Okřesaneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okřesaneč

Kostel sv. Bartoloměje a památník obětem 1. světové války
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0205 534251
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Čáslav
Historická země Čechy
Katastrální území Okřesaneč
Katastrální výměra 2,39 km²
Zeměpisné souřadnice 49°51′9″ s. š., 15°28′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 195 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 311 m n. m.
PSČ 286 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Okřesaneč 8
286 01 Čáslav
Starosta Zbyněk Vančura
Oficiální web: www.okresanec.cz
Email: ouokresanec@seznam.cz
Okřesaneč
Red pog.svg
Okřesaneč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Okřesaneč (německy Okresanetsch) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi 10 km jihovýchodně od města Čáslav. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 199 obyvatel. Obcí protéká potok Výrovka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Bartoloměje: je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 19951/2-1134).
  • Zájezdní hostinec (Okřesaneč čp. 46). Komplex budov (hostinec s obytnou částí, hospodářské budovy, ohradní zeď s branami) se nachází v lokalitě Písek, asi 500 metrů jihozápadně od obce, u silnice I. třídy č. 38, ve směru na Golčův Jeníkov vlevo od hlavní silnice, mezi odbočkami na Okřesaneč a Chrastice/Skryje. Zájezdní hostinec je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 21560/2-3519).

Vesnice je prý pojmenována podle toho, že se tam těžil kámen a od slova křesati kamenem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vede silnice III. třídy. Okrajem katastrálního území obce vede silnice I/38 Havlíčkův Brod - Čáslav - Kolín - Nymburk.
  • Železnice
Železniční stanice na území obce není.
Území obce protíná železniční Trať 230 vedoucí z Kolína do Havlíčkova Brodu, nejbližší železniční stanicí je Golčův Jeníkov ve vzdálenosti 2 km.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Obcí projížděly autobusové linky z Čáslavi do Golčova Jeníkova, Habrů, Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Prachovic a Žlebů (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Křížek (při vjezdu do obce od Hostovlic)

  • Památník obětem 1. světové války

  • Kostel sv. Bartoloměje

  • Kostel sv. Bartoloměje a hřbitov

  • Domy nedaleko od kostela

  • Dolní část obce severním směrem

  • Dolní část obce jižním směrem

  • Dolní část obce (severovýchod), v pozadí hlavní hřeben Železných hor

  • Dětské hřiště

  • Písek: hlavní budova (zájezdní hostinec s obytnou částí)

  • Písek: celkový pohled na areál od severozápadu

  • Písek: hospodářská budova hostince, pohled od jihozápadu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Kutná Hora
Adamov • Bernardov • Bílé Podolí • Bludov • Bohdaneč • Brambory • Bratčice • Církvice • Čáslav • Čejkovice • Černíny • Červené Janovice • Čestín • Dobrovítov • Dolní Pohleď • Drobovice • Hlízov • Horka I • Horka II • Horky • Horušice • Hostovlice • Hraběšín • Chabeřice • Chlístovice • Chotusice • Kácov • Kluky • Kobylnice • Košice • Krchleby • Křesetice • Kutná Hora • Ledečko • Malešov • Miskovice • Močovice • Nepoměřice • Nové Dvory • Okřesaneč • Onomyšl • Opatovice I • Paběnice • Pertoltice • Petrovice I • Petrovice II • Podveky • Potěhy • Rašovice • Rataje nad Sázavou • Rohozec • Řendějov • Samopše • Semtěš • Schořov • Slavošov • Soběšín • Souňov • Staňkovice • Starkoč • Sudějov • Suchdol • Svatý Mikuláš • Šebestěnice • Štipoklasy • Třebešice • Třebětín • Třebonín • Tupadly • Uhlířské Janovice • Úmonín • Úžice • Vavřinec • Vidice • Vinaře • Vlačice • Vlastějovice • Vlkaneč • Vodranty • Vrdy • Záboří nad Labem • Zbizuby • Zbraslavice • Zbýšov • Zruč nad Sázavou • Žáky • Žehušice • Žleby
legenda: město, městys .
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Okřesaneč&oldid=14971341“