původ jména Běrunice, přisuzuje se založení osady vladykovi Berůnovi, který si zde postavil tvrz a po němž byla také pojmenována později při tvrzi vzniklá osada. Jiná pověst potvrzuje, že byla naše osada již v dobách kněžny Libuše, která sídlívala na hradě Libici, jemuž náležel poplatně i zdejší dvůr. Když jednou meškala Libuše na hradě, překvapili ji místní obyvatele darem pěti bochníků chleba a mísou medu. Potěšena oddaností jejich zvolala: „Více od vás beru nic!“ A odtud prý povstalo jméno Berunice, dnešní Běrunice. Kde však stávala tato původní tvrz není známo. Jméno obce se psalo též Běronice.[2][3]

Podrobná historie držitelů Běrunic v rozmezí 1354–1900 je popsána v kronice obce. Význam obce stoupl po výstavbě železniční tratě roku 1900. Lokální dráha vedla z Králového Městce do Chlumce, se zastávkami v Běrunicích a Lovčicích. Dne 8. května 1901 byla odevzdána veřejné dopravě, vlaky jezdily z Městce Králové do Chlumce ráno o 6. hodině, odpoledne o 13. hodině, z Chlumce do Městce ráno v 7,30, odpoledne 19,30 hod.

Dne 21. srpna 1925 bylo rozsvíceno poprvé v Běrunicích elektrické světlo k radosti obyvatelstva. Téhož roku bylo založeno Hospodářské strojní družstvo, které opatřilo mlátičku a silný motor. Silnice v Běrunicích a okolí byla dlouhá léta bez kvalitního povrchu a stížností přibývalo. Ve školní kronice je psáno „Okresní silnice v úseku před zdejší školou byla v červnu 1941 v délce 200 m vydlážděna. Je to výsledek dvouleté práce a snahy, aby prach přestal být postrachem a úhlavním nepřítelem školních dětí. Tento úsek bezprašné silnice přispěje velmi ke zdraví našich dětí a k ozdobě obce“.

Kanalizace se v obci stavěla v šedesátých letech 20. století. Zmizely příkopy, které bývaly před domy. V letech 1973–1975 se pokládal asfaltový povrch v ulicích a náves byla osázena jehličňany. Kompletně zrekonstruován byl v roce 1994 jediný rybník v Běrunicích „Plácek“. Začátek 21. století patřil stavbě plynovodu a první kotel se rozeběhl před vánoci 2002.

Po roce 1900 pod Běrunice spadala obec Běruničky, do roku 1950 také Nový, po volbách v roce 1965 se připojily Velké Výkleky, Vlkov nad Lesy, Slibovice a Kněžičky, které tento svazek po roce 1990 opustily.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[4]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Běrunice (přísl. Běruničky, Nový, 1317 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] biograf Sokol, cihelna, 3 holiči, hospodářské strojní družstvo, 3 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, malíř, obchod s obuví, 3 obuvníci, 2 pekaři, 2 pojišťovací jednatelství, 2 porodní asistentky, 2 rolníci, 5 řezníků, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Běrunice, švadlena, 3 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, obchod se zvěřinou a drůbeží.

V obci Slibovice (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] sušárna čekanky, 2 hostince, mlýn, obchod se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Velké Výkleky (462 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 rolníci, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro obec Velké Výkleky, trafika, truhlář.

V obci Vlkov (289 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Běrunic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] obchod s dobytkem, 2 hostince, krejčí, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Běrunický kostel[editovat | editovat zdroj]

Kostel Narození Panny Marie, západní průčelí
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Narození Panny Marie (Běrunice).

Nejstarší zpráva z roku 1354 uvádí Slavíka z Běrunic patronem místního chrámu. Po husitských válkách nedostává se o chrámu zpráv. Znovu zřízen byl v 16. století za horlivých katolíků Dašických z Barchova, jak svědčily nápisy na zvonech. Starý zchátralý kostel byl ale již roku 1716 až na kapli zbořen a nynější byl postaven ve dvou následujících letech nákladem zádušního fondu. Znaky patronky kněžny Montecuculi byly umístěny na hlavním oltáři a nade věžními dveřmi. Kostelní věž byla přistavěna roku 1770 a v ní byly zavěšeny čtyři zvony. Roku 1787 byl běrunický kostel povýšen císařem Josefem II. na lokalii a prvním lokalistou jmenován Václav Dvorský. Postavena i farní budova o poschodí a v přízemí na čas umístěna škola. Roku 1797 byl pokryt kostel prejzy nákladem 1300 zl.

Obecná škola Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Počátky školy ztrácejí se v nedostatku písemného historického materiálu. V patentní knize zdejší školy je jen nepatrná poznámka bývalého a jednoho z prvních učitelů školy – Vorla, že škola existovala již roku 1762. Jisté však je, že dokud v Běrunicích nebyla zřízena lokalie, byly děti povinny choditi do farní školy v Městci Králové. Svědčí o tom vyprávění Fr. Libánského z Dlouhopolska, jednoho z prvních školáků a pamětníků počátků školy: „Chodilo sem několik chlapců, asi 4 a méně – děvčata nešla nikam.“ Teprve kolem roku 1780 a snad již roku 1772, jak uvádí poznámka v dějinách školy běrunické, třikráte v týdnu docházel ze Střihova do Běrunic vojenský vysloužilec Jan Zelinka, zvaný „basař“.

Současné Běrunice[editovat | editovat zdroj]

Běrunice jsou klidovou zónou, není zde žádný průmyslový provoz. Nedaleko jsou města Nový Bydžov (20 km), Kolín (20 km), Chlumec nad Cidlinou (10 km) a Poděbrady (18 km). Dopravu zajišťuje vlak a autobus. Většina prázdných domů je postupně obsazována lidmi, kteří se zde hlásí k trvalému pobytu. Do budoucna se připravuje lokalita k výstavbě rodinných domků.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km vedou silnice II/328 Kolín - Městec Králové - Jičíněves a II/611 Praha - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové, ve vzdálenosti 3 km vede silnice II/324 Městec Králové - Nový Bydžov - Hradec Králové.
  • Železnice – Obec Běrunice leží na železniční trati 062 Chlumec nad Cidlinou - Běrunice - Městec Králové - Křinec. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové zahájena roku 1901. Na území obce leží železniční zastávky Běrunice a Slibovice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V zastávkách Běruničky, Běrunice a Velké Výkleky staví v pracovních dnech 5 spojů linky Městec Králové-Dlouhopolsko (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.). Do místní části Vlkov nad Lesy zajíždí v pracovních dnech 6 spojů linky Chlumec nad Cidlinou-Nový Bydžov.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové jezdilo v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Genealogické stránky [online]. genea.cz, 2012 [cit. 2018-02-07]. Dostupné online. 
  3. Kniha narození pržy Chramu Paně a Collaturže Běronicky (křestní matrika). Běrunice (Běronice): farní úřad Běrunice, 1787. Dostupné online. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 37. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1560. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1853. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]