Výrovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výrovka
Výrovka v Podskalí (Kouřim)
Výrovka v Podskalí (Kouřim)
Základní informace
Délka toku 61,89 km
Plocha povodí 544,2 km²
Průměrný průtok 1,94 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-04-06-001
Pramen
Kochánov
49°50′47,14″ s. š., 15°3′24,72″ v. d.
492,5 m n. m.
Ústí
do Labe u PístNymburka
50°10′4,8″ s. š., 14°58′58,9″ v. d.
181 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský krajUhlířské Janovice, Kouřim, Plaňany, Radim, Dobřichov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Další významy jsou uvedeny na stránce Výrovka (rozcestník).

Výrovka (na horním toku též Vavřinec či Vavřinecký potok, na středním toku též Kouřimka a nížeji Plaňanka, teprve u ústí Výrovka) je řeka ve Středočeském krajiČeské republice. Je dlouhá 61,89 km.[1][pozn 1] Povodí má rozlohu 544,2 km².[2][pozn 2]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Starý barokní most ve Vlčím dole u Zásmuk
Říčka severně od Vrbčan
Výrovka u Kostelní Lhoty

PrameníKochánověnadmořské výšce 492,5 m. Teče převážně severním směrem. Protéká Uhlířskými Janovicemi, obcí Vavřinec, u které napájí stejnojmenný rybník. Dále protéká Kouřimí, Plaňany, Radimí, Dobřichovem a Písty, u kterých ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 181 m.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Rybníky[editovat | editovat zdroj]

  • Pod Mitrovem – bezejmenný rybníček.
  • Uhlířské Janovice – sedm rybníčků (Novy rybník, koupaliště u židovského hřbitova, Hořejší rybník, tři nádržky v ulici Prokopa Holého a rybníček u Luckého mlýna).
  • Vavřinecký rybník – byl napuštěn roku 1472. Hráz dlouhá 450 m zadržuje vodu na ploše 72 ha o objemu 1 milion m3, délka vzdutí je 1,6 km.
  • mlýnské rybníčky pod Vavřincem – čtyři bývalé mlýny Nouzov, Církvický mlýn, Davídkův mlýn a Doubravčanský mlýn.
  • mlýnský rybníček ve Vlčím dole – rybník i panský mlýn[7] zanikly.
  • Strašík – rybník byl založený v 15. století na místě kouřimského popraviště. V roce 1596 se hráz protrhla a voda zaplavila Kouřim. Rybník byl opraven, znovu napuštěn a fungoval do 19. století. Poté byl přeměněn na pastvinu. Roku 1954 byl obnoven, plocha činila 11 ha. V roce 2013 se znovu hráz protrhla a záplavy Kouřimi se opakovaly. Rybník je v současnosti vypuštěný.
  • Hrázský rybník – velký středověký rybník je zaniklý.
  • Na Zajerku – rybník byl vybudován roku 2010 pod hrází bývalého Hrázského rybníka v místě Hrázského mlýna. Zadržuje vodu o objemu 56 tisíc m3.
  • rybník v Plaňanech – byl vybudovaný pro potřeby cukrovaru. Má plochu 26 000 m2.
  • zámecký rybníček Radim – vodní nádrž v parku.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok Výrovky u ústí činí 1,94 m³/s.[8]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Výrovky (m³/s) ve stanici Plaňany:[9]

Průměrné měsíční průtoky Výrovky (m³/s) ve stanici Plaňany v roce 2014:[9]

Hlásné profily:[10][11]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky
Doubravčany 37,70 116,32 km² 0,40 m³/s 45,5 m³/s
Plaňany 21,50 263,78 km² 0,76 m³/s 75,0 m³/s
ústí 0,00 544,21 km² 1,94 m³/s není aktualizováno

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Výrovka u Toušického mostu

Vavřinecký potok patří mezi toky sjížděné vodáky. Obvykle se jezdí od hráze Vavřineckého rybníka při jeho vypouštění, které zajistí dostatek vody pro splutí. Také je sjízdný po deštích. Vodácky nejatraktivnější část sjezdu je kaskáda u mostu před Toušicemi, která má obtížnost WW IV – protože splutí je nebezpečné, většina vodáků lodě přenese po pravém břehu okolo kaskády.

Zajímavosti podél toku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bývá též uváděna hodnota 60,3 km (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
  2. Bývá též uváděna hodnota 542,49 km² (dle VÚV T. G. M. )

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní charakteristiky toku Výrovka a jeho povodí [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.  
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.  
  3. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 134) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online.  
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 135) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online.  
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 139) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online.  
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 138) [online]. [cit. 2013-08-21]. Dostupné online.  
  7. Píseň z panského mlýna
  8. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 302.  
  9. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 98) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.  
  10. Evidenční list hlásného profilu stanice Doubravčany [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.  
  11. Evidenční list hlásného profilu stanice Plaňany [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]