Kostelní Lhota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostelní Lhota

Silnice II/611 vedoucí obcí
Znak obce Kostelní LhotaVlajka obce Kostelní Lhota
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0208 537314
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Obec s rozšířenou působností Nymburk
Pověřená obec Sadská
Historická země Čechy
Katastrální území Kostelní Lhota
Katastrální výměra 8,66 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 841 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 187 m n. m.
PSČ 289 12
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Kostelní Lhota 82
289 12 Sadská
Starosta Tomáš Drobný
Oficiální web: www.kostelni-lhota.cz
Email: ou@kostelni-lhota.cz
Kostelní Lhota
Red pog.svg
Kostelní Lhota
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelní Lhota je obec ležící v okrese Nymburk, asi 7 km jižně od Nymburku a 7 km od Poděbrad. Žije zde přes 800 obyvatel a její katastrální území má rozlohu 865 ha. Katastr obce je ohraničen říčkami Výrovka a Šembera (dřívější název Černavka), které jsou v symbolech Kostelní Lhoty zastoupeny modrými pruhy.

Zástavba obce a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Pro všechny čtyři Lhoty poblíž Poděbrad (Kostelní, Písková, Vrbová a Přední Lhota) je typická široká ulicová náves. U Kostelní, Pískové a z části i Vrbové Lhoty lze koncem 18. století pozorovat prostorovou stísněnost půdorysu. Dvory jednotlivých usedlostí se navzájem limitují a těsně na sebe navazují. Výrazné je hloubkové protažení parcel a tomu odpovídá také dispozice dvora. Zahrada se stodolou se ve velké části případů rozkládá za dvorem v ose parcely.

V severní řadě převažují štítově exponované domy, u nichž dominuje expozice boční vstupní stěny na V. U několika domů se objevuje i okapní expozice. V jižní řadě se situace obrací. Převažuje okapní expozice, štítově exponovaný dům se objevuje méně často, a to pouze s expozicí na V. U štítově exponovaných domů převažují paralelní formy dvora, u okapních dvoustranná forma. Stodola je až na výjimky hloubkově vysunuta a vzdálena od jádra dvorového prostranství. Stavby většinou přiléhají z obou stran k parcelní hranici nebo se jí těsně přibližují, a to zvláště v hustěji zastavěné severní řadě. Stavby sousedících usedlostí však spolu přímo nesousedí a zástavba jejich dvorů se obvykle vzájemně respektuje.

Dominantou obce je kostel, který spolu s farou (dnes přestavěnou na obecní úřad) a školou tvoří historické centrum obce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který také dal obci název již při svém založení v roce 1354, je jedinou kulturní památkou obce. V roce 1813 na Bílou Sobotu vypukl v obci požár. Vyhořelo 32 čísel včetně kostela. V letech 1815 až 1817 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu stavitelem J. Braunem. Rustikální socha sv. Gotharda je z roku 1740.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název Lhota vznikl ze staročeského lhóta, což znamená osvobození po určitou dobu – lhůtu. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na vyklučeném lese, mohlo to však být i na močálišti, blatech či jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána. Poddaní – osadníci těchto obcí, byli do jisté lhůty osvobozeni od placení dávek pozemkovému pánu, které se skládaly z ročního platu – úroku a z dávek naturálních. To vše za práci spojenou s vykácením lesa a vzděláním půdy. Počátkem 14.století toto osvobození trvalo deset let, v průběhu století se snížilo na osm až šest let.

Za Jana Lucemburského byly Poděbrady roku 1345 odevzdány Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka. V roce 1347 Hynek zemřel a Poděbrady dostala jeho dcera Eliška, která se roku 1350 provdala za pana Bočka z Kunštátu. Ten pak dostal 6. listopadu 1351 Poděbrady v léno. Boček z Kunštátu a nyní i z Poděbrad začal zakládat nové osady a v některých i nové kostely. V již zmíněné oblasti mezi Poděbrady a Sadskou založil Lhoty – Pískovou, Vrbovou, Přední a Kostelní.

Kostelní Lhota se podle církevních pramenů poprvé připomíná již k roku 1354, kdy pan Boček nechal v této obci postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie a dosadil tam plebána Petra. Rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad byl velmi vážený a vždy smýšlející česky. Pan Boček byl v roce 1355 v Římě přítomen korunovace Karla IV. Jeho pravnuk, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, se stal v roce 1458 jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Kostelní Lhota (1015 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] cukrář, 3 obchody s dobytkem, 2 obchody s drůbeží, holič, 4 hostince, 2 koláři, 3 kováři, krejčí, 3 obchody s kůžemi, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 3 obchody s lahvovým pivem, 3 rolníci, 2 řezníci, trafika, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kostelní Lhotě, truhlář.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/611 Praha – Sadská – Kostelní Lhota – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Území obce protíná dálnice D11, obec leží mezi exity 25 (Sadská) a 35 (Poděbrady-západ).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Sadská ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 060 z Poříčan do Nymburka.

Veřejná doprava 2013

  • Autobusová doprava – Probíhá zde páteřní linka regionu č. 398 - Praha-Sadská-Kostelní Lhota-Poděbrady (denně mnoho spojů) a zpět. Dále tudy projíždí linka č. 43 - Nymburk-Pečky (v pracovní dny 4 spoje) a zpět (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918]
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610–611. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]