Uhlířské Janovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uhlířské Janovice
Kostel sv. Aloise na náměstí
Kostel sv. Aloise na náměstí
Znak města Uhlířské JanoviceVlajka města Uhlířské Janovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0205 534498
Pověřená obecUhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 077 (2022)[1]
Rozloha25,44 km²
Nadmořská výška423 m n. m.
PSČ285 04
Počet domů983 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské náměstí 6
285 04 Uhlířské Janovice
urad@uhljan.cz
StarostaPetr Barták
Oficiální web: www.uhlirskejanovice.cz
Uhlířské Janovice
Uhlířské Janovice
Další údaje
Kód obce534498
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Uhlířské Janovice (německy Kohl Janowitz) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, necelých 17 km zjz. od Kutné Hory a 19 km jjz. od Kolína. Žije v něm přibližně 3 100[1] obyvatel. Městem protéká řeka Výrovka, do které zde ústí zprava Janovický potok.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1250.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[3]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Uhlířské Janovice (2012 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní soud, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, evang. kostel, synagoga, sbor dobrovolných hasičů, výroba kachlových a šamotových kamen, lihovar, výroba likérů, výroba lisů, 2 mlýny, továrna na nádobí, 2 pily, pletárna, skladištní družstvo, strojírna, velkostatek
  • Služby (výběr): 2 lékaři, 2 zvěrolékaři, advokát, notář, 4 autodopravy, biograf Sokol, 2 cukráři, 2 drogerie, fotoateliér, 2 hodináři, 7 hostinců, 3 hotely, 2 kapelníci, 3 knihaři, 2 knihy a hudebniny, 2 kožišníci, lékárna U českého lva, 2 papírnictví, sochař kamene, Občanská záložna, Okresní záložna, Spořitelna, 2 stavitelé, 2 zubní ateliéry, železářský obchod

V obci Mitrov (přísl. Kochánov, Malejovice, Silvánka, 415 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Uhlířských Janovic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] družstvo pro rozvod elektrické energie v Mitrově, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Malejovice, studnař, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uhlířských Janovicích.
  • Kostel svatého Aloise – jednolodní barokní; založen roku 1767, dostavěn v letech 1794–1795 nákladem knížete Aloise z Lichtenštejna; boční oltáře s iluzivní malbou ve stylu J. Kramolína
  • Kostel svatého Jiljí hřbitovní, románsko-gotický, po požáru z r. 1904 obnovil v letech 1908–1909 L. Lábler, zbytky gotických nástěnných maleb Kristových pašijí, hlavní oltář rokokový
  • Židovský hřbitov
  • Zvonička
  • Socha svatého Václava – z roku 1858
  • Fara na náměstí
  • Radnice na náměstí

Části města[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Norbert Kubát (1863–1935), český sbormistr, varhaník, houslista a hudební skladatel
  • Radka Denemarková (roz. Zajíčková) (* 1968), česká spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně
  • Friedrich Friedländer (1825–1901), česko-rakouský malíř
  • Emil Pacovský (1878–1948), český malíř, grafik, spisovatel, kritik, estetik, historik a teoretik umění
  • Jiří Pošík (*1954), motocyklový a rallye jezdec. Vítěz Mezinárodní motocyklové šestidenní 1978.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vedou silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim, silnice II/335 Sázava – Uhlířské Janovice – Zbraslavice, silnice II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou a silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Seč – Skuteč.
  • Železnice – Městem vede železniční trať 014 Kolín – Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1900.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města jezdily autobusové linky do Kácova, Kolína a Vlašimi (dopravce ČSAD Benešov), do Kolína, Vlašimi, Tábora a Českých Budějovic (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín), do Horních Krut (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.), do Kácova, Kutné Hory, Petrovic, Sázavy, Soběšína, Zbraslavic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Uhlířské Janovice jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Fotbalový klub
  • TJ Sokol Uhlířské Janovice

Skautské středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně[editovat | editovat zdroj]

Celým názvem: Junák - český skaut, středisko Jana Roháče z Dubé a na Sioně, Uhlířské Janovice, z.s. Středisko bylo založeno v roce 1946, téhož roku se konal také 1. tábor v Krušných Horách, kterého se zúčastnilo na 120 skautů a skautek. Činnost skautů byla po založení dvakrát na dlouhou dobu přerušena - v letech 1948 a 1969. Dne 1.1. 1990 byla činnost junáku v Uhlířských Janovicích obnovena a nepřetržitě trvá dodnes.

V současné době má středisko následující oddíly:

  • Oddíl Tygři
  • Oddíl Netopýři
  • Oddíl Psouni
  • Oddíl Tři Paprsky
    • družina Medvědi
    • družina Survivoři
    • družina Veverušky

Slavnosti a akce[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se v Uhlířských Janovicích pořádají Uhlířskojanovické slavnosti, Akademie základní školy, rozsvěcení vánočního stromečku na náměstí sv. Václava, vánoční a jarní jarmark, májové slavnosti a mnoho dalších.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1753-1754. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 839. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 133–134
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 305–306; dostupné online[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]