Přeskočit na obsah

Zbýšov (okres Kutná Hora)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zbýšov
Kostel ve Zbýšově
Kostel ve Zbýšově
Znak obce ZbýšovVlajka obce Zbýšov
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel600 (2025)[1]
Rozloha26,16 km²[2]
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ285 65
Počet domů371 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa obecního úřaduZbýšov 30
285 65 Zbýšov v Čechách
zbysov@tiscali.cz
StarostaViktor Husák
Oficiální webwww.zbysovvcechach.cz
Zbýšov
Zbýšov
Další údaje
Kód obce534625
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbýšov (německy Sbischow) je obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi osmnáct kilometrů jižně od Kutné Hory a třináct kilometrů jižně od města Čáslav. Dominantou obce, kromě kostela, je v širokém okolí známý Zbýšovský rybník, který je hojně využívaný k rekreačním účelům. Žije zde 600[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. Obec patřila až do husitských válek k majetku Sázavského kláštera. Roku 1360 zde bylo zřízeno proboštství.

Ve vsi Zbýšov v Čechách (140 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4] lékař, bednář, holič, 2 hostince, krejčí, pila, sklad rakví, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov, strojírna, 2 švadleny, trafika, zednický mistr.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 835 1 889 1 652 1 634 1 680 1 572 1 445 1 147 1 165 930 736 662 617 640 600
Počet domů 292 302 290 310 307 309 324 355 315 284 248 291 355 365 371

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[7]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[10]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1960–1992 k obci patřily i Čejkovice, Dědice a Dobrovítov a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Hraběšín a Šebestěnice.[12]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.[13]

Obcí prochází silnice II/338 Žehušice – Čáslav – Zbýšov – Vrbka. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Vlkaneč ve vzdálenosti čtyři kilometry ležící na trati 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu. V roce 2011 v obci měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Červených Janovic, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele – původní raně gotický kostel byl zbořen a na jeho místě roku 1884 postaven kostel pseudorománský, vybudoval jej stavitel Marchetti za patronátu rodiny Schwarzenberků; ze starého kostela byla přenesena dřevěná barokní Kalvárie z první poloviny 18. století a dva protějškové oltářní obrazy svaté Anny a svatého Jana v empírových rámech z doby kolem 1800
  • Evangelický kostel z konce 19. století
  • Pomník obětem padlým za první světové války
  • Pozůstatky barokního dvora
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1914. (česky a německy)
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 61, 79, 86, 168, 561.
  13. Udělené symboly – Zbýšov [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš – Kuttna, 2000, s. 307; dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]