Zbraslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zbraslavice
Zámek Zbraslavice.
Zámek Zbraslavice.
Znak obce Zbraslavice
znak
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0205 534617
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kutná Hora
Historická země Čechy
Katastrální výměra 38,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 373 (2019)[1]
Nadmořská výška 502 m n. m.
PSČ 285 21 až 285 25
Zákl. sídelní jednotky 13
Části obce 13
Katastrální území 9
Adresa obecního úřadu Zbraslavice 7
285 21 Zbraslavice
Starosta Ondřej Havlovic
Oficiální web: www.obeczbraslavice.cz
Email: podatelna@obeczbraslavice.cz
Zbraslavice
Zbraslavice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zbraslavice leží na Českomoravské vrchovině ve Středočeském kraji mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. K obci jsou spádovitě přidruženy osady Kateřinky, Rápošov, Velká a Malá Skalice, Chotěměřice, Borová, Útěšenovice, Radvančice, Ostrov, Hodkov, Lipina, Krasoňovice. Nejvyšším bodem je kopec Poupil, který se vypíná do výšky 541 m nad mořem. Podnebí je drsnější než v Polabské nížině, kde leží Kutná Hora nebo Kolín.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, tehdy ves vlastnil Rudolf ze Zbraslavic, purkrabí Hradu pražského[2]. Název obce vznikl podle filologů v období kolonizace země jako ves lidí Zbraslavových[3]. Není jisté, který ze dvou Zbraslavů, králových dvořanů, to byl, první zemřel roku 1207 a druhý před 1241. V lidové tradici šlo o potulného rytíře Zbraslava, který si zde založil srub.[4]. Roku 1654 se Zbraslavice nazývají městečkem. Kromě většinové obce katolické zde žila početná židovská komunita s vlastní synagogou, německou školou a hřbitovem. První hřbitov -situovaný nad Kudláčkovým mlýnem- zanikl roku 1787, druhý byl založen u Hetlína nad Spáleným mlýnem[5].

Roku 1950 byla k obci Zbraslavice připojena obec Útěšenovice.[6]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[7]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městě Zbraslavice (přísl. Chotěměřice též Pančava, Kateřínky, 1392 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, synagoga, četnická stanice, autodílna, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrotechnický závod, hospodářské družstvo, 2 lihovary, 2 mlýny, továrna odstředivek na mléko, výroba perníků, 3 pily, sklad piva, velkostatek,
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravy, cukrář, drogerie, 2 hodináři, 7 hostinců, 2 hotely, kapelník, knihař, knihkupec, lékárna, papírnictví, Spořitelna města Kutné Hory, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavitel, tesařský mistr, zednický mistr.

Ve vsi Hodkov (přísl. Krasoňovice, Lipina, 571 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbraslavic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hodkově, 5 hostinců, kovář, 2 krejčí, lihovar, 3 mlýny, 4 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hodkov, trafika, velkostatek.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbraslavicích.
  • Zámek Zbraslavice – původně tvrz, přestavěná roku 1534 v renesančním slohu na zámek s arkádovou chodbou, přestavěn po požáru z roku 1809
  • Kostel svatého Vavřince – významná románská stavba ze 12. století, byla přestavěna po roce 1300 (gotické jsou figurální konzoly a znaky pánů ze Zbraslavic) a v letech 1861 a 1888; věž pozdně gotická, zvýšená r. 1767; v okně závěru novodobá vitrail se sv. Vavřincem, podle návrhu Richarda Wiesnera
  • Židovský hřbitov
  • Budova Děkanství - raně barokní socha sv. Václava
  • Kašna
  • Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí – rokoková z roku 1767
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – pravděpodobně 1723
  • Škola

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/126 Kutná Hora - Zbraslavice - Zruč nad Sázavou - Vlašim a silnice II/335 Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice - silnice č.339.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území obce leží železniční stanice Zbraslavice a železniční zastávky Hodkov a Hodkov zastávka.
  • Letectví – Na území obce je veřejné vnitrostátní Letiště Zbraslavice, díky své výhodné poloze a zázemí vhodné pro závody, slety, soustředění.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obcí měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Rekreační a sportovní středisko U Starého rybníka[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1936 patří ke Zbraslavicím i areál Rekreačního a sportovního střediska U Starého rybníka. Původně areál pro předchůdce odborů pošty, později mezinárodní pionýrský tábor Petra Bezruče či ozdravovna. Od roku 1996 působí jako stabilní provozovatel společnost Sicco. V posledních letech prošel celý areál kompletní rekonstrukcí a modernizací.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Fontes rerum bohemicarum IV. 382
  3. Antonín PROFOUS a další:Místní jména v Čechách, Praha 1955, svazek IV., s. 751, dostupné online[1]
  4. Historie [online]. Obec Zbraslavice [cit. 2010-08-14]. Dostupné online. 
  5. Zavadil, s. 306
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1912-1913. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 316. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 352-353
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 305-306; dostupné online[2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]